Vláda schválila konsolidační balíček i růst rodičovského příspěvku

Na svém zasedání dne 28. června 2023 vláda schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Udělala v něm jen legislativně-technické změny, k věcným přistoupí při projednávání v Poslanecké sněmovně. Součástí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, zůstala podle premiéra prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M., i novela zákona o hazardních hrách.

 

Konsolidační balíček obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny. Jeho součástí tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace v objemu 150,7 miliardy korun za dva roky. Podle předsedy vlády Petra Fialy balíček zjednoduší daňový systém a zastaví neúnosné zadlužování země. Součástí balíčku zůstala novela zákona o hazardních hrách. Jak řekl Petr Fiala, je to nutné, aby bylo možné zvýšit poplatky za hazardní hry.

Konsolidační balíček mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent snížené sazby DPH, které nyní činí deset a 15 procent a mění rozložení některých položek v sazbách DPH. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší řadu daňových výjimek, mimo jiné slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Zavádí rovněž nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.

Ministři před jednáním vlády nevyloučili, že některé části balíčku se ještě budou měnit při projednávání v Poslanecké sněmovně.  Ta by se měla začít balíčkem zabývat na červencové schůzi. Vláda chce dokončit legislativní proces do konce roku, aby balíček mohl začít platit v příštím roce.

 

Od ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. V plánu je navýšení příspěvku o 50 000 na 350 000 korun. Novelu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a souvisejících zákonů, nyní posoudí sněmovna. Současně vláda schválila návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky. Pevnou hranicí na nárok bude 1. leden 2024.

Celková rodičovská by se podle dřívějšího vyjádření ministra práce a sociálních věcí Ing. Mariana Jurečky mohla zvednout z 300 000 Kč o 50 000 korun u jednoho dítěte, u dvojčat ze 450 000 Kč o 75 000 korun. Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku se má zkrátit ze čtyř na tři roky, rodiče ale dál budou moci s potomkem doma zůstávat až čtyři roky.

Pro prodloužení doby čerpání náhradního výživného podle Ministerstva práce a sociálních věcí hovoří to, že dočasnost podpory tvrdě dopadá na rodiny, kterým se nedaří alimenty po dlužnících vymoci. Podle odhadu resortu by roční výdaje v příštích dvou letech činily 204 až 228 milionů korun. Loni se vyplatilo 159,3 milionu korun.

Náhradní výživné se v Česku poskytuje od července 2021. Letos v březnu ho podle zprávy o vyplacených dávkách dostalo 10 100 dětí. Úřad práce může potomkům neplatičů posílat nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.

 

Rozhodnutí, zda zařadit kratom a kanabinol HHC na seznam zakázaných látek na aktuálním zasedání vlády nepadlo. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, vláda odložila. Ministerstvo zdravotnictví zdůvodnilo svůj návrh tím, že jsou látky dostupné dětem a mladým, rychle se mezi nimi šíří a jsou pro ně rizikové. Protidrogový koordinátor, vládní protidrogový odbor i Ministr pro legislativu se proti zákazu staví. Upozorňují na to, že po jeho zavedení by držení kratomu či HHC bylo trestné, hrozit by mohly roky vězení a náklady by si vyžádaly stíhání i soudní procesy.

Kanabinol HHC pochází z konopí a kratom z tropické rostliny. V malém množství mohou mít léčivé účinky, ve velkých dávkách utlumují. Prodávají se jako oleje, tinktury, tablety či prášek. Experti hodnotí tyto látky jako méně rizikové, doporučují ale stanovit pro jejich prodej a kontrolu jasná pravidla.

Ministerstvo zdravotnictví současně se zákazem navrhuje rychlé přijetí novely s regulací psychomodulačních látek a poté kratom a HHC nechá hned ze seznamu vyškrtnout. Na seznamu zakázaných látek je v Česku kolem pěti stovek sloučenin. Dělí se do sedmi skupin. Ministerstvo navrhuje v nařízení do dvou oddílů s nejpřísnějšími pravidly zapsat devět substancí.

Protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil doporučuje vyčkat na přijetí novely novely s regulací psychomodulačních látek. Ty by si nemohli koupit mladí do 18 let a děti. Prodej by mohl být jen s obsluhou, ne v automatech. Zakázaná by byla reklama. Předpis by pro urychlení procesu předložili poslanci, schvalovat by se mohl na podzim, uvedl koordinátor.

Prodejci kanabinoidů a kratomu před zákazem varují. Zákaz by podle nich mohl vést ke vzniku černého trhu a desítky tisíc lidí, kteří látky podle nich užívají pro léčebné účely, by se mohly dostat do problémů se zákonem. V tiskové zprávě to uvedly Česko-slovenská asociace za kratom (ČSAK) a Asociace za bezpečné prodejní automaty (ABPA). Ve snaze zákazu předejít asociace postupně zavádějí na automatech čtečky občanských průkazů a její členové neumisťují zařízení poblíž škol. Petici proti regulaci kratomu podle asociace podepsalo v ČR přes 17 000 lidí.

 

Žadatelé o příspěvek na bydlení i jeho příjemci by už brzy nemuseli úřadu práce dokládat své náklady na energie. Úředníci by si je zjistili sami od dodavatele plynu či elektřiny. Počítá s tím návrh novely zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V předloze, která nyní zamíří do sněmovny, se také upřesňují pravidla pro dokládání nároku na příspěvek dvakrát ročně a počítá se s urychlením vyřizování. Změny mají snížit administrativu a ulevit přetíženým úřadům práce. Nově lidé nebudou kvůli dávkám muset úřadu dodávat ani potvrzení od školy o nezaopatřenosti dětí. Údaje se získají z registru zdravotního pojištění.

Úřad práce v květnu vyplatil 201 400 příspěvků na bydlení. Příjemci pravidelně dvakrát ročně dokládají nárok na tuto podporu. Novela postup upřesňuje. Vypočítává také, jaké podklady je nutné k žádosti o dávku doložit. Nově by lidé mohli místo výdajů sdělit svého dodavatele plynu a elektřiny a číslo odběrného místa. Krajský úřad práce firmu pak sám vyzve, aby mu doručila potvrzení o zaplacených nákladech či vrácených částkách.

Údaje by úřady měly dostávat elektronicky, digitální bude i zpracování. Podobu, v jaké se budou informace poskytovat, stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. Firmy pak budou mít na přípravu půl roku. Oprávnění ke komunikaci s úřady jim udělí a bude evidovat Česká správa sociálního zabezpečení. Pokud by dodavatelé informace neposkytli, hrozily by jim sankce. Kdyby údaje dorazily v jiném formátu, úřad práce by k nim nepřihlížel.

Stejný model začne už od července fungovat se zaměstnavateli. Budou úřadu práce na vyžádání dodávat informace o příjmu žadatelů o dávky. Nebude nutné dokládat ani nezaopatřenost dětí, tedy třeba potvrzení ze školy či od lékaře. Úřad práce si informace zjistí sám z registru zdravotního pojištění. Za děti posílá pojistné stát. Autoři novely zdůraznili, že lidé ale dál budou moci dodávat vše i papírově.

Podle podkladů k novele úřady práce měsíčně vedou průměrně 49 400 řízení o dávkách. Ve čtyřech pětinách z nich musí doručovat sdělení do rukou adresátů. Před vydáním rozhodnutí třeba vyzývají žadatele k vyjádření, pokud mu nechtějí plně vyhovět. Nově by výzva a vyjádření odpadly v případě, že všechny podklady pro rozhodování dodal žadatel sám, nebo pokud potřebné informace úřad získal z informačního systému ministerstva práce. Týká se to třeba údajů o pobíraných dávkách, nezaměstnanosti, ochraně dětí či náhradním výživném. Podle resortu by se tak proces zkrátil, ubýt má i administrativy.

 

Zdroj: ČTK
Foto: vlada.cz

Go to TOP