Ministerstvo spravedlnosti posílá do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o soudech a soudcích a souvisejících procesních předpisů. Novela reviduje právní úpravu týkající se soudních přísedících. Jejím cílem je zefektivnit rozhodování soudů.

Cílem předkládaného návrhu zákona je zefektivnění soudního rozhodování, na kterém se podílí přísedící.

Navrhuje se opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů:

• v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a
• v trestním řízení na úrovni okresních soudů.

V trestním řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně se navrhuje omezení zapojení přísedících pouze na řízení o případech zvlášť závažné trestné činnosti (úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby min. 10 let) s výjimkou majetkové a hospodářské trestné činnosti.

Rozhodování soudů za účasti laických přísedících by mělo být do budoucna omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy.

Návrh změny právní úpravy je odůvodněn zejména požadavky z praxe:

• snižuje administrativní zátěž soudů,
• reaguje na komplikace spojené se sestavováním soudního senátu,
• reaguje i na související často nepřiměřenou délku soudních řízení.

„Ušetřené finanční prostředky v řádech jednotek milionů korun mohou být použity na zvýšení paušálních náhrad přísedících či na jejich vzdělávání,“ doplňuje náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D.

Problematika přísedících byla konzultována na sérii tzv. kulatých stolů se zástupci justice, Kanceláře veřejného ochránce práv a Ústavu pro otázky soudnictví. Návrh zrušit přísedící v určitém rozsahu je rovněž jedním z opatření tzv. Antibyrokratického balíčku – justice předloženého ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády, který byl vládou projednán dne 14. června 2023.

Navržená právní úprava by měla nabýt účinnosti dne 1. ledna 2024.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Ilustrační foto: canva.com