V úterý 27. června 2023 byl v elektronické knihovně legislativního procesu uveřejněn návrh zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Bylo tak zahájeno meziresortní připomínkové řízení. Návrh novely se týká zejména kárných řízení vedených se soudci, státními zástupci a soudními exekutory.

„Návrh jsme průběžně konzultovali se zástupci justice a v rámci těchto opakovaných konzultací jsme se s vrcholnými představiteli justice shodli na jeho základních parametrech,“ vysvětluje ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.

Návrh novely vychází z doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) adresovaných České republice v rámci 4. kola hodnocení.

Cíle návrhu:

• posílení záruk zákonnosti zavedením instančního přezkumu na základě opravného prostředku – odvolání,
• zvýšení efektivity řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, a to prostřednictvím více opatření.

„Návrh zákona obsahuje řadu změn. Například kárnými soudy mají být v prvním stupni vrchní soudy. Odvolacími kárnými soudy mají být Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Navrhuje se také odlišné složení kárných senátů. A novým složením senátů má být posílen soudcovský prvek,“ vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D.

V prvním stupni mají ve věcech soudců rozhodovat sedmičlenné senáty složené ze soudce vrchního soudu (předseda senátu), soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu, soudce krajského soudu nebo okresního soudu, přísedícího státního zástupce, přísedícího advokáta a přísedící osoby vykonávající jiné právnické povolání.

Ve věcech státních zástupců sedmičlenné senáty složené ze soudce vrchního soudu (předseda senátu), soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu, tří přísedících státních zástupců a přísedícího advokáta.

Ve věcech soudních exekutorů sedmičlenné senáty složené ze soudce vrchního soudu (předseda senátu), soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu, dvou přísedících soudních exekutorů, přísedícího advokáta a přísedící osoby navržené veřejným ochráncem práv.

Kárné senáty Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu mají být osmičlenné. Kromě řízení ve věcech nejvyššího státního zástupce. Mají být složené ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu a dále dvou přísedících – ve věcech soudců dvou advokátů, ve věcech státních zástupců dvou státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů dvou soudních exekutorů. Ve věcech nejvyššího státního zástupce má být kárný senát složený výlučně ze šesti soudců. Předsedou kárného senátu je soudce příslušného soudu, jeho zástupcem soudce druhého nejvyššího soudu.

Systém kreace kárných senátů má být zachován. I nadále tedy budou kandidáti navrhováni do seznamů, ze kterých budou losováni.

Návrh též umožňuje zřízení osmičlenného velkého kárného senátu, složeného ze soudců kárných senátů odvolacích kárných soudů, a to čtyř soudců Nejvyššího soudu a čtyř soudců Nejvyššího správního soudu. Členy velkého kárného senátu losují předsedové odvolacích kárných soudů. Soudci obou soudů se střídají v řízení velkého kárného senátu.

Další opatření:

• přezkum výtky kárným soudem (dosud přezkum provádějí správní soudy),
• postup pro koordinaci kárných navrhovatelů (kárných žalobců),
• změny týkající se dokazování,
• změny právní úpravy lhůt pro podání kárného návrhu a pro zánik kárné odpovědnosti,
• dále se navrhuje zavedení obdoby dohody o prohlášení viny a přijetí trestu v kárném řízení, a to dohody o vině a kárném opatření, navrhuje se též rozšíření okruhu případů, ve kterých lze požadovat od soudce a státního zástupce zaplacení regresní úhrady

Navrhuje se dělená účinnost, a to účinnost dnem 1. ledna 2025, nicméně ustanovení potřebná pro tvorbu nových kárných senátů by měla nabýt účinnosti dnem 1. července 2024.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Foto: MSp