Na pondělí 26. června připadá Mezinárodní den podpory obětem násilí (mučení). Právě v tento den začala před 36 lety platit Úmluva OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Veřejný ochránce práv u nás pomáhá chránit před špatným zacházením lidi v uzavřených zařízeních, jako jsou například věznice.

Šikaně mezi odsouzenými i násilí ve věznicích obecně by podle veřejného ochránce práv JUDr. Stanislava Křečka mohlo předcházet například častější používání kamer na výstroji příslušníků vězeňské služby. Podobně jako kamerové systémy na chodbách a v dalších společných částech věznice chrání také osobní kamery i samotné příslušníky před nepodloženými obviněními ze špatného zacházení.

Pokud už k incidentům mezi spoluvězni nebo vězni a personálem dojde, je podle ombudsmana zásadní řádné vyšetření každé události. To klade vysoké nároky především na zdravotníky, kteří dokumentují případná zranění zúčastněných.

Při návštěvách ve vazebních věznicích veřejný ochránce práv zjistil, že zdravotníci při dokumentaci zranění nejsou vždy úplně pečliví. Ze zdravotnické dokumentace například nebyla patrná velikost odřenin a pohmoždění nebo v ní chyběly informace o zabarvení modřin. Běžně ani zdravotníci nepořizovali žádné fotografie zranění.

Nyní zdravotníkům usnadní práci český překlad zásadních pasáží mezinárodně používané příručky OSN k účinnému vyšetřování a dokumentování mučení a jiného krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání, takzvaného Istanbulského protokolu. Překlad právě dnes, tedy v pondělí 26. června, zveřejnila Kancelář vládního zmocněnce Ministerstva spravedlnosti. Příručka popisuje zásady účinného vyšetřování a radí, jak v takových situacích prakticky postupovat. Podrobně se věnuje vedení rozhovoru s obětí nebo právě rozpoznávání a hodnocení medicínských důkazů.

Ombudsman při prověřování konkrétních případů ověřuje, jestli věznice zajistila bezpečí vězňů, případně zda byla při prošetření šikany či násilí dostatečně iniciativní a třeba shromáždila včas nezbytné důkazy. V tom chybovali například v případě z Valdic, kdy věznice vyslechla přímé svědky napadení vězně až po dvanácti dnech od incidentu.

Souhrnné informace, kolik lidí se ve věznicích s násilím nebo šikanou potkává, nemá veřejný ochránce práv k dispozici. Vězeňská služba podle své ročenky zaznamenala vloni šest pokusů o vraždu odsouzeného, 43 napadení příslušníka vězněm a další čtyři napadení civilního zaměstnance odsouzenými.

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: VS