Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že za znásilnění i další sexuální trestné činy budou soudy moci v širší míře ukládat také peněžité tresty. A to i u závažnějších případů. Vyplývá to z navrhovaných paragrafových znění obou variant nové definice znásilnění, které  zveřejnilo ministerstvo na svém webu. Jako samostatný lze uložit peněžitý trest jen v případech, kdy vzhledem k povaze činu a osobě pachatele není jiného trestu zapotřebí.

Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo dvě varianty novely trestního zákoníku v souvislosti se slibem, že připraví řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., je obecně představil dne 6. června 2023, paragrafové znění ale médiím neposkytl, protože je chce nejprve rozeslat parlamentním stranám k diskusi.

U znásilnění, nesouhlasného pohlavního styku, sexuálního nátlaku i pohlavního zneužití ministerstvo ve variantách uvádí, že pachatel bude potrestán odnětím svobody a/nebo peněžitým trestem.  A to nově i u znásilnění spáchaného souloží, na dítěti mladším 15 let, se zbraní nebo při způsobení těžké újmy na zdraví.

Tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti Mgr. Vladimír Řepka k tomu dodává: „Navrhovaná úprava v žádném případě nestanoví, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty. Jen umožňuje, aby i v těchto případech mohla oběť uspokojit svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy jednodušší cestou, a to z výtěžku z uloženého peněžitého trestu. Tím dochází k výraznému posílení práv obětí na dosažení náhrady újmy.

Požadavek na rozšíření možnosti uložit peněžitý trest u těchto trestných činů v širším okruhu případů vzešel z diskusí odborné skupiny, kdy tento požadavek uplatnili dokonce sami advokáti zastupující oběti, neboť uváděli, že pro oběť je žádoucí uložení peněžitého trestu uložit i v těchto případech, protože oběť má pak jednoduší cestu, jak uspokojit svůj nárok na náhradu způsobené újmy prostřednictvím zákona č. 59/2017 Sb. z výtěžku z uložených trestních sankcí. Absenci této možnosti hodnotili v neprospěch oběti. Právě z podnětu odborné veřejnosti tedy tento podnět vzešel.“ 

Současná právní úprava připouští uložení peněžitého trestu jen u sexuálního nátlaku a u prvního, tedy „nejméně závažného“ odstavce znásilnění.

Podle současného trestního zákoníku lze peněžitý trest uložit, pokud pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Možné je to také tehdy, pokud to zákoník výslovně dovoluje u jednotlivých skutkových podstat trestných činů, nebo pokud pachatel spáchal pouze přečin a soud mu současně neukládá nepodmíněné vězení. Zcela samostatně, tedy bez dalšího potrestání, může soud peněžitý trest uložit, „jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba“.

Ministerstvo spravedlnosti aktuálně pracuje na tom, aby se ukládání peněžitých trestů rozšířilo. Chce tak snížit počet vězňů. Nově plánuje zavést peněžitý trest jako trest univerzální a také počítá s tím, že u určitých trestných činů – nikoliv u násilných – by soudy musely peněžitý trest ukládat povinně místo odnětí svobody. Týkalo by se to případů, kdy pachatel způsobil majetkovou škodu, uhradil ji a přispěl do fondu pro oběti trestné činnosti.

Zdroj: ČTK, MSp
Foto: canva.com