O patchworkových, tedy složených rodinách, které po rozpadu rodin původních vychovávají nebo alespoň občas pečují o děti různých rodičů, o problémech, jež je provázejí, i jejich řešení, ale také o patchworku na „entou“, tedy rodině, která vzniká díky dárcovství gamet či náhradnímu mateřství, diskutovali advokátky a advokáti s odborníky z oblasti justice, psychologie i akademické sféry na konferenci Rodina v právu a bezpráví. V pořadí již páté setkání nad problematikou „složených rodin“ uspořádaly Unie rodinných advokátů (URA), Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ v úterý 30. května 2023 v Grandior Hotelu Prague v centru hlavního města. Jako červená nit se jednáním táhla hlavní myšlenka: Mysleme na děti, zájem dítěte je primární a stojí i nad zájmem rodičů, resp. klientů.

Úvodního slova a moderování konference se ujala JUDr. Daniela Kovářová, prezidentka Unie rodinných advokátů. Ta ve své prezentaci poukázala na několik judikátů týkajících se střídavé péče. Hovořila ale také o odpovědnosti a nutnosti partnerské komunikace a diskuse. „Rodinu si nevybereš,“ řekl Daniela Kovářová mimo jiné. „Ale ani toto heslo z nás nesnímá odpovědnost za vlastní život. Sice si nevybíráme rodiny, do kterých se rodíme, ale v dospělosti si vybíráme své partnery. To znamená, že jsme těmi, kdo řídí svůj život a je za něj zodpovědný. Jsme odpovědni za toho, koho vybereme za rodiče …,“ pokračovala. Dále zmínila dva typy patchworkových rodin – ty, které stojí mimo soudní jednání, a ty, jež se ocitnou před soudem, a problémy či konflikty s tím spojené. V závěru svého vystoupení apelovala na přítomné advokátky a advokáty: „Mysleme na děti! A to i navzdory našim klientům a jejich přáním!“

Psycholožka Mgr. et Mgr. Alicja Ewa Leix, Ph.D., přednáší o problematice patchworkových rodin pravidelně, často se také setkává s advokáty. Ve svém příspěvku se věnovala patchworkovým rodinám „rok poté“, tedy v období od poslední konference. Zmínila první kulatý stůl pořádaný ČAK v srpnu 2022 i semináře pro studenty Právnické fakulty UP v Olomouci. Hovořila také o roli rodinného advokáta ve sporu. „Člověk by neměl míchat svůj osobní život do pracovního. Pokud je ale advokát, který se věnuje rodinné problematice, sám v patchworkové rodině, může klientovi nabídnout zvláštní soft skills, která jsou pro něj velmi žádoucí. Zvedá to profesní schopnosti rodinného advokáta o třídu výš. Klienti potřebují vedle sebe člověka, který má zkušenosti získané nejen od klientů, ale i v osobním životě… Uvítají vědomí, že advokát ví, o čem mluví…“, přiblížila situaci klientů a advokátů Alicja Ewa Leix.  Vhled do problematiky patchworkových rodin (PR) z hlediska psychologie, sociologie a práva nabídne zájemcům i monografie, kterou psycholožka chystá. Věnovat se mimo jiné bude základním a specifickým problémům PR, nezvládnutým a znásobeným problémům, patchworku na „entou“ – tedy rodinám, které vzniknou dárcovstvím nebo náhradním mateřstvím, či mezinárodním patchworkovým rodinám.

Předseda Okresního soudu ve Vsetíně JUDr. Pavel Kotrady zahájil svou prezentaci „Pohled opatrovnického soudce“ poděkováním přítomný advokátům a advokátkám. „Děkuji, že jste přijali účast na této akci. Díky tomu, že se neustále vzděláváte, budete moci lépe chránit zájmy dětí, za to vám děkuji… Ocitáte se ve složité situaci. Máte stavovské předpisy a hájíte zájem klienta. Na druhé straně byste měli mít na paměti nejlepší zájem dítěte. Dostáváte se tedy do rozporu v případě, že se jejich zájmy liší… Máte to složitější než soudci,“ konstatoval Pavel Kotrady a dodal: „Co je víc? Nejlepší zájem dítěte, nebo zájem klienta?“ Ve svém následujícím vystoupení pak uvedl na příkladech několika kauz patchworkových rodin rozhodnutí soudů ve prospěch dítěte, poukázal také na judikaturu Ústavního soudu či evropských soudů. Mluvil o vztazích s novými partnery, manipulaci, zapojování rodičů osoby blízké, změně poměrů… „Každý případ musíme posuzovat individuálně,“ řekl také. „Musíme vždy posuzovat každý detail případu a na miskách vah vážit, jestli tato cesta, tato právní úprava, je ve prospěch dítěte.“

První odpolední blok otevřel Mgr. Martin Kornel, Ph.D., advokát a vysokoškolský pedagog, působící na Právnické fakultě MU v Brně. Tématem jeho příspěvku byla „Rodina v mezinárodním kontextu“, především pak problematika určování příslušného soudu a volby rozhodného práva v rodinných sporech. „Mezinárodní prvek se v rodinném právu velmi posiluje s globalizací a integrací, jen pro představu – v roce 2021 bylo v České republice uzavřeno 12 % manželství, v nichž alespoň jeden ze snoubenců měl jiné, než české občanství… Mezinárodní svazky jsou svého druhu také patchwork. Navíc, v uvedeném příkladu se často jednalo o druhé i třetí vztahy osob, které vytvářely rodinnou jednotu,“ uvedl. Pokračoval pak problematikou rozvodů s mezinárodním prvkem, vypořádání majetkových vztahů, rodičovské odpovědnosti, otázkami vyživovací povinnosti bývalého partnera a dětí či popírání rodičovství, resp. ne/možností volit v jednotlivých situacích příslušný soud a rozhodné právo. Poukázal také na nařízení Rady EU 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované nařízení Brusel IIa/II bis), které od 1. srpna 2022 nahradilo dosavadní nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (Brusel IIa/II bis).

Citelné oživení v sále vyvolala prezentace doc. PhDr. Hany Konečné, Ph.D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, „Tvorba rodiny pomocí ART s dárcovstvím gamet“. Na několika grafech dokumentovala aktuální situaci v dárcovství gamet (vajíček, spermií) i nárůst jejich spotřeby. Jak řekla, máme stále více dětí narozených díky dárcovské proceduře, a to jak u heterosexuálních párů,  tak u osamělých matek či lesbických párů (v zahraničí).  Roste také počet náhradních matek.  Vzniká tak nový typ patchworkové rodiny, kdy například jeden dárce může vytvářet rodiny v různých obdobích i v různých zemích. „O poly-parenthood, neboli mnohorodičovství, o posunu individuálních vztahů ke vztahovým sítím, se v současné době v rámci Evropské unie velmi diskutuje,“ vysvětlila v této souvislosti Hana Konečná.  A zmínila sadu doporučení, která byla formulována a je vhodné je dárcům, rodičům, dětem poskytnout. Konstatovala ale, že dobrá doporučení, která by se vztahovala na členy širší rodiny či nové rodiny, v ní nejsou.

JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., proděkanka Právnické fakulty UP v Olomouci zahájila poslední blok konference. Ve svém příspěvku „Některé aspekty dokazování při rozhodování o péči a styku v tzv. patchworkových rodinách“ se věnovala specifickým problémům složených rodin, spojených především s novými partnery/partnerkami či jejich majetkovými poměry. Podotkla, že se v praxi mnohokrát setkala s vyjádřením, že nový partner matky má plnit roli mužského vzoru pro matčiny děti, a pokud to činí dobře, vypadává otec ze „hry“… „Často se to objevuje ve skutkových tvrzeních. Znamenalo by to tedy, že není třeba kvalitního vztahu s otcem. Což samozřejmě není pravda,“ řekla Renáta Šínová. Poznamenala také, že na vztahy s novými partnery rodičů se pohlíží výslechem dětí, málokdy je v praxi využit výslech nového partnera. Vypíchla dva judikáty Ústavního soudu (I. ÚS 3522/22 a III. ÚS 2396/19), přičemž komentář k druhému z nich, který se týkal negativnímu vztahu dítěte k nové partnerce otce, uzavřela slovy: „Soud nesmí rezignovat na participační práva dítěte. Pokud dítě samo projeví zájem, aby bylo slyšeno, tak slyšeno být musí. V praxi to tak bohužel často neplatí.“

„Co mohou rodiče dělat pro „dobré“ fungování patchworkové rodiny“ nastínila přítomným ve své prezentaci terapeutka Mgr. Kamila Bobysudová. „Především by si měli uvědomit, že soud rozvede partnerství, ale nikdy nezničí rodičovství! I v případě nepřítomnosti jednoho rodiče v nové rodině tento rodič vždy, ať už přímo, nebo nepřímo, bude přítomen, v mysli dítěte. Je tedy potřeba to brát v potaz.“

Dále nabídla advokátkám a advokátům pár rad, které by oni mohli poskytnout svým klientům. Například:  Nezbytnou součástí života v patchworkové rodině je otevřená komunikace – otevřená všem možným návrhům, nápadům, vyjednávání. Pro to je ale nutné mít v pořádku své emoce – a rodiče by na tom měli pracovat. Nejhůř nesou rozpad rodiny v konečném důsledku děti. Ony se potřebují vyrovnat s extrémním stresem. Buďte trpěliví – pokud vám nová rodina za to stojí, vydržte překonávat úskalí a problémy. Nikdy se nesnažte být lepší než původní rodič, nezpronevěřujte se sami sobě. Nikdy nemluvte o druhém rodiči před dětmi špatně! Všechny konflikty je třeba řešit společně atd.

„I když je to tak náročné a těžké, můžeme vnímat patchworkovou rodinu jako výzvu, jako dobrodružství. Nová patchworková rodina může vést k vytvoření stabilního láskyplného soužití všech členů, ať už mají jakoukoli pozici,“ prohlásila Kamila Bobysudová.

Na závěr ještě přidala radu pro advokátky/advokáty: „Hlídejte si své hranice. Nároky na rodinné advokáty jsou tak velké, že je třeba včas vyhodnotit, kdy je vhodné poslat klienty k odborníkům. Klienti totiž mohou mít takové požadavky, že přesáhnou možnosti advokátovy podpory a pomoci. Pečujte o sebe. A braňte se manipulaci!“

Konferenci uzavřela prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová, která přednášejícím i přítomným poděkovala za účast a poukázala na to, že s ohledem na průběžně se zvyšující počet patchworkových rodin je třeba, aby se jimi odborníci i nadále zabývali a odhalovali kritická místa složených rodin tak, aby dokázali svým klientům pomoci. Při konfliktu zájmů pak mají advokáti klást důraz především na zájmy dětí.

Redakce AD
Foto: Radka Žáková, redakce AD