Oznamovatelé protiprávního jednání zřejmě budou chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Návrh zákona vycházející z evropské směrnice schválila na svém jednání dne 21. dubna 2023 poslanecká sněmovna. Vládní předlohu vztáhla i na závažné přestupky, nebude se tedy týkat jen trestných činů. Naopak poslanecké návrhy, podle nichž by se ochrana týkala také anonymních oznamovatelů, sněmovna. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení senátorům.

O rozsah předlohy, zejména o ochranu anonymů, vedli poslanci spor. Zahrnutí anonymních oznámení se týkala hned trojice pozměňovacích návrhů – první dva navrhovatelé chtěli ochranu všech anonymních oznamovatelů, třetí navrhl umožnit anonymní oznámení ve veřejném sektoru včetně státních a městských firem.

Poslanecká sněmovna odmítla návrh Ústavně-právního výboru, aby byli pod ochranou oznamovatelé všech přestupků. Přiklonila se k úpravě, aby se jednalo jen o závažnější přestupky s horní hranicí postihu nejméně 100 000 korun.

Začlenění evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.

Ochrana se podle vládní předlohy nebude týkat jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. „Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ stojí v důvodové zprávě.

Zákon by měl oznamovatele ochránit například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50 000 korun.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10 000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení bude shromažďovat a posuzovat nově vzniklý odbor na Ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.

Jak upozornili experti z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr, společnosti se nyní musí začít připravovat na zavedení oznamovacích systémů, které budou pro zaměstnance důvěryhodné, a budou je tak využívat namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií. Pokud ale firmy pouze formálně splní nově stanovené povinnosti, pak může jít jen o další bezúčelnou administrativu bez reálného přínosu, tak jak se tomu stalo dle dosavadních zkušenosti u některých veřejných institucí.

„Zkušenost jednoznačně ukazuje, že zapojení státních orgánů nemusí být jediným efektivním řešením, společnosti si s mnohými prohřešky dokážou poradit samy,“ říká advokát a lokální partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr Petr Hrnčíř. „Bohužel obdobná legislativa v okolních zemích se ukázala jako málo účinná, projevuje se nedůvěra oznamovatelů v zajištění anonymity. Nikdo nechce být označen za donašeče, řešit mobbing na pracovišti a mít případné špatné pracovní reference limitující další uplatnění na trhu práce. Proto jsou ve finále obdobné systémy využívány spíše sporadicky.“

Dosavadní praxe v České republice ukazuje, že například u ministerstev, která musí příslušnou evropskou směrnici dodržovat již od poloviny prosince 2021, byly relevantních podání jen jednotky. „Vypadá to, že zavedené systémy oznamování jsou spíše nefunkční. Podle naší analýzy jsou prakticky všechna podání vyhodnocena jako nerelevantní nebo nesplňující zákonné náležitosti. Obdobně dle informací poskytnutých jednotlivými ministerstvy bylo vyhodnoceno i 99 % podání v rámci oznamovacího systému zavedeného spolu se služebním zákonem před osmi lety,“ říká Petr Hrnčíř.

Jak je zmíněno výše, nový zákon zavede dva oznamovací kanály – interní (prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem) a externí (prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti), který funguje již nyní. „Funkčnost interního oznamovacího systému bude v mnoha případech záviset na tom, kdo bude pověřenou osobou přijímající oznámení. Oznamovatelé musí věřit v dostatečně důkladné prověření svého podnětu a tomu, že nebudou postihováni. I pro zaměstnavatele je opravdu výhodné, pokud oznamovací systém nastaví tak, že bude pro zaměstnance důvěryhodný, mnoho oznámení tak mohou vyřešit interně bez zapojení úřadů a bez pokut,“ říká advokátka Lenka Sklenářová z téže advokátní kanceláře.

Účinnost zákona pro společnosti se bude odvíjet od délky legislativního procesu, dá se očekávat přibližně od poloviny letošního roku, pro menší zaměstnavatele s počtem zaměstnanců mezi 50 a 250 je pak v návrhu zákona účinnost stanovena konkrétně k 15. prosinci 2023.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: PS P ČR