Žádost o důchod by mělo být možné podávat už brzy online. Změnit by se mohly také termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně. Důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Počítá s tím návrh novely zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kterou na svém jednání dne 19. dubna 2023 schválila vláda.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí by od prosince tohoto roku mělo být možné podávat žádost o penzi online. Žadatelé, kteří ji budou chtít podat osobně, už nebudou muset do pobočky správy podle bydliště, úřad si budou moci vybrat.

Změnit by se měly termíny výplaty penzí – místo 13 jich má být pouze pět. Lidé by důchod na daný měsíc měli dostat v jeho první polovině, přiblížil ministr práce Ing. Marian Jurečka.

Novela měla změnit ale hlavně způsob podpory práce v důchodu. Nyní mohou po odpracování 360 kalendářních dnů starobní důchodci a důchodkyně požádat sociální správu o zvýšení penze. Zásluhový procentní díl důchodu jim vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle návrhu se mělo navyšování nahradit odpuštěním odvodů na sociální zabezpečení, tedy 6,5 procenta ze základu výdělku. Zaměstnavatelům by se pojistné nezměnilo. Také živnostníci by si ponechali 6,5 procenta ze zisku, odvodová sazba by jim klesla z 29,2 na 22,7 procenta. Podle návrhu by slevu bylo možné uplatňovat i u paušálu.

Po zrušení odvodů by stát přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun. Výdaje na zvyšování důchodů za práci by sice klesly, tento pokles by ale propad příjmů do systému dorovnal až téměř za 30 let, uvedlo ministerstvo financí. Zvyšování deficitu důchodového účtu odmítá. Dodává, že návrh narušuje i nastavení paušálu.

Ministr Jurečka je přesvědčen o tom, že by úleva na odvodech měla pro veřejné finance přínos. Míní, že by víc lidí mohlo pracovat déle, platili by daně a odvody a víc by také utráceli. S hrubou mzdou 25 000 korun by si podle výpočtu mzdové kalkulačky pracující důchodkyně a důchodci nechali asi 1600 korun měsíčně, u hrubé mzdy 30 000 korun by to bylo přes 1900 korun a u mzdy 40 000 korun asi 2600 korun. Nyní pracuje asi 270 000 lidí v důchodu.

Podle ministra Jurečky bude podporu práce v penzi obsahovat důchodová reforma. O nastavení chce jednat s opozicí i odbory a zaměstnavateli. „Snažíme se hledat ještě další možná opatření a parametry, jak je možné lidi motivovat, aby zůstali ekonomicky aktivní,“ uvedl ministr. Zmínil pobídky, díky nimž by senioři s výdělkem pobírání penze odložili.

Se škrtnutím odvodů nesouhlasili zaměstnavatelé a odbory. Navrhují naopak penzi za „přesluhování“ víc zvedat. Poukazují na to, že zatímco mladší senioři mají penzi a výdělek, ve vysokém věku si lidé příjem prací už zvedat nemůžou. Vláda v programovém prohlášení slibuje, že práci v důchodu podpoří a seniorům „více zohlední celkové odpracované roky“.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com