V loňském roce podle statistik Exekutorské komory ČR (EK ČR) ubylo lidí v exekuci a počtů exekucí. Ubývá také nezletilých dlužníků. K pozitivnímu vývoji přispěla především legislativní změna, která umožnila zastavování bagatelních exekucí (vymáhání menších dluhů). Mírně narostl počet exekucí vedených v souvislosti s vymáháním výživného.

Počet exekucí u fyzických osob ve srovnání s rokem 2021 poklesl o více než 300 tisíc. Na konci roku 2022 bylo podle statistik EK ČR v exekuci o zhruba 30 tisíc lidí méně. Vyplývá to ze statistik, které EK ČR představila 19. dubna na tiskové konferenci. Soudní exekutoři ukončili cca 960 tisíc exekucí, což je oproti roku 2021 více než dvojnásobek. Pomohlo tomu i tzv. milostivé léto.

 „Pokles v počtu exekucí sledujeme dlouhodobě, v loňském roce na tom mělo lví podíl především zastavování bagatelních exekucí,“ řekl prezident EK ČR Mgr. Jan Mlynarčík. Bagatelní exekuce, kde samotný dluh bez penále a úroků nepřesahuje 1500 Kč a za poslední tři roky se nic nevymohlo, je možné zastavovat od loňského ledna. Věřitel získá 30 procent ze své pohledávky ve slevě na dani.

„Soudní exekutoři takto zastavili na 450 tisíc exekucí. Po této možnosti, tedy zastavování bagatelních exekucí soudní exekutoři volali dlouho, a to hlavně proto, aby se systém očistil o zbytečné exekuce,“ doplnil Jan Mlynarčík s tím, že tyto exekuce vznikaly nejčastěji v souvislosti s nezaplacením jízdného v dopravních podnicích.

Po několika letech se snížil v loňském roce také počet exekucí vedených na jednu fyzickou osobu, na jednoho dlužníka je vedeno průměrně 6,16 exekucí (v předloňském roce to bylo 6,37 exekucí). Průměrný český dlužník také o něco „zestárl“, v roce 2022 mu bylo 46,4 let. Do statistik se promítají také exekuce zastavené v rámci tzv. milostivého léta. První kolo milostivého léta trvalo od konce října 2021 do konce loňského ledna, druhé kolo pak od září do konce listopadu a zaznamenalo již menší zájem ze strany dlužníků. Pokud dlužníci splatili svůj původní dluh u veřejných institucí, nemuseli platit penále a úroky. Exekutoři takto zastavili okolo 60 tisíc exekucí.

Ubývá nezletilých dlužníků, narostl však počet exekucí kvůli výživnému

Nadále podle statistik EK ČR ubývá nezletilých dlužníků. Ke konci loňského roku jich bylo 910 předloni 1574, o rok dříve 2284. Přispěla k tomu i legislativní změna účinná od července 2021, podle které dluhy nezletilého přecházejí na jejich zákonné zástupce.

Zákon o náhradním výživném stojí podle EK ČR za mírným nárůstem exekucí na výživné, v roce 2022 jich bylo 4750.  Podmínkou pro výplatu této dávky je totiž vedení exekuce. Členka prezidia EK ČR JUDr. Vendula Flajšhansová, připomněla, že v Česku využívají exekutoři u vymáhání výživného efektivní nástroj, a to zabavení řidičského průkazu. „V loňském roce exekutoři vydali 1200 takových exekučních příkazů. Většinou pak dlužník najde poměrně rychle nové zdroje na uhrazení výživného,“ dodala.

Mezi okresy s nejnižším počtem exekucí patří Žďár nad Sázavou, Brno-venkov, Praha-východ a Uherské Hradiště. Naopak nejvyšší počty dlužníků mají v Mostě, Ústí nad Labem a Chomutově. Souvisí to především s nezaměstnaností a sociálními poměry.

Letos se kvůli horší ekonomické situaci očekává spíše nárůst exekucí

V roce 2023 očekává EK ČR spíše drobný nárůst exekucí, mohla by se zde ve větší míře promítnout horší ekonomická situace a všeobecné zdražování. „Přestože byl trend doposud výrazně klesající, v následujícím roce nebo v dalších letech může dojít ke stagnaci nebo i nárůstu,“ řekl viceprezident komory Mgr. Martin Tunkl.

V řadě exekučních řízení se nedaří vymáhat i proto, že se v minulých letech dramaticky navýšila nezabavitelná částka. „V současnosti díky zvyšování nezabavitelných částek není možné některým dlužníkům srážet ze mzdy, a to ani na výživné, zkrátka přijdou i oběti trestných činů. Srážky ze mzdy patří k tzv. měkkým způsobům vedení exekuce, pokud to ale není možné, exekutor musí přistoupit k více invazivním krokům např. k zabavení movitého majetku,“ vysvětlil viceprezident komory.

Doba vymáhání dluhů se tak může prodloužit až na dvojnásobek. Plošný výpadek srážek ze mzdy se týká nejen exekucí, ale také insolvenčních řízení. Řešením by podle EK ČR mohla být minimální srážka ze mzdy, která by byla přínosem pro věřitele i dlužníky.

Ke snižování počtu exekucí by podle komory mohlo přispět zastavování bezvýsledných exekucí (kde se šest let nic nevymohlo). Otazníkem ale zůstává přiměřená náhrada pro soudní exekutory za zastavení exekuce. Podle analýz by se takto mohlo zastavit na 700 až 800 tisíc exekucí.

Finanční gramotnost podle ČAV není vyšší

I České asociace věřitelů (ČAV) vítá pokles počtu exekucí i dlužníků, otázkou však prý je, zda to znamená, že lidé lépe zvládají své dluhy. „Obávám se, že finanční ani právní gramotnost není vyšší a že se lidé stále zadlužují nad svoje možnosti,“ sdělila Mgr. Petra Kolářová, výkonná ředitelka ČAV. Na pokles čísel podle ní nemá vliv fakticky lepší situace dlužníků a věřitelů, ale legislativní zásahy státu.

„Údaje navíc nevypovídají o největších bolestech současného stavu. Třeba o nefunkčních srážkách z příjmu, které se propadly na historické minimum. Oprávnění věřitelé tak dostávají měsíčně jen desetikoruny nebo vůbec nic a trpí hlavně ti bezbranní. Na bezplatnou poradnu ČAV se obracejí matky samoživitelky a lidé, kteří se stali obětí trestného činu a nyní vymáhají náhradu škody. Měsíční srážky pro ně byly nepostradatelným pravidelným příjmem, který zčistajasna vypadl. Mají kvůli tomu vážné finanční potíže,“ vysvětlila souvislosti Petra Kolářová.

Redakce AD
Foto: redakce AD