„Bez morálky není právo,“ zaznělo na konferenci o excesech v justici

Veřejný odborný seminář na téma „(Ne)Spravedlnost v české justici a její excesy“ pořádaný na půdě sněmovny spolkem Šalamoun pod záštitou

Veřejný odborný seminář na téma „(Ne)Spravedlnost v české justici a její excesy“ pořádaný na půdě sněmovny spolkem Šalamoun pod záštitou Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 13. dubna měl za cíl poukázat na problematické situace v české justici, obtížnou vymahatelnost práva a některé justiční omyly.

 

Semináře se zúčastnili zástupci z řad senátorů, poslanců, ministerstva spravedlnosti, předsedů soudů, ředitelů věznic Vězeňské služby ČR, advokátů a dalších. Akci podpořil také Karel Schwarzenberg, který v písemné zdravici uvedl, že „jedna z velkých slabin České republiky je, že po padesáti letech různých totalit pořád ještě nemáme právní stát“.

Přednášející nastínili dle svých vlastních zkušeností obecné problémy, které českou justici dlouhodobě trápí, a odkazovali i na konkrétní pochybení v některých kauzách, a to jak policistů, státních zástupců i soudců. Popsali problémy, které se v trestním řízení opakovaně vyskytují.

Poukázali na justiční omyly a nedostatečné následné odškodnění nespravedlivě stíhaných a odsouzených. Mnohdy se kauzy táhnou dlouhé roky a trvá, než je nespravedlivě stíhaný očištěn. Má to zásadní vliv na jeho rodinný i profesní život, často jsou zpřetrhány a narušeny jeho sociální vazby, s nálepkou stíhaného už zůstává po zbytek života. Společnost tyto lidi už navždy vnímá jako obviněné, přestože byli po čase viny zbaveni. Navíc výše odškodění, tak jak je v současnosti nastavena, neodpovídá újmě, kterou těmto lidem systém způsobil. Nenapraví dlouhé roky strádání, nejistoty, psychické újmy a někdy i zdravotních problémů v důsledku stresu.

Advokát JUDr. Prokop Beneš, který pohovořil na téma „Alibismus v trestním řízení“, poukázal na to, že společnost vnímá většinou spravedlnost tehdy, když je někdo odsouzen. Ovšem zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, je často okolím vnímáno až negativně. Přísný trest je tedy pro veřejnost populárnější. Což může mít někdy vliv na rozhodování u soudu. Jsou tedy potřeba odvážní a zodpovědní soudci s dostatečným morálním kreditem. Připomněl, že je důležitá výchova, vzdělávání a kárná zodpovědnost. „Soudce je ten, kdo právo vyloží, jeho slovo je rozhodující,“ připomněl obrovskou zodpovědnost těch, kteří rozhodují o osudu druhých často na dlouhé roky.

Právo na spravedlivý proces je jedno ze základních lidských práv a pokud není v demokratické zemi vymahatelné, nejedná se demokratickou zemi, zdůrazňují pořadatelé.

Spisovatelka PhDr. Marie Formáčková, autorka knihy „Zločiny beze zbraní“, také vyzdvihla, jak důležitý je u soudců charakter a morálka. Nevinnou obětí se může stát kdokoliv z nás, jak dokládají i popsané skutečné příběhy, ve kterých došlo ke spáchání zločinů, ovšem chybami v justičním systému. Kniha „Zločiny beze zbraní“ popisuje pochybení těch, kteří by měli zákon a spravedlnost chránit, tedy policistů, státních zástupců a soudců. Kniha, která má už připravené druhé pokračování, chce poukázat na chyby v systému, aby se o těchto přehmatech vědělo a mluvilo se o nich nejen v odborných kruzích, ale i v řadách široké veřejnosti. Advokáti, bývalí policisté, znalci, soudci, politici a státní zástupci v knize komentují justiční omyly a zločiny pohledem odborným, který je propojený s pohledem běžného člověka. Kniha je tak srozumitelná i pro laiky.

 

Nejednotnost české justice v rozhodování a potřeba větší odpovědnosti

„Bez morálky není právo,“ shodli se řečníci na konferenci. Všichni, kteří se účastní trestního řízení na jakékoli úrovni, by měli přistupovat ke svým rozhodnutím s maximální zodpovědností a měli by nést následky svých případných pochybení. Rozhodují o životech druhých a ovlivňují nejen je osobně, ale i jejich rodiny a nejbližší okolí.

Podle prof. JUDr. Heleny Válkové, CSc, by se novelizace trestního řádu měla zabývat i jednotnějším nastavením podmíněného propuštění. V současnosti jsou velké rozdíly v tom, jak a kde mohou věznění se srovnatelnými trestnými činy s žádostí o podmíněné propuštění uspět. Záleží spíše na tom, ve které věznici si trest odpykávají, než na činu, který spáchali. Na nejednotnost justice v rozhodování upozornila i JUDr. Renata Vesecká, Ph.D. podle níž má každý soudce svůj osobitý přístup. Za srovnatelné činy tak jsou lidé na různých místech u různých soudů odsouzeni často velmi rozdílně. Podle Heleny Válkové tak často záleží především na tom, ve kterém kraji se souzený či odsouzený nachází.

Seminář se zabýval i institutem milostí a jejich udělováním, činností znalců v rámci trestního řízení, mimořádnými rozpory v rozhodnutích soudců, odškodňováním obětí, svévolí státních orgánů a dopady nespravedlnosti na rodiny obětí české justice. Následovala společná diskuse zúčastněných.

Právo bez všeobecně fungující morálky společnosti má jen omezené možnosti hájit spravedlnost pro každého. O nedostatcích a omylech v justičním systému je třeba otevřeně mluvit, poukazovat na ně a nastavovat lepší pravidla a podmínky tak, aby bylo právo vymahatelné skutečně pro všechny.

 

Redakce AD
Foto: redakce AD

Go to TOP