Předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., v úvodu svého dopisu prezidentu republiky Petru Pavlovi ocenil záměr předložit Senátu Parlamentu České republiky návrh na jmenování dlouholetého soudce Nejvyššího správního soudu, a především pak jeho zakládajícího předsedy JUDr. Josefa Baxy soudcem Ústavního soudu.

Ideální kandidátkou na soudkyni Ústavního soudu je podle Šimky nynější místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Barbara Pořízková. JUDr. Pořízková je vynikající právničkou se širokým mezinárodním rozhledem a praxí v celém oboru veřejného práva. Má hluboké porozumění pro ochranu základních práv jednotlivce a v judikátech, na nichž se podílela, je to jasně a dlouhodobě patrné. Pro Ústavní soud by mohla být cenná svými mezinárodními zkušenostmi a velkou znalostí evropského justičního prostředí. Za čtyři roky v pozici místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu zodpovědné za mezinárodní vztahy soudu a za jeho provoz pak prokázala výborné manažerské schopnosti a leadership. Podstatné však z pohledu předsedy NSS je především to, že Barbara Pořízková v sobě spojuje hlubokou profesní i lidskou zkušenost a vyzrálost a současně elán, energii, rozhodnost a velkou pracovitost.

Barbara Pořízková je zkušenou specialistkou v oblasti veřejného práva, jež se v minulosti soustředila zejména na daňovou problematiku. Předtím, než se v roce 2006 stala soudkyní Nejvyššího správního soudu, působila nejprve několik let ve finanční správě a zastupovala stát ve sporech s daňovými subjekty a poté dalších několik let v mezinárodním daňovém poradenství, kde naopak zastupovala soukromé subjekty ve sporech se státem. Tuto unikátní zkušenost následně zúročila jako soudkyně. Významnou odbornou stopu však zanechala i v jiných důležitých oblastech veřejného práva, typicky takových, jež se dotýkají základních práv jednotlivce a jeho vztahu k veřejné moci (např. azylové a cizinecké právo, ochrana utajovaných skutečností a bezpečnostní prověrky, přístup k soudu a rozsah a přípustnost soudního přezkumu jednání veřejné správy). Mimo jiné též uspěla s návrhem Ústavnímu soudu na zrušení ustanovení zákona o místních poplatcích, jež nezletilým ukládalo povinnost platit poplatek za komunální odpad (sp. zn. Pl. ÚS 9/15).

Předseda NSS Karel Šimka je přesvědčen, že na Nejvyšším správním soudu získala zkušenosti, které by jí byly velmi užitečné při případném působení jako soudkyně Ústavního soudu – již řadu let je členkou rozšířeného senátu NSS, tedy tělesa, které má v systému správního soudnictví podobnou roli při sjednocování judikatury, jakou v rámci Ústavního soudu plní plénum.

Jazykové znalosti (francouzština, angličtina) Barbaru Pořízkovou předurčily k významnému zapojení do mezinárodních aktivit NSS. Působila na stáži u francouzské Státní rady a po jmenování místopředsedkyní soudu převzala mimo jiné agendu zahraničních vztahů. Podílí se na aktivním zapojení Nejvyššího správního soudu v rámci evropské Asociace státních rad a nejvyšších správních soudů (ACA-Europe) a získala mezi svými evropskými kolegy velký odborný i osobní respekt. Jeho výrazem bylo i to, že se koncem roku 2021 stala jako vůbec první zástupce České republiky členkou sedmičlenného Výboru podle článku 255 Smlouvy o fungování EU, jehož úkolem je posuzovat kandidáty členských států na pozici generálního advokáta a pozice soudců unijních soudů (Soudního dvora a Tribunálu) a spolupůsobit tak při jejich výběru.

Předseda NSS upozornil i na další své kolegy soudce Nejvyššího správního soudu, kteří by v bližší či vzdálenější perspektivě byli z jeho pohledu vhodnými kandidáty na soudce Ústavního soudu. Jedná se o již nyní velmi uznávané odborníky na ústavní a obecně veřejné právo, zvyklé jako soudci rozhodovat uvážlivě, důkladně, s přesvědčivými odůvodněními, s precedenčními účinky a s vědomím systémového významu, jaký rozhodování soudu nejvyšší instance má pro právní praxi.

V bližší budoucnosti by vhodnými kandidáty na soudce Ústavního soudu byli:

• JUDr. Tomáš Langášek, LL.M. (*1974, soudce NSS od roku 2013), mimo jiné spoluautor respektovaného komentáře k Ústavě České republiky a k ústavnímu zákonu o bezpečnosti ČR a zastupující český člen Benátské komise Rady Evropy,
• Prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D. (*1973, soudce NSS od roku 2008), profesor teorie práva s rozsáhlými mezinárodními zkušenostmi a bohatou publikační činností,
• JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. (*1969, soudce NSS od roku 2014), přední český znalec správního práva a práva životního prostředí se zkušenostmi z akademické sféry i legislativy.

V delší časové perspektivě by vhodnými kandidáty z řad soudců Nejvyššího správního soudu mohli být:

• JUDr. Mgr. Ivo Pospíšil, Ph.D. (*1978, soudce NSS od roku 2018), mimo jiné spoluautor respektovaného komentáře k Listině základních práv a svobod se zkušenostmi z akademické sféry i legislativy,
• Mgr. et Mgr. Michal Bobek, MJur, Ph.D., Dr.h.c. (*1977, soudce NSS od roku 2022), první český generální advokát u Soudního dvora a akademik s velkou mezinárodní zkušeností,
• JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. (*1978, soudce NSS od roku 2013), vynikající soudce s předchozí ústavní i advokátní praxí a akademickým přesahem,
• doc. JUDr. Pavel Molek, Ph.D. (*1980, soudce NSS od roku 2016), specialista zejména v oblasti evropské a mezinárodní ochrany základních práv a svobod.

Předseda Nejvyššího správního soudu v závěru dopisu prezidentu republiky popřál, aby se mu ve spolupráci se Senátem Parlamentu České republiky „podařilo sestavit takový „čtvrtý“ Ústavní soud, jenž bude pokračovat v úspěšné a odborně přesvědčivé tradici českého polistopadového ústavního soudnictví.“

Zdroj: Nejvyšší správní soud
Foto: ČAK/Igor Zehl