V loňském roce bylo zahájeno více než 30 00 trestních stíhání proti fyzickým osobám, pouze u 3,6 % stíhaných bylo usnesení o zahájení stíhání následně zrušeno. Stoupá počet dohod o vině a trestu – jen v loňském roce jich státní zástupci navrhli už během přípravného řízení celkem 632. Zvyšuje se také podíl ukládaných peněžitých trestů. Tyto a další aktuální údaje v trendech kriminality prezentovalo před pár dny Nejvyšší státní zastupitelství. Podrobnou zprávu o činnosti za rok 2022 předloží NSZ po jejím dokončení ministru spravedlnosti.

Vzhledem ke zvýšenému zájmu o činnost Nejvyššího státního zastupitelství v poslední době přiblížil nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž u příležitosti společného setkání se zákonodárci základní fakta o fungování veřejné žaloby.

Vysvětlil mimo jiné, že situace, kdy nadřízené státní zastupitelství zruší usnesení o zahájení trestního stíhání například pro nedostatek v dané chvíli shromážděných důkazů, je standardním rysem trestního procesu a uplatněním práv obviněného. Takové rozhodnutí neznamená zproštění viny dotyčné osoby, pouze vrací přípravné řízení o jeden procesní krok zpět do tzv. fáze prověřování, kdy mohou být opatřovány další důkazy. Stále však platí, že s tímto opravným prostředkem uspěje jen malý zlomek obviněných. V loňském roce bylo zahájeno trestní stíhání proti 30 512 fyzickým osobám, z toho usnesení o zahájení trestního stíhání bylo zrušeno u 1 102 osob, tedy u 3,6 % z celkového počtu stíhaných.

O dlouhodobě kvalitní práci státních zástupců v celkovém měřítku svědčí i údaj týkající se podílu soudem zproštěných věcí, který poslední čtyři roky pohybuje pod hranicí 5 % (v poměru k počtu v daném roce podaných obžalob). V loňském roce činil tento podíl 4,3 %. Naprostá většina obžalob podaných státními zástupci tedy vyústí v odsuzující rozhodnutí soudu.

Vedení NSZ představilo poslancům také trendy, které začínají měnit podobu trestní justice – stoupající počet dohod o vině a trestu, které urychlují a zefektivňují trestní řízení a ulevují soudům. V roce 2023 státní zástupci už během přípravného řízení navrhli 632 takových dohod.

Rok od roku stoupá také podíl ukládaných peněžitých trestů, které jsou v řadě případů alternativou trestu odnětí svobody, a pomáhají tak v dlouhodobém horizontu řešit problém přeplněných věznic. Ještě v roce 2015 byl podíl těchto sankcí (ve vztahu k počtu odsouzených) 5,9 %. Společnou iniciativou Nejvyššího státního zastupitelství a Nejvyššího soudu, které zacílily pozornost na tento druh trestu a uspořádaly sérii vzdělávacích seminářů pro státní zástupce i soudce, se podařilo dosáhnout četnějšího ukládání této sankce. V roce 2022 se peněžitý trest dotkl u více než čtvrtiny všech odsouzených osob (26,3 %).

S tím souvisí i prostředky získané v rámci trestního řízení, které míří na uspokojení majetkových nároků poškozených a obětí trestné činnosti, případně se převádějí do příjmové části státního rozpočtu. V loňském roce bylo na speciální účet Ministerstva spravedlnosti připsáno 478 milionů korun. V české trestní praxi se za poslední dekádu etablovala i trestní odpovědnost právnických osob. Trestní stíhání se ročně dotkne několika set obchodních a jiných společností. Nejčastější uloženou sankcí je peněžitý trest. O nejpřísnějším potrestání, tedy zrušení samotné právnické osoby, rozhodly loni soudy celkem ve 29 případech.

Podrobnější statistická a analytická data týkající se agendy všech složek státního zastupitelství i trendů v kriminalitě zpracovává NSZ do připravované Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2022 rok, kterou po jejím dokončení předloží ministru spravedlnosti a zveřejní na webových stránkách.

Zdroj: Nejvyšší státní zastupitelství
Foto: canva.com