Jaká bude úloha soudce při provádění důkazů, řešil další rekodifikační čtvrtek

Některé novinky, které návrh nového trestního řádu přináší do řízení před soudem, představil na již sedmém „rekodifikačním čtvrtku“, jež se konal 16. března 2023 na pražské právnické fakultě, státní zástupce z Okresního státního zastupitelství Praha-východ a akademický pracovník pořádající Katedry trestního práva JUDr. Dalibor Šelleng, Ph.D. Na vybrané problematické body navrhované úpravy následně poukázal prezident Unie obhájců a člen představenstva ČAK JUDr. Tomáš Sokol.

 

Jak doktor Šelleng úvodem konstatoval, návrh nového trestního řádu posiluje procesní aktivitu a odpovědnost obou stran trestního řízení a kontradiktornost soudního řízení, v čemž návrh reaguje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva i judikaturu českých vrcholových soudů.

Po nápadu obžaloby by tak měl soud povinnost poslat ji do patnácti dnů obviněnému a jeho obhájci, ale i poškozenému a zúčastněné osobě, aby se v určené lhůtě k obžalobě vyjádřili a sdělili, jaké navrhují důkazní prostředky a co z nich má být zjištěno, s tím, že v hlavním líčení by pak předseda senátu mohl zamítnout návrhy na důkazy, ale to nejen obhajobě, ale i obžalobě, pokud o nich obě strany věděly v době zaslání této výzvy a bez vážného důvodu je nenavrhly. Zároveň ale návrh zakotvuje, že i soud může provést důkazy, a to ty, které považuje za potřebné pro své rozhodnutí; nemá však nahrazovat procesní aktivitu obhájce.

Na tento zásadní rozpor následně poukázal ve svém vystoupení doktor Sokol a vyjádřil se k němu i zkušený trestní soudce Mgr. Petr Franc, místopředseda Krajského soudu v Praze, který zdůraznil, že povinností soudce je zjistit skutečný stav věci. „Má-li být soudce odpovědný za rozsudek, nevyhne se v praxi tomu, suplovat jednu či druhou stranu –  a někdy i obě dvě,“ dodal s odkazem na jeden z mnoha svých případů.

Jak uvedl doktor Sokol, otázka zní, jak vykládat slova, že strany důkazy nenavrhly „bez vážného důvodu“, neboť jako obhájce může být vázán pokynem svého klienta, aby zatím „nevykládal karty na stůl“, což je z jeho pohledu jistě vážný důvod.

Debatu vyvolala i další novota, totiž možnost odvolacího soudu uznat vinným obviněného, který byl u prvostupňového soudu viny zproštěn, případně ho uznat vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl uznat soud prvního stupně, pokud odvolací soud v potřebném rozsahu provede znovu dokazování, nebo je doplní.

„Jako obhájce budu muset složitě a nákladně před odvolacím soudem konstruovat obhajobu ze všech stran,“ komentoval novinku z pohledu praktika doktor Sokol, jak ale vzápětí zdůraznil, jedná se o věc kontroverzní nejen z hlediska práva, ale i z hlediska čistě lidského. Proto by podle něj měla být ještě podrobena jak odborné, tak politické diskusi, i když chápe, že se jedná o pokus, jak bránit „soudnímu ping pongu“.

Z novinek, jež na semináři dále zazněly, vybíráme ty nejdůležitější, které se týkají průběhu hlavního líčení:

  • Na začátku hlavního líčení by měl státní zástupce přednést jen podstatné body obžaloby a označit nesporné skutečnosti a ty skutečnosti, k nimž došlo po podání obžaloby a které jsou významné z hlediska dalšího řízení.

  • Po státním zástupci dostane právo vystoupit oběť trestného činu, aby popsala, jaký dopad na její život trestní čin měl. Na své vystoupení by měla mít třicet minut, s tím, že soud může tuto dobu prodloužit.

  • Následně by měl právo vystoupit obžalovaný, ale i nově i zúčastněné osoby.

  • Při prohlášení viny by se obžalovaný nově mohl odchýlit od skutkových okolností i od právní kvalifikace činu v obžalobě; soud by je mohl přijmout, pokud by s tím souhlasil státní zástupce, ale zároveň by si soud musel opatřit i stanovisko poškozeného a zúčastněné osoby.

Záznam celého semináře můžete zhlédnout ZDE.

Série pravidelných diskusních setkání s předními odborníky z akademické obce i aplikační praxe nad konečným zněním dlouho připravovaného nového trestního řádu, která pořádá Katedra trestního práva pod záštitou děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. JUDr. Radima Boháče, Ph.D., již od loňského října, bude pokračovat 13. dubna 2023 a tématem dalšího rekodifikačního čtvrtku budou opravné prostředky.

 

Redakce AD

Foto: redakce AD

 

Go to TOP