Právní věty občanskoprávního a obchodního kolegia NS

Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 8. března 2023:

 

Katastr nemovitostí, § 986 odst. 1 o. z.

Ustanovení § 986 odst. 1 o. z. dává tomu, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným v katastru nemovitostí (eventuálně v jiném veřejném seznamu) bez právního důvodu ve prospěch jiného, možnost žádat, aby byla v katastru nemovitostí poznamenána poznámka spornosti. Tato poznámka, vylučující dobrou víru třetích osob ve stav zapsaný v katastru nemovitostí, však bude vymazána, jestliže žadatel do dvou měsíců od doručení žádosti o její provedení katastrálnímu úřadu (případně orgánu, který veřejný seznam vede), nedoloží, že své tvrzené právo uplatnil u soudu, a to proti osobám, v jejichž prospěch je právo zapsáno. Žadatel nemá právo uplatnit uvedený nárok u soudu přímo proti katastrálnímu úřadu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 32/2022)

 

Vyklizení nemovitosti, Insolvence, Insolvenční správce, Majetková podstata, § 285 odst. 2 insol. zák., § 246 odst. 1 insol. zák.

Nejsou-li zde žádné jiné okolnosti, jež by takový postup odůvodňovaly, není insolvenční správce jen proto, že na něj přešlo dispoziční oprávnění k majetku zahrnutému do majetkové podstaty dlužníka, legitimován k podání žaloby na vyklizení nemovitosti vůči dlužníku, který tuto nemovitost používá k bydlení své rodiny.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 29 Cdo 1277/2020)

 

Dražba, Příklep, Zpeněžování, Insolvenční řízení, Přípustnost odvolání, Účastníci řízení, § 9 insol zák., 14 odst. 1 insol zák., § 229 odst. 3 insol zák., § 246 odst. 1 insol zák., § 246 odst. 2 insol zák., § 286 insol zák., § 289a insol zák., § 1 odst. 1 předpisu č. 120/2001 Sb., § 29 předpisu č. 120/2001 Sb., § 74 předpisu č. 120/2001 Sb., § 76 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb., § 218 písm. b) o. s. ř.

Soudní exekutor, který je přihlášeným věřitelem (insolvenčního) dlužníka, je při zpeněžení majetkové podstaty v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu (§ 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona) osobou, které brání v uzavření smlouvy o provedení dražby (§ 289a odst. 2 insolvenčního zákona) střet zájmů (je ve vztahu k dražbě podle § 76 odst. 2 exekučního řádu osobou zúčastněnou na věci ve smyslu § 74 odst. 3 písm. b/ exekučního řádu).

Dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona) nebo některý z procesních subjektů uvedených v § 9 písm. b/, c/, e/ a f/ insolvenčního zákona není účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 289a insolvenčního zákona. Odvolání podané (insolvenčním) dlužníkem proti usnesení o příklepu udělenému v takové dražbě vydražiteli, odvolací soud odmítne jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn (§ 218 písm. b/ o. s. ř.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2022, sp. zn. 29 Cdo 2652/2020)

 

Vydržení, Postoupení pohledávky, Žaloba pro zmatečnost, Insolvenční řízení, Incidenční spory (odporové spory), Popření pohledávky, Věc, Pohledávka, § 1011 o. z., § 1089 odst. 1 o. z., § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř., § 118 odst. 1 obč. zák., § 134 obč. zák.

I. Bylo-li (zvláštní) přezkumné jednání vedeno nezákonným soudcem (insolvenční soud byl nesprávně obsazen ve smyslu § 229 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.), lze přihlížet k jeho výsledku jen tehdy, jestliže dotčená osoba s konáním (zvláštního) přezkumného jednání souhlasila a jeho průběhem a výsledkem jí nebyla (nemohla být) způsobena žádná (byť nepříliš významná) procesní újma, kterou by bylo nutné odstranit jeho opakováním tak, aby se u nově konaného přezkumného jednání již tato újma neprojevila (nemohla projevit).

II. Vedlejší účastenství v incidenčním sporu není vázané na účast vedlejšího účastníka jako věřitele v insolvenčním řízení a nepřechází na nabyvatele jeho přihlášené pohledávky.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2022, sen. zn. 29 ICdo 46/2020)

 

Pohledávka přednostní, Insolvenční řízení, Zdravotní pojištění, § 5 insol zák., § 170 insol zák., § 172 odst. 2 insol zák., § 18 předpisu č. 592/1992 Sb.

Úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, jsou ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku, podřízenými pohledávkami ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona  i tehdy, jde-li o příslušenství nebo o smluvní pokutu vzešlé z prodlení s úhradou veřejnoprávní pohledávky, včetně pohledávky z titulu dluhu na pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Penále za nezaplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění není podřízenou pohledávkou ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2022, sen. zn. 29 ICdo 73/2020)

 

Společné jmění manželů, Insolvenční řízení (účinky, zahájení), Soupis, § 150 odst. 4 obč. zák., § 205 odst. 2 insol zák., § 205 odst. 3 insol zák., § 220 insol zák., § 225 insol zák., § 268 odst. 2 písm. b) insol zák., § 269 odst. 2 insol zák., § 270 odst. 1 insol zák., § 274 insol zák., § 12 odst. 1 předpisu č. 191/2017 Sb.

Je-li majetek náležející do (nevypořádaného) společného jmění dlužníka a jeho manžela sepsán do majetkové podstaty dlužníka postupem podle § 274 insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. 5. 2019, proces vypořádání společného jmění manželů tím končí (společné jmění manželů se má za vypořádané). Bez odklizení účinků takového soupisu nemá smysl uvažovat o dalším běhu lhůty k vypořádání určené ustanovením § 150 odst. 4 obč. zák.

Nejde-li o případ předjímaný ustanovením § 274 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. 5. 2019), předpokládá se, že dojde k vypořádání sepsaného majetku ve společném jmění manželů. Do té doby (než dojde k vypořádání) opravňuje soupis takového majetku do majetkové podstaty dlužníka insolvenčního správce dlužníka, jehož úpadek je řešen konkursem, k  nakládání majetkem stejně, jako by s ním mohl nakládat (kdyby konkursu nebylo) samotný dlužník [tedy s omezením daným tím, že ve stejném rozsahu tento majetek vlastní (bývalý nebo současný) manžel dlužníka]; takový soupis při následném marném doběhnutí lhůty uvedené v § 150 odst. 4 obč. zák. nebrání vzniku nevyvratitelné domněnky vypořádání tímto ustanovením předjímané.

Majetek sepisovaný do majetkové podstaty dlužníka jako majetek ve společném jmění dlužníka a jeho manžela (§ 205 odst. 3 insolvenčního zákona) musí být v soupisu (u každé položky, které se to týká) vždy identifikován jako majetek ve společném jmění manželů (nestačí údaj „vlastnictví dlužníka“).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2022, sen. zn. 29 ICdo 106/2020)

 

Exekuční titul, Promlčení, Insolvenční řízení, § 16 předpisu č. 592/1992 Sb. ve znění do 30. 11. 2011, § 3036 o. z., § 112 obč. zák., § 20 odst. 8 zák. o konkursu a vyrovnání ve znění do 31. 12. 2007, § 23 odst. 1 zák. o konkursu a vyrovnání ve znění do 31. 12. 2007, § 45 odst. 2 zák. o konkursu a vyrovnání ve znění do 31. 12. 2007, § 173 odst. 4 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 191 odst. 2 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 198 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019

Exekuční návrh spojený s exekučním titulem, který nikdy nevznikl [se seznamem přihlášených pohledávek vzešlým z konkursního řízení vedeného podle zákona o konkursu a vyrovnání ohledně pohledávky, kterou dlužník (úpadce) výslovně popřel], nemá za následek stavení běhu promlčecí doby určené pro „vykonatelné pohledávky“ bez zřetele k tomu, zda exekuční soud podle takového (domnělého) „exekučního titulu“ exekuci (nesprávně) nařídil.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2022, sen. zn. 29 ICdo 107/2020)

 

Incidenční spory (odporové spory), Pohledávka, § 172 insol zák., § 489 obč. zák.

Spor o to, zda věřitelem přihlášená pohledávka (její část) je pohledávkou podřízenou, se v insolvenčním řízení řeší jako incidenční spor o pořadí pohledávky. Jestliže v průběhu závazkového vztahu založeného smlouvou o půjčce vznikla vedle pohledávky představované půjčenou částkou i další pohledávka představovaná kapitalizovaným úrokem, jenž se v souladu s ujednáním smluvních stran stal novou jistinou (novou půjčkou), pak pro účely posouzení, zda a v jakém rozsahu je zákonný úrok z prodlení s úhradou nové jistiny (nové půjčky) podřízenou pohledávkou ve smyslu ustanovení §  172 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona, je určující výše nové jistiny (nové půjčky) v době jejího vzniku.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2022, sen. zn. 29 ICdo 8/2021)

 

Insolvence, Směnka, Popření pohledávky, § 172 odst. 2 předpisu č. 182/2006 Sb.

Výčet podřízených pohledávek obsažený v ustanovení § 172 odst. 2 větě druhé insolvenčního zákona je taxativní.

Pohledávka z titulu směnky není podřízenou pohledávkou jen proto, že směnka byla vystavena k zajištění podřízené pohledávky.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2022, sen. zn. 29 ICdo 74/2021)

 

Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu (Odpovědnost státu za újmu), § 1 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb., § 5 písm. a) předpisu č. 82/1998 Sb., § 7 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb., čl. 36 odst. 3 předpisu č. 2/1993 Sb.

Za účastníka řízení ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je třeba považovat i osobu, která sice nemohla být účastníkem správního řízení, v němž bylo nezákonné rozhodnutí vydáno, neboť jí zákonná úprava postavení účastníka řízení nepřiznává, ale byla žalobcem v řízení před správním soudem o žalobě podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., v němž bylo dané správní rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1339/2022)

 

Pojištění odpovědnosti za škodu, Újma z porušení povinnosti stanovené zákonem, Pojištění, Náklady řízení, § 2862 odst. 2 o. z., § 6 předpisu č. 168/1999 Sb., § 2819 o. z.

Pojištěný škůdce má proti pojistiteli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení o náhradě újmy bez zřetele k tomu, že pojistitel se účastnil řízení o náhradu újmy jako vedlejší účastník na straně pojištěného. Pojistitel není oprávněn dát pojištěnému pokyn, aby v řízení o náhradu újmy odvolal plnou moc svému zástupci.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3173/2020)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: canva.com

Go to TOP