Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky sněmovna zřejmě schválí s některými úpravami. Vyplývá to ze stanovisek ústavně-právního výboru, které 24. dubna přijal k pozměňovacím návrhům a k vládní insolvenční novele jako celku. Poslanci opozice pravděpodobně neprosadí tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. O podobě předlohy by měli poslanci hlasovat v květnu.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona, jak je navrhla vláda, vychází z evropské směrnice. Směrnice požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Členové výboru většinově podpořili úpravy ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Předpokládají například to, že insolvenční správce bude mít víc údajů pro určení příjmových možností dlužníka, zejména zda své příjmy v blízké minulosti záměrně nesnížil. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší – dvouměsíční lhůtu – pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o 1,5 roku místo navrhovaného jednoho roku.

Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů pravděpodobně sjednotí až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali. Navíc asi vznikne centrální evidence srážek ze mzdy, která by měla snížit administrativu zaměstnavatelům při komunikaci s exekutory.

Z úprav opozice by mohla podle stanoviska výboru uspět na plénu jediná. Jde o pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci zaznamenávaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut.

Sněmovna asi přijme i dřívější úpravy právního výboru, které se týkají změn ve zkouškách insolvenčních správců, zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvy, která se nově vejde na jeden list. Poslanec Jakub Michálek na plénu pravděpodobně uspěje s návrhem, aby dlužník v exekuci mohl prostřednictvím internetového bankovnictví uhradit dluh i z již obstaveného účtu.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com