Transparentnosti, právnímu státu, vztahu kultury a korupce či problematice advokátního tajemství byla věnována 51. konference prezidentů evropských advokátních komor, která se konala 16. až 18. února ve Vídni.  Jejími hosty byli také předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., místopředsedkyně představenstva ČAK JUDr. Monika Novotná a JUDr. Antonín Mokrý, advokát a bývalý prezident Rady evropských advokátních komor (CCBE).

Evropská prezidentská konference byla zahájena neformálním setkáním účastníků 16. února 2023 v Muzeu užitného umění, odborným programem pak pokračovala 17. února v paláci Ferstel. Stěžejním tématem byla otázka, kolik transparentnosti potřebuje právní stát. Konferenci zahájil prezident ÖRAK Armenak Utudijan, na něj navázala videozdravicí rakouská spolková ministryně pro EU a ústavu Karoline Edtstadler.

Nezbytnost transparentních procesů výkonné moci jako podmínku právního státu zdůraznila Danuta Hübner, členka vedení pracovní skupiny pro boj s korupcí Evropského parlamentu. Připomněla stávající kauzu korupce v evropských orgánech, která je šokující. Rozhodující je, aby se nastavily procesy, které umožní rychlé odhalení takového jednání a zabrání dalšímu pokračování.

Transparentnost označil jako nejlepší profylaxi korupce ve veřejných vztazích zástupce evropského veřejného žalobce Andrés Ritter. Korupce je totiž podmíněna určitou konspirací, a transparentnost právě konspiraci znemožňuje. Naše společnost potřebuje důvěru ve veřejnou moc, ale ne slepou důvěru, důvěra musí vycházet z přesvědčení, že funguje právní stát.

Za další podmínku právního státu pak Andrés Ritter označil nezávislost justice, kterou chápe šířeji, než jen jako nezávislost soudní moci – součástí justice v jeho pojetí je i žalobce, minimálně veřejný žalobce na evropské úrovni. Nezávislost je někdy chápána jako privilegium, takové chápání je však nonsens, nezávislost musí sloužit principům právního státu. Za překvapující Andrés Ritter označil, že podání, která řeší úřad evropského veřejného žalobce, pochází jen cca z 50 % od institucí, jako je OLAF. 50 % podání bylo od občanů členských států.

Transparentnost spočívá v povinnosti skládat účty veřejnosti

Problematika transparentnosti a právního státu je podle prezidentky americké advokátní komory Deborah Enix-Ross společná evropským i americkým advokátům. Transparentnost spočívá v povinnosti představitelů veřejné moci skládat účty veřejnosti / soudům / parlamentu, nezávislosti soudní moci a veřejnosti vládnutí. Překvapivé prý je, že soudci federálního soudu nemají etický kodex – ten mají jen soudci na nižších stupních. Přitom projevem dodržování pravidel právního státu a nezávislosti justice je důvěra veřejnosti v justici/spravedlnost. Důvěru veřejnosti však může chybějící etický kodex narušovat.

Druhá podmínka je transparentní ekonomické vlastnictví zaručující, že orgány veřejné správy, finanční orgány, budou mít informace o skutečném ekonomickém vlastníkovi ekonomické korporace. Tím nesmí být narušena důvěrnost obchodních vztahů korporace a její obchodní politiky. Jde jen o transparentnost skutečných vlastníků. S otázkami spravedlnosti pak souvisí i zásady využití umělé inteligence. To musí být rovněž transparentní a musí respektovat IT a IP práva.

O vztahu kultury a korupce, a to konkrétně na příkladech z Islandu a pobaltských zemí, hovořila vedoucí Evropského vzdělávacího centra pro boj s korupcí a budování státu na škole Hertie v Berlíně, Alina Mungiu-Pippidi. Skutečnost, že některé země dokážou korupci rychle odhalit a potrestat, a jiné nikoli, není jen otázkou právní úpravy – jde o komplexní problém, který přímo souvisí s kulturou daného státu.

Existují způsoby, jak spočítat korupční skóre určité země. Jeden z nástrojů, jak budovat protikorupční kulturu, je dostupnost zveřejnění právních předpisů, veřejnost řízení a veřejnost rozhodnutí – a to na oficiálních webových stránkách. Pokud chceme, aby občané respektovali právní předpisy, musí jim být běžně dostupné, aby se s nimi mohli seznámit.

Naproti tomu není rozhodující, jak moc jsou protikorupční předpisy restriktivní, jako příklad uvedla Alina Mungiu-Pippidi Bulharsko, které má sice velmi restriktivní předpisy, ale vysokou míru korupce. Bez dalších podrobností zmínila i problémy v České republice a dalších východoevropských zemích. Kriticky se vyjádřila rovněž k Řecku a Itálii, kde se v posledních letech nic nezlepšilo. Naopak Finsko, kde je povinně zveřejňováno daňové přiznání každého, tedy nejen politiků, ale každého občana, považuje za velmi transparentní.

Evropská judikatura chrání komunikaci mezi advokátem a klientem

Problematiku advokátního tajemství otevřel prezident CCBE Panagiotis Perakis. Základní právní úprava ukládá povinnost mlčenlivosti advokátovi a je základem důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem. V případě směrnice DAC 6 se ukládala povinnost advokátům, aby ostatním poradcům (zprostředkovatelům) podali informace o přeshraničních uspořádáních, u nichž poskytovali právní poradenství. Evropský soudní dvůr správně takový postup zhodnotil jako nepřípustný zásah do povinnosti mlčenlivosti advokáta.

Účelem směrnice DAC 6 není to, že by měl stát / finanční správa kontrolovat, jaké poskytují advokáti poradenství, ale směřuje k informování finanční správy o přeshraničních uspořádáních, která by mohla mít negativní daňové konsekvence. V současné době vnímá prezident CCBE velký politický tlak na to, aby důvěrnost vztahu advokáta a klienta byla pojata nově. Evropská judikatura chrání komunikaci mezi advokátem a klientem. Právo na právní pomoc vyžaduje garantovanou důvěrnost této komunikace. Logicky, tato důvěrnost nechrání advokáta proti trestnímu stíhání, pokud se podílí na trestné činnosti.

Obecným předpokladům transparentnosti, jako je zveřejňování skutečných vlastníků a případnému konfliktu s ochranou osobních údajů, se ve svém příspěvku m. j. věnoval zástupce ředitele Transparency International EU Nicholas Aiossa. A jednoznačně preferoval transparentnost před ochranou osobních dat.

Ukrajinští advokáti se hlásí k myšlence právního státu

Lokálním zprávám jednotlivých advokátních komor pak byla věnována další část konference. Zahájila ji prezidentka Ukrajinské advokátní komory Lidiya Izovitova. Promluvila o obtížích, které v současné ukrajinské situaci provázejí prosazování právního státu, k jehož myšlence se ukrajinští advokáti jednoznačně hlásí. Válečná situace však vyžaduje určitá omezení lidských práv. Důležité je, aby se tak stalo demokratickou a ústavní cestou. Ukrajinská advokátní komora (UAK) proto připravuje analýzy souladnosti válečných omezení s ústavními principy. To se týká např. novelizace ukrajinského trestního řádu. UAK spolupracuje v legislativním procesu i s parlamentními výbory. Lidiya Izovitova ocenila spolupráci UAK se CCBE a poděkovala za podporu, kterou dávají evropští advokáti svým ukrajinským kolegům v této těžké době.

Po skončení pracovní části konference následovala prohlídka rakouského parlamentu a recepce na rakouském kancléřství. Večer byl zakončen slavnostní večeří na počest dlouholetého prezidenta ÖRAK Ruperta Wolffa. V sobotu se pak konal tradiční Právnický ples za účasti bývalé spolkové kancléřky Brigitte Bierlein a ministryně spravedlnosti Almy Zadić.

Další informace jsou k dispozici ZDE.

Redakce AD

Foto: OERAK