Poměrem 63 ku 47 hlasům izraelský parlament schválil v prvním čtení první část kontroverzní soudní reformy, která vyvolává v zemi masové demonstrace. Podle kritiků změny omezí pravomoci soudnictví.

Parlament hlasoval o části reformy týkající se jmenování soudců nejvyššího soudu; podle reformy by nad jmenováním získala kontrolu vládní koalice pravicového premiéra Benjamina Netanjahua. Parlament také odsouhlasil návrh, který má zamezit nejvyššímu soudu blokovat takzvané „základní zákony“ nahrazující ústavu, kterou Izrael nemá. Jedná se o součást většího balíčku změn, které v případě schválení oslabí nejvyšší soud a dají větší moc vládnoucí koalici. Na základě dalších částí reformy by parlament například mohl zvrátit rozhodnutí nejvyššího soudu.

Spojenci Benjamina Netanjahua z ultrapravicových a ultranáboženských stran tvrdí, že reforma je nutná k omezení aktivistických soudců, kteří podle nich zasahují do výkonné moci. Odpůrci reformy se obávají, že soudci budou jmenováni na základě loajality k vládě či premiérovi, a upozorňují, že Netanjahu, který čelí obvinění z korupce, je v tomto případě ve střetu zájmů. Poslanci o první části reformy hlasovali po bouřlivé, sedmihodinové diskusi, která se protáhla přes půlnoc místního času. Opoziční zákonodárci při jednání skandovali „hanba“, halili se do izraelské vlajky a někteří byli i ze sálu vyvedeni.

Před budovou Knessetu se sešly desítky tisíc lidí na další z řady masových demonstrací, které se v posledních týdnech konají v izraelských městech na znamení odporu proti změnám v soudnictví. Schvalovací proces podle předpokladů potrvá měsíce.

Masové demonstrace proti soudní reformě probíhají už od začátku ledna

Deník Haarec napsal, že podle neoficiálních odhadů se na pondělní demonstraci sešlo nejméně sto tisíc lidí. Podobný protest se v Jeruzalémě konal už před týdnem, kdy se ho podle organizátorů účastnilo na 100 000 lidí, jiné zdroje psaly asi o 70 000 až 80 000 demonstrantů u sídla parlamentu. Už dříve místní média informovala také o demonstracích v Tel Avivu a dalších městech. Demonstrující zablokovali některé silnice, včetně té, která vede z Tel Avivu na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Skupiny protestujících se také posadily před domy několika vládních poslanců, aby nemohli odjet do parlamentu. Server The Times of Israel informoval, že tisíce rodičů se svými dětmi manifestují před školami v různých částech země.

Proti návrhu soudní reformy se v Izraeli konaly velké demonstrace už od začátku ledna, nejprve každou sobotu v Tel Avivu, posléze se rozšířily do dalších měst. Návrh vládní koalice, v níž jsou zastoupeny i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, je předmětem kritiky ze širokého spektra a mnozí se obávají o izraelskou demokracii. Například někdejší šéf izraelské tajné služby Mossad Tamir Pardo řekl, že by rozsáhlé reformy posunuly Izrael směrem k diktatuře.

„Vláda předkládá k prvnímu hlasování dva zákony, které zruší demokracii v Izraeli,“ řekl 20. února na jednání své strany opoziční lídr a do loňského prosince premiér Jair Lapid. Lapid rovněž obvinil vládní koalici z odmítání dialogu a z šíleného běhu k ukvapené a nezodpovědné legislativě. „Neproběhla žádná skutečná diskuse o strašných škodách, které tato legislativa způsobí ekonomice a živobytí nás všech, ani o nebezpečí pro (izraelskou) bezpečnost či o tom, že se tím rozděluje izraelský lid,“ řekl Lapid.

„Otcové zakladatelé (Státu Izrael) si nepředstavovali, že bychom měli mít nedemokratický režim. Věděli, že demokracie není jen o sčítání hlasů voličů, ale i o naslouchání jim. Dnes, premiére Benjamine Netanjahu, nenasloucháte voličům,“ vzkázal předsedovi vlády další opoziční lídr Benny Ganc.

Rovněž izraelský prezident Jicchak Herzog už před více než týdnem vyzval vládu, aby se schvalováním reformy počkala a hledala kompromis s opozicí. Také americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides o víkendu uvedl, že vláda by měla přibrzdit a hledat shodu na reformě, jejíž návrh by v nynější podobě mohl ohrozit demokratické fungování izraelských institucí.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com