Polský Sejm schválil změny zákona o Nejvyšším soudu, které mají podle vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) vést k uvolnění peněz z fondu EU na obnovu ekonomik po pandemii onemocnění covid-19. Informovala o tom polská média. Polská národně-konzervativní vláda v uplynulých letech prosadila rozsáhlé změny v justici, které podle opozice, Evropské komise i různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová j tomu uvedla, že EU posoudí, zda poslední změny k uvolnění peněz opravňují.

Evropská komise Polsku jako podmínku pro výplatu dotací ve výši 23,9 miliardy eur (574 miliard korun) a přístupu k levným půjčkám za 11,5 miliardy eur (276 miliard Kč) stanovila splnění „milníků“ potvrzujících nezávislost polského soudnictví.

Týkají se zejména disciplinárních řízení se soudci. Ta má mít nově na starosti Nejvyšší správní soud namísto teprve poměrně nedávno vytvořené Komory profesní odpovědnosti působící při Nejvyšším soudu, která nahradila Disciplinární komoru Nejvyššího soudu, již Evropská komise považovala za zpolitizovanou. Soudcům by také nově nehrozilo disciplinární řízení, pokud by zpochybňovali nezávislost kolegů, kteří se do funkce dostali díky jmenování orgánů, jež jsou podle kritiků pod politickým vlivem.

Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová ve švédské Kiruně uvedla, že EU změny posoudí, zdůraznila však také, že musí být plně implementovány. „Především ale musí být implementace a právní řešení nalezeno v samotném Polsku,“ upozornila von der Leyenová. Dodala, že zákon musí ještě projít druhou komorou Parlamentu a pak teprve je možné analyzovat jeho konečnou podobu.

„Nový návrh zákona o soudnictví… je důležitým krokem k naplnění závazků vyplývajících z polského národního plánu obnovy,“ uvedl předtím v reakci na hlasování v Sejmu mluvčí Evropské komise Christian Wigand.

Mluvčí vlády Piotr Müller před hlasováním Sejmu řekl, že novela „vznikla v rámci dohody s Evropskou komisí, aby se neukázalo, že to, co napíšeme, je nedostačující pro uvolnění peněz z fondu obnovy“.

Agentura PAP připomněla, že ohledně této novely panují neshody v samotné vládě Mateusze Morawieckého. Euroskeptická strana Solidární Polsko byla proti jejímu přijetí, její politici – v čele s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem, který je tváří sporných justičních reforem – odmítají jakékoliv ústupky vůči Bruselu a nepodpořili plán Mateusze Morawieckého změny schválit ve zrychleném řízení, aby Polsko co nejdříve získalo přístup k penězům z EU. Polsko letos na podzim čekají parlamentní volby.

Ve 460členné dolní komoře Parlamentu zákon podpořilo 203 poslanců, proti se vyslovilo 52 poslanců, mezi nimi 22 z vládního tábora. Hlasování se zdrželo 189 zákonodárců z řad opozice.

Premiér Morawiecki o novele řekl, že je to „těžký kompromis“, ale že jde hlavně o ukončení sporu s Evropskou komisí. „Díváme se na východ, díváme se na západ – a ten spor na západě chceme ukončit, protože skutečný protivník je na východě,“ řekl Morawiecki. Polsko patří k zemím, které nejvíce podporují Ukrajinu čelící agresi ze strany Ruska.

O zákonu bude dál rozhodovat Senát, kde má těsnou většinu opozice. Agentura Reuters připomíná, že senátoři už dříve oznámili, že do novely prosadí některé změny, které neprošly v Sejmu. Tam pak ovšem v dalším kroku schvalování předpisu mohou narazit na odpor PiS. Aby zákon začal platit, musí ho také podepsat prezident Andrzej Duda. Prezident upozornil, že předpis vznikl bez konzultací s ním a že má k některým jeho částem výhrady.

O  situaci v polském soudnictví jsme Vás informovali např. ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com