Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení § 96 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). Podle Okresního soudu Praha-východ, který návrh v loňském roce podal, právní úprava v některých situacích znevýhodňuje děti mladší 15 let oproti mladistvým nebo dospělým pachatelům. Děti musí osobně k soudu i za situace, kdy u starších aktérů lze předběžně projednat obžalobu a její vady, případně mimo hlavní líčení rozhodnout o odklonu, například o odstoupení od trestního stíhání.

Děti mladší 15 let nejsou v Česku trestně odpovědné. Za činy, které by u starších pachatelů byly považovány za trestné, jim však lze uložit opatření sahající od různých výchovných omezení přes napomenutí s výstrahou a dohled probačního úředníka až k ochranné výchově nebo léčení.

Právě proto, že děti nejsou trestně odpovědné, nepodléhají trestněprávním normám. Soudy postupují podle speciálního zákona. Pokud zákon něco výslovně neupravuje, použijí se předpisy pro občanské soudní řízení, tedy pro civilní spory. Procedura je tak odlišná oproti trestnímu soudnictví, neumožňuje například odklony. Okresní soud navrhl zrušit právě konkrétní paragraf, podle kterého se v záležitostech mládeže aplikují předpisy upravující civilní řízení.

Podle ústavních soudců by ale zrušení sporného ustanovení nemělo efekt, o který okresní soud svým návrhem usiloval. I poté by musel postupovat podle civilních předpisů, i když by to nevyplývalo přímo ze zákona, ale z analogického výkladu. „Jinak by ve věci pro nedostatek zákonné úpravy nemohl vůbec rozhodnout,“ stojí v usnesení.

Nynější úprava podle okresního soudu vede k tomu, že soudce zpravidla nařizuje jednání i v situaci, kdy s návrhem státního zastupitelství na uložení opatření nesouzní, případně má za to, že předprocesní stadium řízení v dané situaci splnilo účel a hlavní líčení je nadbytečné. Dítě se tak ocitá před soudem za účasti státního zastupitelství, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, opatrovníka a rodičů. Celý proces může vnímat jako jistou formu sankce.

„Ve vztahu k dětem jsou sice používány netrestní prostředky v občanskoprávním řízení, v němž nelze aplikovat žádné z trestněprávních pojmů, nástrojů ani jiných procesních postupů, které mají ryze trestněprávní povahu, ale v konečném důsledku musíme dítě postavit před soud, což má pro něj mnohem závažnější následky než užité pojmy,“ stálo v návrhu okresního soudu.

Konkrétně se okresní soud zabývá návrhem na uložení opatření chlapci, který údajně spolu s dalšími aktéry vnikl na oplocený pozemek. Poškodili tam zaparkované nákladní auto a způsobili škodu více než 80 000 korun. Opatrovník dítěte navrhl okresnímu soudu, aby se obrátil na ÚS s podnětem ke zrušení celé třetí hlavy zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Okresní soud vyhověl jen částečně, navrhl zrušit pouze jeden paragraf. Po neúspěchu návrhu se okresní soud vrátí k projednávání konkrétní kauzy.

Usnesení pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/22 je dostupné v jeho databázi.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com