Soudcům Nejvyššího soudu se opět podařilo mírně snížit celkový počet nevyřízených věcí, se kterými ukončili kalendářní rok 2022. Celkem 71 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním několika soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2022 celkem 6 935 věcí (trestní kolegium 1 765 věcí, občanskoprávní a obchodní kolegium 5 170 věcí). Podatelna v roce 2022 nově zaevidovala 6 912 věcí (1 720 věcí k rozhodnutí na trestním kolegiu, 5 192 věcí k rozhodnutí v civilních agendách). Pro srovnání, v předešlém roce 2021 byl celkový nápad věcí u Nejvyššího soudu 6 728 (1 856 trestních a 4 872 civilních), soudci jich pak předloni vyřídili 6 789 (1 816 trestní kolegium, 4 973 občanskoprávní a obchodní kolegium).

 

Napříč všemi agendami se tak počet nevyřízených spisů k 31. prosinci 2022 z roku na rok snížil z 2 127 na 2 103. Je třeba si uvědomit, že nezanedbatelnou část z tohoto počtu tvoří podání, která dorazila na podatelnu Nejvyššího soudu až v listopadu či prosinci, tudíž nelze ani teoreticky předpokládat, že by soud někdy mohl v budoucnu uzavírat rok s „nulou“.

Historicky nejvíce nových podání zaznamenal Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to bylo 9 153 věcí. Následně však, v reakci na hrozící zahlcení občanskoprávního a obchodního kolegia NS, přijali zákonodárci novelu občanského soudního řádu (zákon č. 296/2017 Sb., účinný od 30. 9. 2017), která omezila možnosti dovolání v některých civilních věcech. Ve statistikách se rovněž projevilo zrušení zákonného osvobození od soudního poplatku ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. I zákonodárci tehdy vyhodnotili, že absence soudního poplatku u těchto řízení v dřívější praxi vedla účastníky k „lehkovážnému podávání dovolání“, která Nejvyšší soud extrémně zatěžovala.

Výše zmíněné změny a posuny ve statistikách neměly téměř vůbec vliv na průměrnou délku řízení u Nejvyššího soudu. Ta je přitom ovlivňována vícero faktory. V nejexponovanějších agendách, tedy Tdo (trestní dovolání, kde soudci v roce 2022 vyřídili 1 214 věcí) bývá jednotlivými senáty průměrně rozhodnuto mezi 40 až 50 dny; průměrná délka civilního dovolacího řízení (agenda Cdo, kde soudci v roce 2022 meritorně rozhodli 3 875 věcí) představuje v průměru asi 160 dní.

„Podařilo se nám na úplné minimum zredukovat počet řízení, která u Nejvyššího soudu trvají více než dva roky“, říká předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. Přidává i konkrétní počty a příklady: „K 31. prosinci bylo takových věcí jen sedm, přitom o nich nebylo rozhodnuto z čistě objektivních příčin. Hned v pěti případech muselo být řízení přerušeno, například z důvodu předložení předběžné otázky k Soudnímu dvoru Evropské unie, v jednom případě se pro změnu čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, kam senát občanskoprávního a obchodního kolegia předložil věc s návrhem na zrušení konkrétního ustanovení právního předpisu. Mimochodem, v minulosti jsme mívali tzv. dvouletek desítky, jejich počet výrazněji začal klesat od roku 2015, odkdy se na takováto řízení Nejvyšší soud speciálně zaměřil, sleduje si je a hlídá. Zbývá dodat, že je to jednoznačně problém složitějších soudních řízení u senátů našeho civilního kolegia.“

 

Statistika Nejvyššího soudu za rok 2022

Agenda	Nevyřízeno z minulého období	Nově napadlo	Vyřízeno	Nevyřízeno
Cdo	1 568	3 893	3 875	1 586
Cul	0	10	10	0
ICdo (ICm)	138	167	147	158
Ncu	52	163	178	37
Nd	89	750	753	86
NSČR (INS)	70	209	207	72
Pzo	0	19	18	1
Tcu	33	254	279	8
Td	1	84	81	4
Tdo	147	1 207	1 214	140
Tul	1	0	1	0
Tvo	2	20	22	0
Tz	25	136	150	11
Zp	0	0	0	0

 

 

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: NS/Aleš Ležatka

 

---

Agendy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu:

Cdo

– dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů ve věcech občanskoprávních a obchodních;

Cul

– v občanskoprávních a obchodních věcech návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích;

ICdo

– incidenční spory vyvolané insolvenčním řízením;

Ncu

– návrhy na uznání cizích rozhodnutí;

Nd

– spory o příslušnost mezi soudy,

– návrhy na přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., je-li jeden ze soudů v obvodu působnosti Vrchního soudu v Praze a druhý v obvodu působnosti Vrchního soudu v Olomouci,

– návrhy na vyloučení soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci,

– návrhy na určení soudu, který věc projedná a rozhodne o ní, jde-li o věc, jež patří do pravomoci českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit (§ 11 odst. 3 o. s. ř.),

– jiné typově nezařazené věci, kde je však třeba procesního rozhodnutí;

NSČR

– věci předložené soudu k rozhodnutí v insolvenčním řízení;

 

Agendy trestního kolegia Nejvyššího soudu:

Pzo

– návrhy na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (§ 314l až § 314n tr. ř.);

Tcu

– návrhy na zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů (§ 4 odst. 2, § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů),

– návrhy podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, (např. návrhy o vzetí předávané osoby do průvozní vazby po dobu průvozu územím České republiky, návrhy na přezkum rozhodnutí o přípustnosti vydání do ciziny atd.),

– návrhy na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10 odst. 2 tr. ř.);

Td

– spory o příslušnost mezi soudy nižších stupňů (§ 24 tr. ř.),

– návrhy na odnětí a přikázání věci (§ 25 tr. ř.),

– návrhy na rozhodnutí o vyloučení soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci (§ 31 tr. ř.);

Tdo

– dovolání proti pravomocným rozhodnutím soudů druhého stupně ve věcech trestních (§ 265a a násl. tr. ř.);

Tul

– v trestních věcech návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů);

Tvo

– stížnosti proti rozhodnutím vrchních soudů o prodloužení vazby (§ 74 tr. ř.) a proti dalším rozhodnutím vrchních soudů, pokud rozhodovaly v postavení soudu prvního stupně;

Tz

– stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti proti rozhodnutím státních zástupců a soudů v řízení konaném podle trestního řádu (§ 266 a násl. tr. ř.);

Zp

– věci, v nichž je podané odvolání proti rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (§ 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů).