Advokáty v poslední době znepokojila informace tom, že od nového roku, tedy od 1. ledna 2023, nebudou moci bez složení zvláštní zkoušky provádět autorizovanou konverzi dokumentů. V následujícím rozhovoru předseda České advokátní komory vysvětluje, jak k této situaci došlo a proč se povinnost skládat zkoušku na advokáty nevztahuje.

Začněme hned tou podstatnou otázkou, z jaké platné právní úpravy tato povinnost vyplývá?

Já bych si dovolil tuto otázku trošku poupravit, a to v tom smyslu, že podle mého názoru i názoru vedení Komory ta povinnost z ničeho nevyplývá, je to jen otázka možné interpretace.

Dne 1. ledna 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, podle níž jsou všechny fyzické osoby, které provádějí konverzi dokumentů na žádost, povinny složit odbornou zkoušku, jejíž organizace spadá pod Ministerstvo vnitra, přičemž bez této zkoušky mohou fyzické osoby provádět konverze na žádost pouze do konce roku 2022. Zcela se ovšem opomíjí fakt, že podmínky pro provádění konverzí advokáty stanoví zákon o advokacii, který žádný požadavek na zvláštní zkoušku neobsahuje. Povinnost skládat zkoušku podle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se tak týká pouze zaměstnanců držitele poštovní licence (České pošty), Hospodářské komory a kontaktních míst veřejné správy.

Kdy a na základě jakého návrhu bylo příslušné ustanovení do zákona vloženo?

Původní zákon č. 300/2008 Sb. podmínku složení zkoušky u advokátů neobsahoval. Toto ustanovení se do textu zákona dostalo až v loňském roce na základě komplexního pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny, který byl načten v rámci druhého čtení návrhu zákona č. 261/2021 Sb. Problém je v tom, že tímto návrhem bylo novelizováno 168 zákonů a neprošel standardním připomínkovým řízením v rámci legislativního procesu.

Bohužel, uvedené tak zcela uniklo pozornosti Komory, a to jak v době jeho přijetí, tak i později. Problém vidím jednak v tom, že návrh neprošel standardním připomínkovým řízením, kterého se Komora běžně účastní, a jednak v tom, že návrh se netýkal konkrétně advokacie, a tudíž jej nebylo možné až v takovém detailu v stávajících kapacitách Komory uhlídat.

Jaké kroky podnikla Komora poté, co se o této povinnosti dozvěděla?

My jsme se o tom dozvěděli v říjnu tohoto roku v rámci komunikace s Ministerstvem vnitra, jež nás informovalo, že od 1. ledna 2023 by měli konverze na žádost provádět jen advokáti, co složili zkoušku, jejíž provádění zabezpečuje Ministerstvo vnitra. Komora na to reagovala tím, že zrušení požadavku na zkoušku zařadila do připravované novely zákona o advokacii, aby bylo jednoznačně řečeno, že složení úřednické zkoušky se na advokáty nevztahuje.

Koncem listopadu byl v Advokátním deníku uveřejněn článek shrnující obsah komunikace s Ministerstvem vnitra s odkazem na instituci, která zkoušku pro Ministerstvo vnitra zajišťuje. V momentě, kdy byl článek publikován, si vedení Komory uvědomilo, že jde o problém, který se dotkne nebo může dotknout stovek, ne-li tisíců kolegyň a kolegů, kteří konverze provádějí. Rozhodně bylo jasné, že zkoušku zvládne složit jen nepatrné procento z nich a novela zákona o advokacii tuto situaci nestihne vyřešit.

Jak Komora postupovala dál? Dnes víme, že vedení jednalo se senátory z ÚPV a posléze s Ministerstvem vnitra.

Představenstvo Komory dospělo k názoru, že jde o chybnou interpretaci zákona č. 300/2008 Sb. a že se tato povinnost na advokáty nevztahuje, protože zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů stanoví, že advokáti provádějí konverze na žádost za podmínek stanovených zákonem o advokacii, který však žádnou zvláštní zkoušku nevyžaduje. Ministerstvo vnitra však zastávalo opačný názor. Shodou okolností byla v té době v legislativním procesu vládní novela tohoto zákona, čehož Komora využila a obrátila se na předsedu ÚPV Senátu Parlamentu ČR a senátory a senátorky z řad advokátů a advokátek se žádostí o předložení Komorou připraveného pozměňovacího návrhu, kterým by bylo postaveno najisto, že se tato povinnost na advokáty nevztahuje. ÚPV předložení návrhu podpořil.

Nicméně vzhledem k tomu, že hlavním smyslem vládního návrhu bylo zrušení automatického zřizování datových schránek fyzickým osobám s účinností od 1. ledna 2023, náš návrh logicky vyvolal poměrně negativní reakci, protože by se díky němu nemusela stihnout účinnost vládního návrhu od 1. 1. 2023. Proto vedení Komory jednalo v této věci současně i se zástupci Ministerstva vnitra.

Upozornili jsme na to, že při doslovném výkladu zákona a s ohledem na počet advokátů a advokátek provádějících konverze nemá Ministerstvo vnitra absolutně na tuto agendu kapacitu, a to ani výhledově, neboť zvládne měsíčně proškolit a přezkoušet pouhých cca 40 osob. Je nutno vidět, že advokátů, kteří by nyní absolvování zkoušek podléhali, je takřka pět tisíc, přičemž konverze provádějí od roku 2009, aniž by Ministerstvo vnitra signalizovalo jakýkoli problém. Proto jsme s Ministerstvem vnitra uzavřeli memorandum o společném výkladu zákona, podle kterého se povinnost skládat zkoušku podle zákona č. 300/2008 Sb. na advokáty nevztahuje.

Text memoranda Komora již uveřejnila na stránkách AD. Připomeňte z něj to podstatné.

S Ministerstvem vnitra jsme se shodli, že vůbec jediným možným řešením této situace je shoda na interpretaci, kterou jsme od začátku viděli jako správnou, tj. že se tato povinnost na advokátky a advokáty nevztahuje. Z memoranda jasně vyplývá, že podmínky pro provádění konverzí advokáty stanoví zákon o advokacii, zatímco podmínky pro provádění konverzí na žádost ostatními subjekty stanoví zákon č. 300/2008 Sb. Požadavek na zkoušku ve smyslu § 30 zákona č. 300/2008 Sb. se tedy vztahuje pouze na zaměstnance, jež jsem zmínil v odpovědi na první otázku, zatímco na advokáty se vztahují podmínky stanovené zákonem o advokacii, tedy složení advokátní zkoušky. Znalost zákona č. 300/2008 Sb. je přitom pro složení advokátní zkoušky vyžadována na základě § 1 odst. 2 advokátního zkušebního řádu.

Komora v memorandu současně prohlašuje, že v rámci advokátní zkoušky budou kandidáti důsledně zkoušeni z provádění autorizovaných konverzí na žádost se zaměřením na jejich praktické provádění.

Komora a Ministerstvo vnitra se zavázaly spolupracovat při vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů v provádění autorizovaných konverzí.  Ministerstvo vnitra bude průběžně poskytovat Komoře informace a poznatky z praxe, případné stížnosti na pochybení advokátů při provádění autorizovaných konverzí předá k posouzení a vyřízení Kontrolní radě České advokátní komory.

Ministerstvo vnitra a Česká advokátní komora se v memorandu rovněž zavazují, že budou spolupracovat na přípravě novelizace příslušných právních předpisů, jejichž cílem bude umožnit provádění autorizované konverze pověřenými zaměstnanci advokáta, kteří by podléhali obecné zkoušce dle ust. § 30 zákona č. 300/2008 Sb., jejíž provedení by mohla z pověření Ministerstva vnitra zajišťovat Česká advokátní komora. Vypracování příslušných změnových návrhů se obě strany zavazují předložit k vzájemnému posouzení do 1. 7. 2023.

Nelze v souvislosti s touto věcí nevidět volání některých advokátů po pravidelném legislativním monitoringu. Jak na to nahlížíte?

Je nepochybně v zajmu Komory, aby legislativní proces pečlivě sledovala a rozhodně je potřeba metodiku sledování legislativního procesu upravit tak, aby se podobná věc neopakovala. Představenstvo již ustavilo pracovní skupinu, která má revidovat všechny procesy a postupy legislativního procesu a udělat přehled dostupných cest, jak monitoring zajistit. Chceme upravit metodiku tak, aby byly sledovány legislativní procesy nejen v rámci standardních připomínkových řízení jako dosud, ale i v rámci těchto mimořádných situací v rámci pozměňovacích návrhů načtených v Parlamentu, aby nemohlo skutečně uniknout pozornosti vůbec nic.

Úkolem a povinností Komory je určitě sledovat připravovanou legislativu, ale současně je třeba i říct, kde tato povinnost začíná a kde končí, tj. kde má legislativní monitoring své hranice. Uvědomme si, že Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která vykonává veřejnou správu na úseku advokacie; poskytování legislativního monitoringu není jejím primárním posláním. Každý advokát sleduje legislativu, která se týká jeho činnosti a monitoruje ty oblasti právního řádu, ve kterých poskytuje právní služby. Nedovedu si představit, že by si advokát nenastudoval novelizaci občanského nebo trestního zákoníku a čekal, až dostane informaci od Komory.

Když bych to měl shrnout, tak si opravdu myslím, že Komora musí svou pozornost věnovat celé řadě právních předpisů, ale současně nemůžeme po Komoře chtít, aby advokátům poskytovala informace o změnách v celém právním řádu. Opravdu není v silách Komory sledovat úplně vše ve všech oblastech práva.

Proto bych rád zároveň apeloval na všechny advokátky a advokáty, pokud v rámci své činnosti zjistí, že se změnilo cokoli, co ovlivní praxi kolegyň a kolegů, ať neváhají a Komoru upozorní. Ono je totiž třeba si přiznat, že si toho, co tady dnes řešíme, nevšimla nejen Komora, ale i valná část advokátů, a to i těch, kterých se to dotýká. Já se domnívám, že jde o stavovskou a kolegiální povinnost každého z nás. Protože Komoru tvoříme my všichni, ne jenom nějací oni tam někde na Národní…

Děkuji za rozhovor!

Redakce AD

Foto: Jan Kolman