V pátek 9. prosince 2022 proběhlo zasedání Rady pro spravedlnost. Na tomto zasedání přijala Rada závěry o boji proti beztrestnosti, pokud jde o zločiny spáchané v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. V těchto závěrech členské státy vyzývají k podpoře Generální prokuratury Ukrajiny a Mezinárodního trestního soudu (ICC). Členské státy dále žádají, aby byla plně provedena definice nejzávažnějších mezinárodních trestných činů a způsobů odpovědnosti a aby byl umožněn výkon univerzální jurisdikce nebo jiných forem vnitrostátní jurisdikce nad těmito trestnými činy.

Dále ministři jednali o návrhu směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku a zaměřili se zejména na procesní práva osob, které nejsou podezřelými osobami. Zabývali se tím, zda právo na spravedlivý proces a právo na účinnou právní ochranu, jak jsou uvedena v návrhu, poskytují dostatečnou ochranu všem osobám dotčeným opatřeními. Posuzovali i to, zda rozšířit právo na obhajobu na osoby, které nejsou obviněny z trestného činu, ale jsou opatřeními dotčeny. Ministři obecně vyjádřili podporu poskytování procesní ochrany všem osobám, které jsou opatřeními dotčeny, včetně osob, které nejsou obviněny ani nejsou podezřelé ze spáchání trestného činu, a to alespoň v rozsahu stanoveném v návrhu.

Rada se dohodla na dvou mandátech pro jednání s Evropským parlamentem. Nejprve na mandátu o směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí, která má zlepšit vyšetřování a stíhání trestných činů proti životnímu prostředí. Nové znění zpřesňuje definici trestné činnosti proti životnímu prostředí a doplňuje nové druhy trestných činů.

Na programu Rady byl také poprvé návrh směrnice o ochraně před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti (směrnice proti SLAPP). Ministři se zaměřili zejména na potřebu odpovídajících záruk proti zneužívání občanskoprávních řízení a zároveň na zajištění toho, aby bylo zachováno právo na účinný přístup ke spravedlnosti. Cílem tohoto návrhu je chránit novináře a obránce lidských práv před zneužívajícími soudními spory, jejichž cílem je umlčet je. Členské státy obecně podpořily cíl směrnice chránit právo na svobodu projevu a informací. Poukázaly rovněž na to, že je třeba zajistit, aby procesní záruky stanovené v návrhu nebyly zneužívány a aby byl i nadále zaručen přístup žalobce ke spravedlnosti, který je rovněž základním právem. Tato opatření by měla být pečlivě cílená a v souladu s právem na spravedlivý proces.

Ministři jednali i o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech, zejména o závěrečných nevyřešených otázkách v rámci těchto jednání. Jednání s Radou Evropy byla formálně obnovena v červnu 2020 a od té doby byl učiněn značný pokrok, přičemž bylo dosaženo předběžných dohod o řadě klíčových prvků.

České předsednictví podalo v rámci jednání zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo u návrhů týkajících se elektronických důkazů. Předsednictví informovalo ministry o předběžné politické dohodě dosažené s Evropským parlamentem dne 29. listopadu. Nyní probíhají technické práce na finalizaci znění právních textů, aby mohly být předloženy členským státům ke schválení. Cílem návrhů týkajících se elektronických důkazů je urychlení přístupu k elektronickým důkazům vytvořením právního rámce, který umožní adresovat soudní příkazy poskytovatelům služeb nebo jejich právním zástupcům v jiném členském státě.

Rada přijala také závěry o posílení kapacit Evropské justiční sítě pro boj proti kyberkriminalitě (EJCN), čímž podpořila zřízení formálního sekretariátu EJCN, který by měl fungovat jako nezbytná podpůrná struktura EJCN, aby EJCN mohla plnit potřeby a očekávání odborníků působících v oblasti kyberkriminality.

Odbor mezinárodních vztahů ČAK
Foto: european-union.europa.eu