Listopadový Bulletin advokacie nabízí pestrou škálu nejen odborných témat

Předposlední letošní číslo Bulletinu advokacie je plné nejen aktuálních zpráv z advokacie a světa práva, ale tradičně i odborných článků, judikatury a pozvánek. V úvodníku se Ondřej Trubač zamýšlí nad generací Y a Z v advokacii a věří, že zástupci všech generací najdou společnou řeč a jejich vzájemná spolupráce a komunikace bude příslibem toho, že advokátní stav bude opět brzy vnímán jako skupina mravních lídrů s noblesou. Další stránky referují o setkání prezidentů advokátních komor střední a východní Evropy, které se po osmi letech opět konalo na půdě České advokátní komory, v jejím pražském sídle na Národní třídě. Nepřehlédněte v úvodu rovněž pozvánku na odbornou konferenci o procesu s Rudolfem Slánským nebo na výstavu kreslených vtipů Lubomíra Lichého, jehož karikatury jsou součástí Bulletinu advokacie již 22 let.

 

Odbornou část čísla otevírá článek Renáty Šínové Předběžné opatření podle § 452 z. ř. s. optikou Ústavního soudu, které kriticky rozebírá dvě usnesení Ústavního soudu, v nichž aproboval postup obecných soudů, jež jedenáctileté dítě, které svůj nesouhlas se střídavou péčí manifestovalo útěky, umístilo do ústavu. Autorka se zabývá tím, zda je taková ingerence státu do poměrů dítěte ještě přípustná a souladná s jeho nejlepším zájmem.

Z dalších článků jistě přitáhne pozornost příspěvek autorů Hynka Růžičky, Filipa Glézla a Silvie Hudáčkové Využití tarifní hodnoty 50 000 Kč při stanovení výše náhrady nákladů právního zastoupení poškozeného při uplatňování nemajetkové újmy. „Výbušné“ usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3771/2020, podle něhož se má při výpočtu náhrady nákladů právního zastupování při uplatňování nároků na náhradu nemajetkové újmy podle § 2958 a § 2959 občanského zákoníku vycházet z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, a nikoliv z částky požadované či přisouzené podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, totiž autoři považují za správné a ústavně souladné. Zároveň ale vyzývají ke tlaku na normotvůrce, který by měl „tuto absurditu“ zohlednit při novelizaci advokátního tarifu.

Velmi zajímavé čtení nabízí také druhá část Trestněprávního rozboru dokumentu V síti Aleny Tibitanzlové a Lucie Bízové, která se věnuje Právnímu rozboru jednání autorů a dětí, včetně úvah o jejich možné trestní odpovědnosti. První část jejich příspěvku, který se v BA č. 10/2022 zabýval právní kvalifikací jednání predátorů, najdete ZDE.

Kritickou reakcí na článek Davida Koury Vydržení z pohledu započtení vydržecí doby právního předchůdce, který vyšel v BA č. 4/2022, pak je příspěvek Jana Holase, Adama Holubáře a Petry Petříkové Nemožnost započtení doby držby předchůdce, který splnil podmínky vydržení. Autoři ve svém článku docházejí k opačnému závěru než David Koura, totiž, že se držiteli pozemku – pro účely vydržení vlastnického práva k němu – nemůže započítávat doba držby jeho právního předchůdce, který již sám vlastnické právo dříve vydržel. Svůj názor podkládají výkladem relevantních právních předpisů, analýzou judikatury Nejvyššího soudu i dalšími argumenty.

Z judikatury, kterou BA č. 11 přináší, bychom rádi upozornili na nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. III. ÚS 385/22, který se zabývá stanovením tarifní hodnoty u výživného, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3650/2020, které se vyjádřilo místní příslušnosti soudu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, vzniklého vypořádáním SJM nevyvratitelnou domněnkou vypořádání.

V nejnovějším čísle Bulletinu advokacie najdete i článek vedoucí sekce ADR ČAK Martiny Doležalové Mlčenlivost v mediaci – realita a výzvy aneb rozmohl se nám tady takový nešvar…, upozorňující na porušování mlčenlivosti jak ze strany mediátorů, tak soudů, a také přehled vítězů Právnické firmy roku 2022; pokud vás ale zajímají i velmi doporučované a doporučované kanceláře ve všech 26 kategoriích soutěže, najdete jejich podrobný přehled v Advokátním deníku.


Redakce AD
Foto: ČAK

Go to TOP