Vnitrostátní orgán by měl mít přístup k údajům spojeným s IP adresami

Ve svém stanovisku první generální advokát Maciej Szpunar ve věci C-470/21 | La Quadrature du Net a další uvádí, že vnitrostátní orgán by měl mít možnost přístupu k údajům o totožnosti spojeným s IP adresami, jsou-li tyto údaje jediným prostředkem vyšetřování umožňujícím identifikovat držitele těchto adres, kteří jsou podezřelí z porušování autorských práv na internetu. Generální advokát má za to, že takový návrh plně vyhovuje požadavku přiměřenosti a zajišťuje dodržování základních práv zaručených Listinou. Uchovávání a přístup k určitým údajům uživatelů internetu je stále aktuální otázkou, která je řešena v nedávné, nicméně již rozsáhlé judikatuře Soudního dvora.

 

Čtyři spolky na ochranu práv a svobod na internetu (La Quadrature du Net, Fédération des fournisseurs d’accès à Internet associatifs, Franciliens.net a French Data Network) podaly ke Conseil d’État (Státní rada, Francie) žalobu na zrušení implicitního rozhodnutí předsedy vlády, kterým byl zamítnut jejich návrh na zrušení jednoho nařízení vlády. Pro ochranu některých děl duševního vlastnictví na internetu bylo zavedeno automatizované zpracování osobních údajů.

Účelem tohoto zpracování je zasílat jednotlivcům upozornění upravené v zákoně o duševním vlastnictví, jehož cílem je bojovat proti protiprávnímu jednání kvalifikovanému jako „hrubá nedbalost“, kterou představuje skutečnost, že určitá osoba nezabránila tomu, aby její přístup k internetu sloužil k porušování práv duševního vlastnictví. Doporučení jsou dotyčným účastníkům zasílána na základě postupu nazvaného „odstupňovaná odpověď“. Tyto spolky totiž tvrdí, že toto nařízení vlády umožňuje v nepřiměřeném rozsahu přístup k údajům o připojení v souvislosti s jednáním na internetu porušujícím autorské právo, které není charakterizováno jako závažné, bez předchozího přezkumu soudem nebo orgánem poskytujícím záruky nezávislosti a nestrannosti, o nějž se zasazuje judikatura Soudního dvora[1].

Conseil d’État (Státní rada) konstatuje, že pro účely těchto doporučení úředníci Haute Autorité pour la diffusion des oeuvres et la protection des droits sur Internet [Vysoký úřad pro šíření děl a ochranu práv na internetu (HADOPI)] každoročně shromáždí značné množství údajů o totožnosti dotyčných uživatelů. Vzhledem k objemu těchto doporučení hrozí, že by podrobením shromažďování těchto údajů předchozímu přezkumu bylo znemožněno provádění uvedených doporučení. Táže se proto Soudního dvora, jakého rozsahu by měl být takový předchozí přezkum, a konkrétně zda tomuto přezkumu podléhají údaje o totožnosti odpovídající IP adrese.

Ve stanovisku předneseném dne 27. října 2022, vyjádřil první generální advokát Maciej Szpunar názor, že by unijní právo mělo být vykládáno v tom smyslu, že nebrání opatřením, která stanoví plošné a nerozlišující uchovávání IP adres přidělených zdroji připojení, po nezbytně nutnou dobu za účelem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů spáchaných na internetu, u kterých je IP adresa jediným prostředkem vyšetřování umožňujícím identifikovat osobu, které byla tato adresa přidělena v okamžiku spáchání trestného činu. Navrhl Soudnímu dvoru určitou úpravu judikatury týkající se vnitrostátních opatření k uchovávání IP adres, vykládaných ve světle unijního práva, přitom ovšem nezpochybnil požadavek přiměřenosti kladený na uchovávání údajů, a to s ohledem na závažnou povahu zásahu do základních práv zakotvených Listinou základních práv Evropské unie.

První generální advokát dodal, že přístup úřadu Hadopi k údajům o totožnosti spojeným s IP adresou se jeví být rovněž odůvodněný cílem obecného zájmu, pro který bylo toto uchovávání poskytovatelům služeb elektronických komunikací uloženo, takže by přístup k těmto údajům měl být umožněn ke sledování téhož cíle, protože jinak by byla připuštěna obecná beztrestnost trestných činů spáchaných výhradně na internetu.

První generální advokát se domnívá, že unijní právo nevyžaduje předchozí přezkum přístupu úřadu Hadopi k údajům o totožnosti spojeným s IP adresami uživatelů ze strany soudu nebo nezávislého správního orgánu, a to ze dvou důvodů: zaprvé zůstává přístup úřadu Hadopi omezen na spojení údajů o totožnosti s použitou IP adresou a souborem, který byl v určitém okamžiku prohlížen, aniž na jeho základě mohou příslušné orgány rekonstruovat historii prohlížení internetu dotčeným uživatelem, a tudíž i vyvodit přesné závěry o jeho soukromém životě nad rámec zjištění konkrétního souboru, který v době spáchání trestného činu prohlížel. A zadruhé je přístup úřadu Hadopi k údajům o totožnosti spojeným s IP adresami striktně omezen na to, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle, tedy umožnění prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů spáchaných na internetu, u kterých je IP adresa jediným prostředkem vyšetřování umožňujícím identifikovat osobu, které byla tato adresa přidělena v okamžiku spáchání trestného činu, do jehož rámce spadá mechanismus odstupňované odpovědi.

Závěrem první generální advokát zdůraznil, že mechanismus odstupňované odpovědi nadále podléhá ustanovením směrnice 2016/680, a z tohoto titulu se mohou fyzické osoby, na něž úřad Hadopi obrací, dovolávat všech hmotněprávních a procesních záruk.

Úplné znění stanoviska se na internetové stránce CURIA zveřejňuje v den, kdy je generální advokát přednesl.


Zdroj: Soudní dvůr EU

Foto: canva.com


[1] Viz rozsudek ze dne 21. prosince 2016, Tele2 Sverige a Watson a další, C-203/15 a C-698/15 (viz též TZ č. 145/16).

 

Go to TOP