Kvůli mnohaletému podfinancování justice, především (ale nejenom) v oblasti platů soudních zaměstnanců, uspořádal Nejvyšší soud dne 19. října společné setkání předsedů soudů všech stupňů s médii. To se uskutečnilo v budově Krajského soudu v Praze a předsedové soudů na něm varovali, že v důsledku dlouhodobě zoufalého platového ohodnocení zaměstnanců dochází k nárůstu odlivu zkušených a kvalitních pracovníků, jež není možné nahradit a že za stávajících podmínek nemohou garantovat řádný chod jejich institucí.

Z prohlášení Nejvyššího soudu vyplynulo, že přes opakovaná ujištění ze strany představitelů vlád, že se zasadí o zjednání nápravy, je platové ohodnocení zaměstnanců soudů dlouhodobě nízké. Nástupní platy na úrovni cca 20 000 – 23 000 Kč hrubého, nemluvě o jejich nedůstojnosti, znemožňují zajistit soudy po personální stránce. Průměrný plat v justici je zhruba o 10 000 Kč nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře.  Na všech stupních soudní soustavy chybí čím dál více kvalitních pracovníků a situace se nadále zhoršuje.  V řadě případů odcházejí zaměstnanci soudů pracovat pro jiné – lépe platící – státní složky.

„Nebývá příliš obvyklé, aby předsedové soudů svolávali tiskovou konferenci, ale skutečnost, že jsme tak učinili, napovídá, že situace je velmi vážná a může ohrozit fungování soudů. Řečeno terminologií námořní radiokomunikace – je čas vyslat signál ,mayday’. Musíme informovat veřejnost, že soudnictví se nachází ve velmi obtížné situaci, jejíž neřešení může přinést celospolečenské problémy,“ řekl na úvod setkání místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk a připomněl, že česká justice si přitom vede mezi justicemi v Evropě dobře, i když je třetí nejzatíženější mezi státy EU a až na devátém místě co se týče financování. Uvedl také, že za stávající situace, kdy není možné zajistit kvalitní IT odborníky, se může jen těžko pomýšlet na to, že justice bude v dohledné době digitalizována. Vzdělání, náplň práce, obtížnost a zodpovědnost je u zaměstnanců ve sféře moci výkonné a soudní srovnatelná, jen zaměstnanci moci soudní jsou, co se platů týče, diskriminováni. „Zvlášť ve větších městech se zvyšuje odliv zkušených a kvalitních pracovníků do lépe placených složek státu a náhradu nelze zajistit,“ a dodal, že pokud už někdo nastoupí, tak jen proto, aby získal kvalifikaci. Soudy tak fungují jako levná výuková centra pro další složky státu nebo komerční sféru. Na dorovnání platů zaměstnanců soudů s průměrným výdělkem ve veřejné správě by bylo potřeba podle místopředsedy NS posílit rozpočet justice na příští rok o 1,5 miliardy korun.

„Stanovisko Nejvyššího soudu podporujeme, otázka platů se řeší dekády, ale zlepšení nepřichází. Bohužel v konkurenci ostatních zaměstnavatelů nemůžeme uspět, přitom například soudní zapisovatelky jsou vysoce kvalifikované síly, pracují s několika elektronickými systémy a odpovídají za konečné znění formálních dokumentů. Jejich efektivní zaškolení trvá půl roku až rok, takže jejich absence budou dopadat na průtahy řízení, ale také na chybovost, která se u nezaškolených pracovníků dá předpokládat,“ doplnil JUDr. Luboš Dörfl, Ph.D., předseda Vrchního soudu v Praze. Podle něho je aktuální situace alarmující. „Nedá se předem určit konkrétní datum, kdy soudy „zkolabují“, ale je jasné, že taková situace může nastat a už se blíží.“

Mgr. Martina Flanderová, Ph.D., předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích potvrdila, že se stejnými problémy se potýkají i soudy v jižních Čechách. „Málokdo si uvědomuje, že administrativní pracovnice soudů jsou na telefonu i o víkendech a když je potřeba zajistit administrativu k vazebnímu řízení, přijdou do práce. Musí mít bezpečnostní prověrky, aby mohli pracovat s utajovanými skutečnostmi, to vše za mzdu výrazně nižší, než mají kolegové ve veřejné správě. Nechceme pro naše zaměstnance zvýšit mzdu, ale dorovnat ji právě na tuto výši,“ dodala doktorka. Flanderová.

Předsedkyně Okresního soudu Praha – východ Mgr Jana Stejskalová potvrdila vysokou fluktuaci na všech zaměstnaneckých pozicích a uvedla, že se za doby jejího funkčního období předsedkyně soudu, tedy od roku 2018, odešlo 98 zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že soud má 75 systematizovaných míst, jedna jeho kompletní obměna se již uskutečnila a druhá probíhá. „Obávám se, abych se nestala krizovým manažerem, který bude muset dát pokyn soudcům k omezení jednání a účastníkům soudních řízení bude opakovat „jste v pořadí“. Domnívám se, že ani stávající zaměstnanci nebudou ochotni za takových podmínek pracovat,“ dodala Mgr. Stejskalová.

Vysoká fluktuace panuje i na Městském soudu v Brně. „Náš soud má 230 zaměstnanců a každý měsíc se loučíme minimálně s pěti zaměstnanci a podobný počet přijímáme,“ uvedl jeho předseda Mgr. Jan Sedláček a dodal, že některé stávající zaměstnankyně chodí o víkendech vypomáhat do nákupních center.

JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze, připomněl, že u adeptů na některá místa v soudním systému se již upouští od původních požadavků na vzdělání. Posteskl si také, že na mnoha postech neustále pracují začátečníci, které je třeba proškolit a zapracovat. „Jde nám hlavně o to, abychom získali kvalitní zaměstnance, a ty získáme jen v případě, že dostanou odpovídající ohodnocení, jako ostatní zaměstnanci státní správy,“ uvedl.

Představitelé soudů o potřebě okamžité nápravy jednali jak s premiérem Petrem Fialou, tak s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Zatím bezvýsledně. A protože mají odpovědnost za státní správu soudů a zabezpečení jejich fungování, považují za svou povinnost varovat před kolapsem, který soudům hrozí. Nedostatek kvalitních pracovníků se totiž projeví nejen v délce řízení a s ní spojeném nárůstu výše odškodnění za průtahy, ale také v bezpečnostních rizicích a celkovém zhoršení ochrany práv a svobod obyvatel této země.

Jak se bude situace vyvíjet dál, pokud se nepodaří s vládou dohodnout na zvýšení platů? Podle předsedů budou soudy postupně zpomalovat, až některé z nich budou muset omezit svoji činnost. „Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., je o všem informován, je v této věci velmi aktivní a chce ji řešit – vnímá to i jako problém a svůj dluh z doby svého prvního ministrování, ale zatím nebyl úspěšný. Dnešní setkání není kritikou ministerstva ani vlády, ale jen varujeme, co se může stát. Jsme si vědomi toho, že naše společnost bude potřebovat silnou a fungující justici v dnešní době obzvlášť, a tak si nemůžeme takový hazard dovolit,“ uzavřel místopředseda NS.

Podle vyjádření doktorky Flanderové se k tomuto kroku předsedové soudů odhodlali hlavně kvůli svým zaměstnancům. „Aby věděli, že si jejich práce vážíme a děkujeme jim za ni. Že o jejich problémech víme, řešíme je, a nebudeme v řešení polevovat, i když zatím nejsme úspěšní,“ řekla na závěr.

Ke kritice nízkých platů justičních úředníků se připojili po soudcích i žalobci. Unie státních zástupců plně podporuje aktuální prohlášení Soudcovské unie a předsedů soudů upozorňující na naprosto neuspokojivé platové poměry administrativních pracovníků v justici (zaměstnanců kanceláře, kteří nejsou státními zástupci ani soudci).

„Platy, pohybující se hluboko pod průměrem veřejného sektoru, vážně ohrožují řádné fungování státního zastupitelství a soudnictví. Unie státních zástupců na tento problém dlouhodobě upozorňuje, v roce 2017 oslovila i tehdejšího ministra spravedlnosti. Bohužel se dosud nepodařilo dosáhnout uspokojivého výsledku. Ve spolupráci s Nejvyšším státním zastupitelstvím plánuje o problému dále jednat s cílem prosadit navýšení platů,“ stojí ve vyjádření Výkonného výboru Unie státních zástupců z 20. října 2022.

Redakce AD
Foto: AD

Na snímku zleva: Mgr. Jana Stejskalová, předsedkyně Okresního soudu Praha – východ, JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze, JUDr. Luboš Dörfl, Ph.D., předseda Vrchního soudu v Praze, JUDr. Petr Šuk, místopředseda Nejvyššího soudu, Mgr. Martina Flanderová, Ph.D., předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích, a Mgr. Jan Sedláček, předseda Městského soudu v Brně.