Zatím poslední akcí, která se konala v rámci Stálé konference českého práva, bylo 7. října v Cevro institutu pracovní sympozium se stručným a zároveň velmi vypovídajícím názvem „Pes a právo“.

 

„Chtěli jsme se tentokrát odpoutat od vznosných otázek práva a uspořádat seminář trochu jinak. Proto jsme vybrali dílčí, zcela konkrétní téma, které se prolíná každodenním životem mnoha tisíců, nebo spíš několika milionů Čechů, a přednášející, kteří se s právními dopady chování psů a jejich pánů setkávají v praxi,“ uvedl na úvod sympozia JUDr. Karel Havlíček, moderátor a zakladatel projektu Stálé konference českého práva, tedy pravidelného setkávání právníků bez ohledu na hranice vymezující jejich právnické profese.

 

Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Pavel Punčochář zahájil svůj příspěvek tím, že shrnul právní ochranu psů, či spíše absenci jejich ochrany, od doby římského práva až po poslední úpravu v novém občanském zákoníku i v legislativě EU. Stěžejní je podle něho paragraf 494 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který říká, že „živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze“. Zákon tak deklaruje zvláštní význam a hodnotu zvířete a jeho postavení v právu a odvěcnění. „Určitá míra osobnosti je tedy živému zvířeti přiznávána, ale každý případ je individuální a při jeho posuzování se bere zřetel jak na zvíře, tak na jeho pána, vzájemnou citovou vazbu, míru strádání…,“ řekl Mgr. Punčochář.

Jeho kolegyně, soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Hana Tichá, se již zabývala jednak právní úpravou náhrad škod způsobených psy a následně zcela konkrétními případy, které řešili soudci NS. Většina případů se rozhodovala ještě podle staré právní úpravy občanského zákoníku z roku 1964. Následně popsala, co legislativa po vlastnících a chovatelích vyžadovala a vyžaduje a na příkladech z judikatury NS doložila, co soud považoval za protiprávní jednání majitelů psů, aby se chovatelé mohli vyvarovat chyb, které učinili jiní. „Pes se v judikatuře objevuje v mnoha souvislostech, nejčastěji jako viník dopravní nehody. V těchto případech vždy za škodu odpovídá chovatel v plném rozsahu. U napadení člověka psem to už tak jednoznačné není, určitou míru spoluzavinění může nést i poškozený, podíl spoluúčasti závisí na všech okolnostech případu. Další časté kauzy se týkají vzájemných rvaček psů, veterinárních výkonů, kdy majitelé žalují veterináře, že jim nesprávným výkonem způsobil škodu. Ve všech případech psích škod by měl však chovatel předpokládat, že se pes může chovat v určitých situacích nepřiměřeně a měl by být schopen svého mazlíčka zvládnout,“ upozornila JUDr. Tichá a vyzvala pejskaře, aby byli odpovědní.

 

Mgr. Alena Klimtová z Legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR se ve svém příspěvku zabývala právní regulací volného pohybu psů v obcích a jejich čipováním. „Škody způsobená zvířaty, tedy hlavně psy, se snaží obce a města eliminovat vyhláškami, které vydávají s cílem regulovat jejich volný pohyb,“ uvedla Mgr. Klimtová a vyjmenovala nejčastěji páchané přestupky majitelů psů, mezi nimiž je kromě volného pohybu například rušení nočního klidu po 22. hodině psím štěkotem nebo znečištění veřejného prostranství exkrementy. Dodala také, že přestupky se těžko dokazují a obce navíc nemají na jejich odhalování dostatečný aparát. Připomněla také problémy s povinným čipováním, kdy se daří u ztracených psů přečíst čip, ale ne dohledat majitele, protože vlastník psa nezadal údaje do centrální evidence anebo údaje – například při prodeji zvířete – neaktualizoval. Tento tristní stav by měl konečně napravit zápis do centrální evidence psů podle nového veterinárního zákona.

 

JUDr. Jana Traplová z Oddělení ochrany zvířat Ministerstva zemědělství se zabývala legislativou, konkrétně zákonem na ochranu zvířat proti týrání, jehož je Ministerstvo zemědělství gestorem. Ve svém příspěvku rozebrala základní pojmy a definice zákona na ochranu zvířat. „Během dvou let byly přijaty čtyři novely zákona na ochranu zvířat, které byly zejména vynuceny novelami EU a jejich transpozicí do českých právních předpisů. Ty se věnují zejména speciální zvýšené ochraně psů a koček v oblasti tzv. množíren a chovu zvířat v nevhodných podmínkách. Poslední novela přinesla také zpřísnění trestu za týrání,“ uvedla JUDr. Traplová. Dotkla se i problematické otázky, která se týká práva vstupu do obydlí nebo na pozemek, kde se nachází týrané zvíře.

 

Advokát a vysokoškolský pedagog JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D., doplnil debatu o statistiku spáchaných trestných činů na zvířatech, kterých bylo v posledních letech kolem 150 ročně. „Objasněnost trestných činů se pohybuje od 37 do 61 – objasněno bylo 55 trestných činů ročně, jen zhruba třetina trestných činů na zvířatech má konkrétního pachatele, což není nijak lichotivé číslo, takže orgány činné v trestním řízení mají ještě mezery,“ uvedl. Celkově bylo za týrání zvířat pravomocně odsouzeno 146 osob, devětkrát byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, to je v necelých 7 procentech. Podmíněný trest v 98 případech, peněžitý v 15 a veřejně prospěšné práce v 9 případech. Pokud jde o nepodmíněné tresty, tak nejdelší byl 17 měsíců. JUDr. Bohuslav se také pozastavil nad rozhodováním některých soudů nižších stupňů, které k podobným skutkovým jevům přistupovaly diametrálně odlišně. Podle něj by mělo by dojít k hlubší analýze rozhodnutí s tím, že by soudy vyšších stupňů měly nastavit sjednocující judikaturu.

 

Tříštěním právní odpovědnosti v souvislosti s útokem psa na člověka se zabýval další advokát, Mgr. Miroslav Krutina, který ve svém příspěvku řekl, že sankční odpovědnost leží na majiteli psa. „Zvíře, které je konfliktní a má tendenci útočit, zavazuje majitele k patřičným opatřením. Majitel se nemůže zprostit odpovědnosti ani v případě, kdy psa dal k hlídání jiné osobě, například při venčení. Vždy musí vlastník udělat vše, aby zabránil jeho útěku,“ uvedl Mgr. Krutina a doplnil další příklady nuancí trestního a civilního práva. Závěrem uvedl, že civilní a trestní odpovědnost se potkávají a trestní právo má nastoupit na scénu až tehdy, kdy civilní prostředky k potrestání deliktu nepostačují.

 

Za Kancelář veřejného ochránce práv vystoupila Mgr. Hana Brablcová z Odboru rovného zacházení, která se zabývala psy jako „kompenzačními pomůckami“ pro lidi se zdravotním handicapem. Upozornila na to, že v právní úpravě neexistuje definice vodících a asistenčních psů. „Je to důležité pro to, aby například tito psi nemuseli mít v MHD nebo na jiných místech náhubek, protože s ním by nemohli plnit řádně svoji funkci. Dále aby byli osvobozeni od místních poplatků, měli zdarma dopravu a mohli využívat dalších úlev.“ Vypočítala také typické příklady nepřímé diskriminace, kterými se Kancelář veřejného ochránce práv zabývá – například neumožnění vstupu asistenčního psa do restauračních provozů, zdravotnických zařízení, provozoven služeb…

 

Závěrečný odborný příspěvek přednesla MVDr. Ing. Veronika Chrpová, Ph.D., veterinářka a členka dozorčí rady Českomoravské kynologické unie, která seznámila přítomné se standardy chovu jednotlivých plemen a s podmínkami registrace chovatelských klubů, hovořila také o důležitosti registrace exportů a importů zvířat. Opět se dotkla čipování psů a důležitosti kompletního registru čipů. „Proč je registrací čipu pověřen chovatel, který byť zodpovědnost za správnost dat má, tak ji nedodržuje?“ položila otázku do pléna, na kterou zatím ani legislativa nepřinesla uspokojivou odpověď. Zejména proto, že neexistuje efektivní kontrola dat a při porušení povinnosti patřičný trest.

 

Na samotný závěr vystoupil soudce NS a předseda Rady Justiční akademie ČR JUDr. Roman Fiala, který převzal nad sympoziem záštitu. Zamyslel se nad tím, zda je současné právo vhodným a funkčním nástrojem pro kategorii zvířat a psů zvlášť. Poukázal na to, že žijeme ve světě, kde mají často psi větší komfort než někteří lidé a vyzdvihl všechny jejich dobré vlastnosti. „Kdybychom si ze psů vzali příklad, bylo by na světě mnohem líp,“ uzavřel debatu, která ukázala, jak důležitá taková setkání jsou, aby si právní řeč aktérů rozuměla s tou veterinární, kynologickou a dalšími.

 

Průběh sympozia byl nahráván a kromě záznamu, který bude k dispozici, vyjde nejpozději na jaře příštího roku z jednotlivých příspěvků souhrnná publikace.

Redakce AD
Foto: AD