MSp odškodňovalo podle NKÚ pomalu, dle ministerstva šlo o složité případy

Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo Ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dne 3. října zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Často ministerstvo podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. V krajním případě čekal poškozený na vypořádání více než tři roky.


„Nejčastějším důvodem zpoždění bylo to, že Ministerstvo spravedlnosti provedlo vůbec první úkon celého vypořádání – tzv. rozšetření – až po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty,“
sdělil mluvčí NKÚ Mgr. Václav Kešner. To se podle něj týkalo více než třetiny pozdě vypořádaných spisů.

„Pokud by resort sledoval lhůty spojené s vyřízením spisů, což byla jeho povinnost, mohl by těmto problémům předejít, nebo je alespoň zmírnit,“ uvedl mluvčí kontrolorů. Podle prověrky ale ministerstvo lhůty nesledovalo ani nijak nekontrolovalo.

V reakci na zjištění NKÚ týkající se žádostí o odškodnění Ministerstvo spravedlnosti zavedlo příslušná opatření. „Vytvořili jsme pracovní týmy, využíváme studentských stáží, spolupracujeme s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových apod. Opatření vedou k postupnému zlepšování situace,“ uvedl Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení MSp.

Podle jeho slov se již v roce 2021 Ministerstvu spravedlnosti podařilo v předsoudní fázi vyřídit o 21 % více žádostí, než za stejnou dobu napadlo a že tento trend pokračuje i v letošním roce, kdy prozatím zpracovalo o 18,6 % více, než činil nápad.

NKÚ se zabýval obdobím let 2016 až 2021, kdy Ministerstvo spravedlnosti vypořádalo celkem 20 424 žádostí o odškodnění. Na jejich základě pak vydalo dohromady 1,6 miliardy korun. Kontroloři prověřili vzorek 457 případů, ve kterých stát poškozeným vyplatil asi 455 milionů. Skoro u poloviny žádostí bylo rozhodnuto po zákonné lhůtě a zpoždění se pohybovalo od několika dnů až po 1145 dnů. Kvůli zpožděním muselo ministerstvo vyplatit navíc přes 700.000 korun na úroky z prodlení nebo náklady soudních řízení.

V reakci na zjištění NKÚ o plynulosti zpracování agendy náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci MSp uvedlo, že v kontrolní vzorku případů, které si NKÚ vybral, byly ve vyšší míře zastoupeny skutkově i právně složitější případy. V řadě případů se Ministerstvu spravedlnosti skutečně nedaří mimosoudně uplatněné žádosti o náhradu škody zpracovat ve lhůtě, kterou zákon předvídá. Není tomu ovšem z důvodu závad ve sledování běhu lhůt, ale z důvodu nedostatečné kapacity příslušného útvaru ministerstva. Ta neodpovídá rozsahu agendy, napadajícímu k vyřízení. Tento stav je bohužel dlouhodobý. Negativně se na něm podepsaly personální opatření z minulých letech, které vedly k nahromadění skupiny případů, jež se nepodařilo zpracovat v příslušných lhůtách. V tomto směru lze se závěry NKÚ o zatížení agendy souborem věcí nezpracovaných z dřívějška, souhlasit.

Rok Napadlo žádostí Vyřízeno žádostí
2021 3047 3698
2022 (do srpna) 1896 2250

*vyřizování žádostí – Zdroj: MSp

Pokud jde o rozsah údajně nehospodárně vynaložených veřejných prostředků, pak MSp uvedlo: Podle závěrů NKÚ připadá cca. 500 tis. Kč na náklady řízení a úrok z prodlení uložený státu hradit v soudních sporech, jež by nemusely být vedeny, pokud by se žalované nároky na odškodnění podařilo v mimosoudní fázi vyřídit včas. Ovšem zbývající částka cca. 200 tis. Kč má dle závěrů NKÚ připadat na úrok z prodlení přirostlý k žalované částce v konkrétním soudním sporu za časové období, jež bylo nutné k zajištění platby (značného rozsahu) v součinnosti s Ministerstvem financí. NKÚ shledává ve zkratce pochybení Ministerstva spravedlnosti v tom, že zmíněné prostředky značného rozsahu potřebné k dané platbě neopatřilo ještě před doručením písemného vyhotovení rozsudku ukládajícího povinnosti k platbě (přičemž v té době ještě ministerstvo nemohlo mít povědomí o celém rozsahu platební povinnosti), přičemž opomíjí vyhodnotit, že i jím postulovaný postup spočívající fakticky v předčasné rezervaci předmětné částky by nesl náklady na obsluhu státního dluhu a úřadem prezentovaný závěr o nehospodárnosti je tedy poněkud nejasný.


Stát za zákonem stanovených podmínek odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím v soudních řízeních nebo nesprávným úředním postupem. Podle zákona o soudech a soudcích musí ministerstvo spravedlnosti také sledovat a hodnotit postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a sledovat jejich rozhodování především z hlediska zbytečných průtahů. Ministerstvo také vystupuje jménem České republiky v případech odškodňování a posouzení nároků na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci.


Redakce AD; zdroj: ČTK; justice.cz
Foto: ČAK

 

Go to TOP