Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 14. září 2022:

 

Diskriminace, Pracovní poměr, Zadostiučinění (satisfakce), § 16 předpisu č. 262/2006 Sb., § 17 předpisu č. 262/2006 Sb., § 10 předpisu č. 198/2009 Sb.

Právní prostředky ochrany zaměstnance před nerovným zacházením upravuje antidiskriminační zákon.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3858/2020)

 

Poplatky soudní, Zastavení řízení, § 4 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 7 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 1,2 předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 4 písm. c) předpisu č. 549/1991 Sb.

Pochybení nebo technická chyba při bezhotovostním převodu uskutečňovaném bankou nebo provozovatelem poštovních služeb, v jejichž důsledku nebyla předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty, stanovené soudem ve výzvě k zaplacení soudního poplatku za řízení splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, připsaná na účet soudu, jde na vrub poplatníka, jemuž nic nebránilo v zaplacení poplatku současně s podáním poplatného úkonu a který tak nese odpovědnost za nesplnění poplatkové povinnosti v podobě rozhodnutí soudu o zastavení řízení podle ustanovení § 9 odst. 1 nebo 2 zákona o soudních poplatcích.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1958/2021)

 

Vlastnictví, 1042 o. z., § 14 o. z., § 11 o. z.

Vlastníku pozemku, na kterém je bez právního důvodu umístěna cizí věc, nelze odepřít ochranu podle § 1042 o. z. jen proto, že věc přemístil, třeba i na jiný svůj pozemek, aniž byly splněny podmínky svépomoci dle § 14 odst. 1 o. z., měl-li k tomu rozumné důvody. Ty mohou být hospodářské (umístění věci na určitém místě brání hospodářskému využití pozemku), nebo i jiné (např. věc tak, jak je umístěna, pozemek hyzdí).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1925/2021)

 

Katastr nemovitostí, Vklad do katastru nemovitostí, Darování, Dědictví (o. z.), § 17 odst. 1 písm. g) předpisu č. 256/2013 Sb.

Návaznost navrhovaného vkladu na dosavadní zápisy v katastru není dána, byl-li návrh na povolení vkladu podle darovací smlouvy ve prospěch obdarovaného (jednoho z dědiců), kterou uzavřel se zůstavitelem jako dárcem, podán až poté, co nabylo právní moci usnesení potvrzující nabytí dědictví na základě dědických podílů dědicům, na jehož základě byl zapsán vklad darovaného spoluvlastnického práva k nemovitostem ve prospěch dědiců s právními účinky předcházejícími podání návrhu na povolení vkladu podle darovací smlouvy.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2728/2020)

 

Dobrá pověst, Právo na odpověď, § 35 předpisu č. 231/2001 Sb., § 40 odst. 1 písm. c) předpisu č. 231/2001 Sb.

Účelem odpovědi, která má být uveřejněna v rozhlasovém nebo televizním vysílání podle § 35 zákona č. 231/2001 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), je uvést na pravou míru skutkové tvrzení týkající se dotčené osoby, resp. neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení doplnit nebo zpřesnit. Žalobě na uveřejnění odpovědi nemůže soud vyhovět v rozsahu, v němž navržené znění odpovědi není schopno tohoto účelu dosáhnout. Výjimka z povinnosti uveřejnit odpověď podle § 40 odst. 1 písmeno c) tohoto zákona se týká takových sdělení skutkové povahy, která nejsou vlastními sděleními provozovatele vysílání, nýbrž zprostředkováním sdělení či názorů adresovaných třetí osobou veřejnosti s využitím publikačního potenciálu rozhlasového či televizního vysílání k rozšíření dopadu a účinku podávaných informací ve prospěch autora. Od této situace je třeba odlišit případy, kdy sám provozovatel vysílání k podpoře tvrzení, která sděluje veřejnosti svým vysíláním, využije sdělení či názor osoby zainteresované na řešeném problému či experta způsobilého vysvětlit odborné aspekty věci.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 25 Cdo 4322/2019)

 

Předsmluvní odpovědnost (o. z.), Obec, § 1729 předpisu č. 89/2012 Sb., § 38 předpisu č. 128/2000 Sb., § 39 předpisu č. 128/2000 Sb., § 41 odst. 2 předpisu č. 128/2000 Sb., § 102 odst. 2 předpisu č. 128/2000 Sb.

Ukončila-li obec jednání o uzavření smlouvy vedené na základě řádně zveřejněného záměru pronajmout nemovitý obecní majetek z důvodu upřednostnění jiné nabídky nově zvoleným starostou a částí členů rady obce, má smluvní strana, která již důvodně předpokládala uzavření smlouvy, právo na náhradu škody.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 15/2021)

 

Spolek (o. z.), § 215 odst. 1 o. z., čl. 20 odst. 1 předpisu č. 2/1993 Sb.

Stanovy spolku mohou činnost spolku, popř. účast na prospěchu z této činnosti plynoucího, omezit pouze na členy spolku, resp. určit, že na činnosti spolku se podílejí pouze jeho členové. Nemá-li činnost spolku charakter tzv. zákonného monopolu, tj. není-li spolek podle zákona jedinou osobou oprávněnou vykonávat určitou činnost, nebude zpravidla takové omezení možné považovat za porušení práva svobodně se sdružovat, konkrétně za nucení k účasti ve spolku ve smyslu § 215 odst. 1 o. z. Osoba mající zájem účastnit se takové činnosti má totiž právo volby – buď může vstoupit do spolku, tj. stát se jeho členem, anebo může obdobnou činnost vykonávat sama, popř. ve spolupráci s jinými osobami, či za účasti v jiných spolcích, které za tím účelem založí, anebo do nichž vstoupí, popř. za účasti v jiných právnických osobách.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3842/2020)

 

Incidenční spory (žaloba odpůrčí), Vady řízení, Jednání soudu, § 140 ins. zák., § 240 ins. zák., § 118a odst. 1 o. s. ř., § 118a odst. 3 o. s. ř., § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., § 213b odst. 1 o. s. ř., § 214 odst. 1 o. s. ř., § 214 odst. 3 o. s. ř., § 229 odst. 3 o. s. ř.

Lze-li na základě konkrétních okolností té které věci usuzovat, že k započtení pohledávky dlužníka (jako prodávajícího) na úhradu kupní ceny proti dříve vzniklé pohledávce kupujícího vůči dlužníku došlo v bezprostřední věcné a časové souvislosti coby následek uzavření kupní smlouvy, která nebránila byť i jen jednostrannému zápočtu pohledávky kupujícího na dohodnutou kupní cenu, pak určení neúčinnosti takové kupní smlouvy (proto, že dlužníku coby prodávajícímu se z ní nedostalo žádného reálného protiplnění) nepřekáží okolnost, že se tak stalo až po uzavření kupní smlouvy (samostatným právním jednáním). K tomu, aby insolvenční soud v takovém případě mohl vyslovit neúčinnost právního jednání dlužníka ve smyslu ustanovení § 240 insolvenčního zákona, postačí, domáhá-li se insolvenční správce odpůrčí žalobou určení neúčinnosti kupní smlouvy.

Má-li jít o peněžitou náhradu za plnění poskytnuté dlužníkem (prodávajícím) podle takové kupní smlouvy, je insolvenční správce oprávněn (ve smyslu ustanovení § 239 odst. 4 insolvenčního zákona) požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti kupní smlouvy i tuto peněžitou náhradu. To platí bez zřetele k tomu, že předmětem odpůrčí žaloby nebyl současně požadavek na určení neúčinnosti právního jednání, jímž následně došlo k započtení pohledávky dlužníka (jako prodávajícího) na úhradu kupní ceny proti dříve vzniklé pohledávce kupujícího vůči dlužníku.

Domáhá-li se insolvenční správce odpůrčí žalobou jak určení neúčinnosti kupní smlouvy, kterou dlužník získal započitatelnou pohledávku, tak určení neúčinnosti právního jednání, jímž dlužník (prodávající) následně uzavřel s kupujícím dohodu o započtení pohledávky na úhradu kupní ceny proti dříve vzniklé pohledávce kupujícího vůči dlužníku, pak je důvod žalobě vyhovět i co do určení neúčinnosti dohody o započtení, jakmile insolvenční soud dospěje k závěru, že ve smyslu ustanovení § 240 insolvenčního zákona je neúčinná kupní smlouva (proto, že dlužníku coby prodávajícímu se z ní v důsledku zápočtu nedostalo žádného reálného protiplnění). Dospěje-li insolvenční soud v takovém případě k závěru, že kupní smlouva není neúčinným právním jednáním, může odpůrčí žalobu (případně) zamítnout i v rozsahu týkajícím se určení neúčinnosti dohody o započtení až poté, co ji v návaznosti na žalobní tvrzení a zjištěný skutkový stav věci podrobí (i) samostatnému zkoumání ve smyslu ustanovení § 235 a násl. insolvenčního zákona.

Dospěje-li odvolací soud při projednání odvolání proti rozsudku, které bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci (odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.) oproti soudu prvního stupně k závěru, že účastník řízení dosud nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, anebo že účastník řízení dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, je povinen nařídit odvolací jednání; projednání odvolání bez nařízení odvolacího jednání ve smyslu ustanovení § 214 odst. 3 o. s. ř. v takovém případě není možné, ani když s tím sporné strany souhlasily.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 2021, sen. zn. 29 ICdo 11/2020)

 

Insolvenční řízení, Soupis, Majetková podstata, Poučovací povinnost soudu, § 71 IZ., § 205 ins. zák., § 206 ins. zák., § 222 ins. zák., § 224 ins. zák., § 226 ins. zák., § 421 odst. 1 písm. c) ins. zák., čl. 19 úmluvy 10/2010 Sb. m. s., čl. 22 úmluvy 10/2010 Sb. m. s., čl. 28 úmluvy 10/2010 Sb. m. s.

Soupis majetkové podstaty zveřejněný v insolvenčním rejstříku se účastníkům insolvenčního řízení nedoručuje; insolvenční zákon rovněž neukládá insolvenčnímu soudu nebo insolvenčnímu správci vyrozumět dlužníka zvlášť o tom, které z nemovitých věcí náležejících do výlučného vlastnictví dlužníka, nebo do společného jmění dlužníka a jeho manžela zahrnul do soupisu majetkové podstaty zveřejněného v insolvenčním rejstříku.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sen. zn. 29 NSČR 28/2020)

 

Insolvence, Poučovací povinnost soudu, § 197 odst. 2 ins. zák., § 190 odst. 1ins. zák., § 198 odst. 1 ins. zák., § 5 o. s. ř.

Ustanovení § 197 odst. 2 části věty před středníkem insolvenčního zákona předpokládá, že poučení o účincích popření pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky (stejně jako poučení o účincích popření pořadí vykonatelné pohledávky) se věřiteli dostane (má dostat) při přezkumném jednání poté, co osoba nadaná popěrným právem takové popření uplatní. Postup, jímž insolvenční soud poskytne poučení o možných následcích popření všem přítomným věřitelům na počátku přezkumného jednání (před vlastním přezkumem přihlášených pohledávek), není v souladu s insolvenčním zákonem. To, zda insolvenční soud nebo insolvenční správce splnil svou poučovací povinnost dle § 197 odst. 2 insolvenčního zákona, závisí na posouzení, zda případné nedostatky při plnění poučovací povinnosti nebyly na újmu procesních práv přihlášeného věřitele jako adresáta poučení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2021, sen. zn. 29 NSČR 64/2020)

 

Nepoctivý záměr, Oddlužení, Oddlužení (povolení, schválení), Insolvence, § 395 odst. 1 písm. a) ins. zák., § 412 odst. 1 písm. b) ins. zák., § 104 ins. zák., § 398 odst. 2 ins. zák., § 398 odst. 4 ins. zák.

I v poměrech insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. června 2019 platí, že je na uvážení věřitele, zda bude svou pohledávku v oddlužení uplatňovat jako zajištěnou, nebo ji přihlásí bez práva na „přednostní“ uspokojení, neboť je pro něj z ekonomického hlediska výhodnější být uspokojen jako věřitel nezajištěný; oba způsoby uspokojení kombinovat nelze.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2021, sen. zn. 29 NSČR 125/2020)

 

Odpovědnost státu za škodu (Odpovědnost státu za újmu), Skutečná škoda (Škoda), Prodlení věřitele, Úroky z prodlení, § 14 předpisu č. 82/1998 Sb., § 15 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb., § 26 předpisu č. 82/1998 Sb., § 31 předpisu č. 82/1998 Sb., § 2952 o. z., § 1968 o. z., § 1975 o. z.

Účelně vynaložené náklady trestního řízení ve smyslu § 31 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů zahrnují za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, i dluh poškozeného na nákladech právního zastoupení.

Jestliže poškozený v rámci předběžného uplatnění nároku podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů nedoloží ani ke konkrétní výzvě úřadu učiněné ve lhůtě 6 měsíců od uplatnění nároku skutečnosti nezbytné k posouzení důvodnosti nároku, ocitá se jako věřitel v prodlení.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2678/2020)

 

Odpovědnost státu za škodu (Odpovědnost státu za újmu), § 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb.

Dojde-li k porušení právních norem stanovených na ochranu života a zdraví osoby, jež byla zadržena a umístěna do policejní cely, je zpravidla dána příčinná souvislost mezi tímto porušením a újmou na zdraví nebo úmrtím dané osoby, leda by bylo prokázáno, že by k poškození jejího zdraví nebo jejímu úmrtí došlo i tehdy, kdyby uvedené porušení nenastalo.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 30 Cdo 883/2021)

 

Poplatky soudní, Námitky, Právní moc rozhodnutí, Lhůty, Asistent soudce, § 3 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 2 předpisu č. 121/2008 Sb.

Vyzval-li soud prvního stupně dovolatele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (ve spojení s § 3 odst. 2 uvedeného zákona) k úhradě soudního poplatku za dovolání ve lhůtě 15 dnů počítané od doručení usnesení (výzvy), nemá na běh této lhůty žádný vliv skutečnost, že usnesení nabylo právní moci (ve spojení s rozhodnutím o námitkách dle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů) až po uplynutí této lhůty.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1622/2021)

 

Příslušnost soudu mezinárodní, Autorské právo, čl. 7 odst. 2 Nařízení (EU) č. 1215/2012, čl. 7 odst. 5 Nařízení (EU) č. 1215/2012

Existuje-li více míst, kde došlo nebo mohlo dojít ke škodné události, je třeba obratem „u soudu místa“ uvedeným v čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis rozumět takové místo, které zajišťuje nejužší vztah mezi deliktním či kvazideliktním jednáním a příslušným soudem; zpravidla půjde o místo, kde nastala (z ekonomického hlediska) největší škoda. Nelze-li takové místo stanovit, má každé z míst, kde došlo nebo může dojít ke škodné události, dostatečně úzký vztah s věcnými prvky sporu, a tedy významný vztah s ohledem na soudní příslušnost. Příslušným k projednání žaloby o náhradu újmy podle článku 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis je v takovém případě každý soud, v jehož obvodu došlo nebo může dojít ke škodné události.

P. O. Box sloužící pouze k přijímání korespondence od zákazníků není pobočkou ve smyslu čl. 7 odst. 5 nařízení Brusel I bis.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3037/2020)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: canva.com