Podle stanoviska generální advokátky SD EU Tamary Ćapeta ve věci C-356/21 se nelze dovolávat svobody zvolit si smluvní stranu k odůvodnění diskriminace na základě sexuální orientace.

Jistý samostatně výdělečně činný pracovník poskytoval editorské služby polské veřejnoprávní televizi po dobu sedmi let na základě po sobě jdoucích krátkodobých smluv. V prosinci 2017 zveřejnil spolu se svým partnerem na YouTube vánoční hudební video, jehož cílem bylo podpořit toleranci vůči párům téhož pohlaví. Krátce po zveřejnění tohoto videa informovala televizní stanice pracovníka o ukončení jeho stávající smlouvy a o tom, že nová smlouva nebude uzavřena.

Maje za to, že televizní stanice přijala tato rozhodnutí z důvodu jeho sexuální orientace, podal samostatně výdělečně činný pracovník žalobu na náhradu škody k Obvodnímu soudu pro hlavní město Varšavu. Tento polský soud se v podstatě dotázal Soudního dvora, zda rámcová směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání[1] je použitelná na takový případ, takže brání polské právní úpravě, která dovoluje odmítnout uzavření smlouvy s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu její sexuální orientace.

Generální advokátka Tamara Ćapeta zaujala ve svém stanovisku předneseném dne 8. září 2022 názor, že se směrnice vztahuje na situaci, kdy někdo odmítne uzavřít smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu její sexuální orientace. Generální advokátka rovněž vysvětlila, že se nelze užitečně dovolávat svobody volby smluvní strany k odůvodnění diskriminace na základě sexuální orientace.

Zaprvé směrnice výslovně zmiňuje podmínky přístupu jak k zaměstnání, tak k samostatné výdělečné činnosti. Generální advokátka připomněla, že tím, že směrnice zahrnuje oblast „zaměstnání a povolání“, je jejím cílem umožnit občanům realizovat jejich potenciál a vydělávat si na živobytí poskytováním práce. Důležité pro použití této směrnice je, aby určitá osoba vykonávala osobní práci bez ohledu na právní formu, na jejímž základě je tato práce poskytována.

Z tohoto důvodu měla generální advokátka za to, že pojem „samostatně výdělečná činnost“ nevylučuje dodání zboží a poskytování služeb, jestliže poskytovatel služeb nabízí svou osobní práci, aby si vydělal na živobytí.

Zadruhé generální advokátka konstatovala, že „podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti“ zahrnují okolnosti nebo skutečnosti, které musí být prokázány, aby mohla určitá osoba získat přístup k určitému zaměstnání jako osoba samostatně výdělečně činná. Generální advokátka v této souvislosti zdůraznila, že pokud potenciální příjemce služeb osoby samostatně výdělečně činné podmiňuje přístup k zaměstnání tím, že poskytovatel není homosexuál, nemá osoba takové sexuální orientace k této konkrétní práci přístup.

Odmítnutí uzavřít individuální smlouvu o poskytování služeb s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu její sexuální orientace tudíž spadá pod pojem „podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti“.

Generální advokátka dále poukázala na to, že za okolností projednávané věci se použije nejen ustanovení směrnice, které zmiňuje „podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti“ dotyčného samostatně výdělečně činného pracovníka, ale i ustanovení týkající se skončení jeho smluvního vztahu z důvodu jeho sexuální orientace.

Zatřetí měla generální advokátka za to, že směrnice brání polské právní úpravě, která umožňuje hospodářským subjektům brát v úvahu sexuální orientaci při výběru smluvní strany. Vzhledem k tomu, že uvedená právní úprava není nezbytná pro ochranu svobody ostatních v demokratické společnosti, nespadá pod možné výjimky z této směrnice.

Generální advokátka zdůraznila, že svoboda volby smluvní strany může být legitimně omezena s cílem chránit další důležité hodnoty v demokratické společnosti, jako je rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Směrnice tuto hodnotu specificky zaručuje, aniž se dotýká podstaty svobody zvolit si smluvní stranu. Konkrétně si hospodářské subjekty i nadále mohou zvolit nejvhodnější osobu pro práci založenou na důvodech, jež jsou relevantní pro danou práci.

Směrnice rovněž splňuje požadavky proporcionality, neboť je přiměřená a nezbytná k dosažení svého cíle, kterým je společnost bez diskriminace na základě zakázaných důvodů v oblasti zaměstnání a povolání. Rovnosti, o kterou směrnice usiluje, může být dosaženo jen tehdy, jestliže nikdo, kdo potřebuje a hledá práci jiné osoby, nebude brát v úvahu jednu z vlastností zakázaných směrnicí.

Vzhledem k tomu, že smluvní svoboda není směrnicí nepřiměřeně omezena, generální advokátka zdůraznila, že předkládající soud musí upustit od použití předmětné polské právní úpravy, neboť brání uplatnění práva nebýt diskriminován na základě sexuální orientace zaručeného směrnicí.

Úplné znění stanoviska se na internetové stránce CURIA zveřejňuje v den, kdy je generální advokát přednesl.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: canva.com

[1] Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. 2000, L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).