Novely hned tří zákonů bude na svém zasedání ve středu 7. září 2022 projednávat vláda – jedná se o novelu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů.

Podle novely zákona o důchodovém pojištění, kterou má dnes, tedy ve středu 7. září, projednávat vláda, by k získání starobní penze mělo od roku 2024 místo 35 let důchodového pojištění stačit 25 let. Důchod by mohli dostávat i lidé po 15 letech placení odvodů, do penze by ale mohli jít nejdřív pět let po dosažení důchodového věku. Bez splnění podmínek by nárok na starobní důchod měli v 65 letech invalidé. Do povinné doby pojištění by se dál zahrnovaly i takzvané náhradní doby, v nichž se odvody neplatí – kupříkladu studium, rodičovská dovolená či vojna.

Předloha, jejímž předkladatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, původně obsahovala i dřívější penze pro náročné profese, ty ale z návrhu vypadly. Původní verzi, kterou MPSV předložilo letos na jaře, odmítl v červenci odbor vládní agendy, nynější předloha se však od té odmítnuté příliš neliší.

Dřívější penzi bez krácení částky mají nyní jen horníci. Od ledna by se k nim mohli přidat zdravotničtí záchranáři. Po odpracování 4400 směn, tedy asi 20 let v terénu, v operačním středisku či v horské službě by mohli chodit na odpočinek o dva a půl roku dřív. Za každých dalších 74 směn by přibyl ještě měsíc. Dohromady by to bylo až pět let. Zaměstnavatelům by se u těchto pracovníků zvedla do roku 2026 postupně sazba důchodových odvodů z 21,5 na 26,5 procenta.

Autoři odhadují, že by po zkrácení doby odvodů mohlo ročně dodatečně penzi dostat několik stovek lidí a stát by to mohlo 200 až 300 milionů korun. Administrativní náklady mají u sociální správy činit asi sto milionů korun. Ministerstvo obrany by mohlo na nové programy potřebovat sto až 200 milionů, resort spravedlnosti asi 20 milionů a vnitro asi 7,2 milionu.

Ministerstvo financí s novelou nesouhlasí. Podle něj opomíjí udržitelnost penzí a usnadňuje nástup do důchodu místo snahy udržet lidi v práci déle. Resort se také obává, že po 25 letech přestanou lidé i zaměstnavatelé odvody po zbytek pracovníkovy kariéry platit.

Další z projednávaných předpisů – novela zákona o Vojenské policii – by měl například rozšířit působnost Vojenské policie na ozbrojené síly cizích států při ochraně a doprovodu kolon jejich techniky při průjezdu či pobytu na českém území. Týkalo by se to především členských států Severoatlantické aliance (NATO).

Cílem návrhu posledního dokumentu – novely zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích – je podle Ministerstva financí právně podchytit již do jisté míry fungující model správy místních poplatků a v nutné míře jej upravit tak, aby byl jednoduchý a administrativně nenáročný.

Vláda se vrátí i k návrhu, který stanovuje hodnoty takzvaného vnitřního výnosového procenta pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů, a určuje tedy přiměřenost zisku obnovitelných zdrojů. Ministři měli návrh nařízení z pera Ministerstva průmyslu a obchodu projednat již 31. srpna, projednání bodu ale odložili.

Na programu schůze je také například návrh na přijetí změny článku 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, informace o závěrech formálního vyjednávání Dohody o partnerství a programů pro programové období 2021–2027 s Evropskou komisí či návrh na jmenování členky Rady vlády pro lidská práva.

Zdroj: ČTK, vlada.cz
Foto: vlada.cz