Skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení současné právní úpravy odměňování představitelů samospráv. Požadují zrušit části zákona o obcích a zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze a nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků. Vadí jim, že stanovování odměn je plně v rukou vlády, spatřují v tom rozpor s principy dělby moci.

Zákon dává pravomoc ke stanovení odměn vládě. Její nařízení má v podstatě podobu tabulky. Fixní odměny pro uvolněné představitele samospráv a maximální odměny pro neuvolněné se odvozují jednak od lidnatosti obce či kraje, jednak od funkcí, které zastávají.

Například uvolněný starosta obce či města, kde žije 1001 až 3000 obyvatel, by měl dostávat 60 187 korun, neuvolněný člen rady maximálně 7223 korun a neuvolněný zastupitel ne více než 1805 korun.

Nařízení by se mělo pravidelně novelizovat s ohledem na inflaci. Poslední změna je však z přelomu let 2019 a 2020, od té doby odměny stagnují. Podle senátorů vláda problematiku odměňování zastupitelů dlouhodobě přehlíží.

„Územní samospráva a její představitelé se tak ocitají v područí orgánů exekutivní moci, jež ani nejsou schopny chápat význam problematiky odměňování zastupitelů a konsekvence, které zásah ze strany státu do tak důležité oblasti ovlivňující nejen rozpočet, ale i samotný výkon samospráv, přináší,“ stojí v návrhu skupiny senátorů.

Senátoři žádají i o zrušení zákonných ustanovení, podle nichž obce a kraje nemohou členům zastupitelstva poskytnout v souvislosti s jejich činností dar, a to ani po skončení funkce. Poskytnout lze mimořádnou odměnu, její výše je však omezená, limit se odvozuje od výše běžných odměn daných tabulkou.

Za senátory jedná Ing. Michael Canov z klubu Starostů a nezávislých. Na podpisové listině u návrhu je 24 jmen. Soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc., rozhodovat však bude plénum, tedy celá sestava ÚS.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com