Ministerstvo spravedlnosti vyplatí přes 100 000 korun ženě, jejíhož otce, západoněmeckého občana, v roce 1949 zastřelili českoslovenští pohraničníci. Informoval o tom advokát JUDr. Lubomír Müller a potvrdil to i mluvčí ministerstva Mgr. Vladimír Řepka. Mluvčí upozornil, že zákon, podle kterého bylo odškodnění přiznáno, nebyl řadu let novelizován, takže reálná hodnota přiznaných částek se tak snižuje.

„Šlo o případ z agendy soudních rehabilitací. Odškodnění se může jevit nízké, ale odpovídá zákonnému textu,“ uvedl mluvčí Řepka. Zákon o soudní rehabilitaci podle něj již řadu let nebyl novelizován a operuje s cenovou hladinou, která platila v době přijetí, tedy v 90. letech. „Ekonomický vývoj vede k tomu, že se reálná hodnota zákonem stanovených částek stále snižuje,“ podotkl mluvčí.

„Podle § 23, § 26, § 27 zákona č. 119/1990 Sb., v platném znění přiznal ženě stát 100 tisíc korun jako náhradu za usmrcení otce, 200 korun za náklady trestního řízení, 83 korun jako náhradu ušlého výdělku a 20 korun za náklady vazby,“ uvedl advokát JUDr. Lubomír Müller.

Dne 22. 10. 1949 pracoval tehdy třicetiletý západoněmecký občan Franz Stauber spolu s dalšími lesními dělníky na bavorské straně státní hranice. Podle názoru pohraniční hlídky se však Stauber dostal za hraniční kámen (na snímku) na území Československa. Proto ho hlídka asi 2 metry od státní hranice zadržela a chtěla ho odvést na stanici do Maxova. Stauber měl u sebe několik drobných bankovek a nebyl ozbrojen. S hlídkou se zdráhal jít, načež ho k tomu pohraničníci donutili. Po chvíli se jim ale vytrhl a utíkal ke státní hranici. Hlídka po něm začala střílet. Přestože byl zasažen a spadl, snažil se uniknout, zblízka do něho jeden člen hlídky vypálil celý zásobník, takže německý lesník okamžitě zemřel.

Stauberovo brutální zastřelení vyšetřoval velitel roty a případ zhodnotil jako „správný zákrok ve službě. V roce 1954 bylo sice vyšetřování obnoveno, ale nikdo odsouzen nebyl. Vrahovi pak udělil milost prezident republiky Antonín Zápotocký. Zavražděný po sobě zanechal manželku Klaru, jež zemřela v roce 2015, a sedmiměsíční dceru Theresii, která tak vyrůstala bez otce. Nyní je jí 73 let a žije v obci Weiden, asi 15 kilometrů od českých hranic.

„Jakkoli je její odškodnění nízké, jeho přiznání ukazuje, že stát v tomto případě uznal svoji odpovědnost za zločinné počínání československých pohraničníků,“ dodal se zadostiučiněním advokát Müller.

Redakce AD; ČTK
Foto: canva.com