Dědictví se v rámci právní ochrany majetku řeší stále častěji. Řada lidí sepisuje závěti a přemýšlí nad tím, co bude s jejich nemovitostmi, penězi či dalším majetkem po jejich smrti. Jak upozorňuje advokát Mgr. Pavel Strnad, Ph.D., prakticky nikdo ale nezabývá se digitálním dědictvím – účty a prostředky u platebních systémů typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn či profily sociálních sítí influencerů. Pokud toto není v závěti uvedeno, běžně i milionová hodnota aktiv může snadno propadnout.

„Když neexistuje závěť, není to jen o tom, že se neprojeví pravá vůle zemřelého. Často se i zapomene na peníze v bance, protože zůstavitel mohl mít více účtů, o kterých pozůstalí vůbec nevědí, a notář se při dědickém řízení dotazuje jen vybraných bank. Dnešní moderní doba ukazuje, že dalším velkým hřbitovem pozůstalosti je digitální dědictví – tedy zjednodušeně řečeno účty v online světě. Ty přitom mohou mít hodnotu milionů korun,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Digitální dědictví by mělo zahrnovat všechny on-line účty a samozřejmě i řešení hodnoty na nich uložené. I u často nenápadných běžných registrací například do e-shopů mohou být nashromážděny kredity v tisícových hodnotách. Z pohledu právní ochrany majetku jsou ale nejzásadnější účty platebních technologií typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn, nebo pozice v multi-level marketingových společnostech. V případě influencerů mohou mít obrovskou hodnotu i samotné profily na sociálních sítích.

„Často jednotliví provozovatelé určují možnost dalšího využití profilů po zemřelých, ale obecně platí, že hodnota těchto účtů může být v celkovém součtu obrovská. A na velkou část z nich se ani nedá přijít, notář v dědickém řízení nemůže obepisovat tisíce provozovatelů. Pokud tak kdokoliv chce předejít nejistotě ohledně osudu svého majetku, měl by do své závěti zahrnout i digitální dědictví. Jinak se o něm pozůstalí ani nemusí dovědět,“ doplňuje Pavel Strnad.

Zdroj: ak-ps@emcgroup
Foto: canva.com