Musí se při předčasném starobním důchodu odvádět zdravotní pojištění?

Stále častěji lidé na prahu šedesátky nebo těsně po ní zvažují, zda neodejít do předčasného starobního důchodu a věnovat se svým zálibám nebo vnoučatům.  Ale pokládají si otázku, zda to není nevýhodné, kolik si v té době mohou přivydělat, tedy jak je to s jejich případnou výdělečnou činností, zda mohou pobírat odměnu jako jednatelé společností, které třeba před lety zakládali a jak je to s placením zdravotního pojištění. Pojďme se tedy podívat na to, s čím musí při svém rozhodování  potenciální předčasní důchodci počítat.

 

Podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vzniká nárok na přiznání tohoto druhu starobního důchodu v závislosti na dosaženém věku pojištěnce a na získání potřebné doby pojištění. Pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve dosažením věku alespoň 60 let, nebo je-li důchodový věk pojištěnce nižší než 63 let, nárok na předčasný starobní důchod vzniká nejdříve ode dne, od kterého do dosažení důchodového věku chybí nejvýše tři roky. Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné, neboť vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti či podpora při rekvalifikaci. Ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu obdobně jako u řádného starobního důchodu.

 

Krácení předčasného důchodu

Podle § 36 odstavec 1 zákona o důchodovém pojištění se výše procentní výměry starobního důchodu snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0, 9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a o 1, 5 % výpočtového základu za období od 721 kalendářního dne. Snížení procentní výměry je tak výrazně sníženo od třetího roku odchodu do předčasného starobního důchodu. Procentní výměra po tomto snížení nesmí být nižší, než je minimální výše procentní výměry (§ 33 odst.2 zákona o důchodovém pojištění).

Příklad:

Bude-li senior pobírat předčasný starobní důchod 3 roky před dosažením důchodového věku, sníží se procentní výměra starobního důchodu o 13, 2 %. Za prvních 720 kalendářních dnů je to 7, 2 % (osm období po 90 kalendářních dnech krácení o 0, 9 %) a za čtyři období po 90 dnech přesahující 720 dnů do třetího roku je to o 6 %)

„Násilné“ přerušení pracovní aktivity z ekonomických důvodů je tak částečně legislativně kompenzováno tím, že senior může být pracovně aktivní i vedle předčasného starobního důchodu. Ovšem jen v takové formě právního vztahu, která nezakládá účast na důchodovém pojištění.

 

Další výdělečná činnost

Starobní důchodce, který pobírá předčasný starobní důchod a ještě nedosáhl důchodového věku, si může přivydělávat k důchodu pouze činností, která nezakládá účast na důchodovém pojištění. To je taková činnost, z níž neplatí pojistné na sociální zabezpečení. Nejčastěji se jedná o dohodu o provedení práce.

Dohodu uzavírá zaměstnavatel a zaměstnanec. Vzniká souhlasným a vzájemným projevem vůle účastníků – zaměstnavatele a občana. V obsahu dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah práce. Je nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má dojít mimo pracovní poměr.

Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce má mít charakter ojedinělého úkolu. Nevymezuje se druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce. Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnance pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.

Zaměstnanec může v kalendářním roce se zaměstnavatelem sjednat pouze jednu dohodu o provedení práce s rozsahem 300 hodin. Není však vyloučeno, aby bylo sjednáno mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce i opakovaně. Rozsah práce však nesmí dohromady přesáhnout 150 hodin.

 

Zaměstnání malého rozsahu

Další možností zaměstnance, která pobírá předčasný starobní důchod a nechce, aby mu byl „odebrán“, je výkon zaměstnání v pracovním poměru nebo dohodě o pracovní činnosti. Zde se však musí jednat o zaměstnání malého rozsahu, kdy sjednaný příjem (odměna) nedosáhne v kalendářním měsíci 3 500 Kč. V tomto případě není zaměstnanec účasten důchodového pojištění a odvody se neprovádějí. To platí i pro situace, kdy je např. sjednán pracovní poměr, ale výdělek v něm není vyšší než 3 500 Kč. Mnozí zaměstnanci se totiž domnívají, že účast na důchodovém pojištění – a tedy i na krácení předčasného starobního důchodu – je u pracovního poměru ve všech případech bez ohledu na výši výdělku. Vycházejí z nesprávné formální úvahy, že stačí, když je sjednán pracovní poměr.

 

Zdravotní pojištění a předčasný starobní důchod

Zaměstnanci při dosažení státem určeného penzijního věku, kteří chtějí v práci nadále pokračovat, mají na výběr: dále chodit do své práce (nebo i jiné) a o důchodovou dávku úřad nepožádat. Pak ani nemají žádné povinnosti v souvislosti s odvody na zdravotní pojištění. Zůstávají běžným pojištěncem, za kterého každý měsíc odvádí zdravotní pojistné v obvyklé částce zaměstnavatel, jako tomu bylo před dobou před dosažením věku pro „obvyklý“ starobní důchod.

Jestliže zaměstnanec po dosažení důchodového věku o penzi požádá, musí datum přiznání oznámit zaměstnavateli. Současně mu doloží rozhodnutí o přiznání dávky. Zaměstnavatel pak musí tuto skutečnost, na základě které vzniká povinnost státu platit pojistné, oznámit zdravotní pojišťovně. Tím se starobní důchodce stává státním pojištěncem a odvody zdravotního pojištění provádí stát.

Stejné zásady platí i pro členy nebo zaměstnance obchodních korporací, např. jednatele společnosti s ručením omezeným. Odejde-li jednatel do předčasného důchodu a nebude-li mít výdělečnou činnost zakládající účast na sociálním a zdravotním pojištění, stává se „státním“ pojištěncem a zdravotní pojištění za něj hradí stát. Pokud by nebyl v předčasném důchodu, může dostávat neomezenou odměnu a vztahují se na něj jako jednatele předpisy o zdravotním a sociálním pojištění.

 

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Foto: canva.com

Go to TOP