Sběr a analýza důkazů ke zločinům spáchaným na Ukrajině bude pro Eurojust výzvou jak právní, tak technickou. Agentura musí mimo jiné dořešit otázku souhlasu států, které důkazy poskytnou, s jejich dalším využitím. Uvedl to národní člen ČR v Eurojustu Lukáš Starý, který problematiku přijel představit ministrům spravedlnosti EU na jejich neformální zasedání v Praze.

Agentura EU pro justiční spolupráci koordinuje přeshraniční trestní řízení. Po nedávné změně nařízení Evropského parlamentu a Rady EU získala v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině novou kompetenci: shromažďovat, uchovávat a analyzovat důkazy, které se týkají válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. „Aby Eurojust mohl taková trestní řízení koordinovat, musí vědět, že se vůbec vedou,“ podotkl Lukáš Starý.

V Eurojustu proto aktuálně vzniká databáze důkazů zachycených v jednotlivých členských státech. „Eurojust nikdy v minulosti takovou kompetenci neměl. Musíme tedy nastavit technické mechanismy a vytvořit zabezpečenou databázi, ve které budeme tyto – věřím, že převážně elektronické – důkazy uchovávat a následně analyzovat,“ uvedl.

Myšlenku vznikajícího systému popsal na příkladu iBuči, odkud do světa přišly informace o masakrech civilistů ruskými vojáky. „V Polsku se může nacházet 50 svědků, dalších sto na Slovensku a třeba 30 v Česku. Orgány, které budou tyto zločiny vyšetřovat v ČR, se obrátí na Eurojust s dotazem: my jsme vám postoupili důkazy, nemáte prosím obdobné z jiných členských států?“ přiblížil Starý.

„Eurojust by měl provést analýzu, srovnání a dát výstup českému státnímu zástupci ve smyslu: ano, takové důkazy máme, obdrželi jsme je ze Slovenska a Polska, s jejich souhlasem vám je postupujeme – případně vám dáváme popis, jak si je ze Slovenska a Polska opatřit, abyste je mohli důkazně použít ve vašem řízení,“ pokračoval.

Právě otázku souhlasu bude podle Starého potřeba upřesnit a v praxi nastavit, protože příslušné nařízení ji výslovně neřeší. „Upřímně si neumím představit, že by členské státy poskytovaly důkazy s tím, ať si s nimi Eurojust dělá, co chce,“ řekl. Vhodnou alternativou by podle něj mohlo být to, že by poskytovatel důkazů nadále rozhodoval o tom, jakým způsobem budou využívány.

Obdobně by pak na souhlas poskytujícího státu zřejmě musel čekat i Mezinárodní trestní soud (ICC), pokud by válečné zločiny na Ukrajině řešila tato instituce.

V Česku se sbíráním důkazů ohledně války na Ukrajině zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle Lukáše Starého už je s českými orgány v kontaktu. Zda již centrála Eurojustu zaslala nějaký důkazní materiál, zatím komentovat nechtěl.

Lukáš Starý působí v Eurojustu, který sídlí v Haagu, již více než 11 let. Uvedl, že za tu dobu je sběr a analýza důkazů k dění na Ukrajině jednou z největších výzev, jež agentura dostala. V souvislosti s tímto úkolem bude Eurojust nabírat nové lidi. Evropská komise mu přislíbila 16 tabulkových míst včetně finančního pokrytí, uzavřel Starý.

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders uvedl 12. července, že v současné době se vede více než 21 000 vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, přičemž 14 států EU je vyšetřuje individuálně. Vyšetřovací tým působí i pod záštitou ICC. Reynders na členské státy unie apeloval, aby svá národní vyšetřování otevřely Eurojustu a aby zároveň využily důkazy, které Eurojust shromáždí. „O žádný případ nesmíme přijít, zejména ne kvůli byrokracii,“ zdůraznil.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com