Evropská komise: Česko zavádí přínosné reformy, korupci ale vyšetřuje pomalu
Nová česká vláda sice pracuje na efektivnějším potírání korupce či střetu zájmů, některé korupční případy na vysokých místech a zvláště jejich pomalé vyšetřování však vzbuzují obavy. Polsko a Maďarsko by měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy. Uvedla to Evropská komise (EK) ve svém každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích, uveřejněném 13. července 2022. V případě České republiky se unijní exekutiva kriticky vyjádřila i o nedostatečné transparentnosti vlastnictví médií, o výrocích ombudsmana na adresu menšin či o malé veřejné podpoře nevládních organizací.
V pořadí třetí výroční zpráva vznikala v době, kdy se země Evropské unie v první řadě zabývají dopady ruské invaze na Ukrajinu. Podle místopředsedkyně komise Mgr. et Mgr. Věry Jourové je ruský režim a válka v těsném sousedství EU připomínkou toho, že demokracii a vládu práva musí unijní země chránit a propagovat doma i mimo své hranice.
„Letošní zpráva ukazuje, že diskuse o právním státu v Evropě nese ovoce, neboť členské státy dosahují zlepšení a otázky právního státu řeší. V některých členských státech bohužel přetrvávají obavy, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví,“ prohlásila Věra Jourová.
Evropská komise jako v předchozích dvou letech hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých členských zemích. Zpráva obsahuje řadu nezávazných doporučení, jak by měly země situaci ve zmíněných otázkách zlepšit.
V českém případě Evropská komise ocenila probíhající reformy justice, jejichž cílem je posílit nezávislost soudců či státních zástupců. Pozitivní je podle ní také plánované přijetí nové protikorupční strategie, avšak dosavadní potírání korupce na vysokých místech nevidí komise jako dostatečné.
„Případy korupce na vysokých místech nadále vzbuzují obavy, zvláště v souvislosti s odklady ve vyšetřování,“ konstatovala EK ve zprávě. Pozastavila se také nad udělením milosti prezidentem Milošem Zemanem v korupční kauze šéfa lánské obory Miloše Baláka.
Problematický je podle EK rovněž fakt, že veřejnost nemá jasné informace o vlastnících médií. Ačkoli se současná vláda snaží zavést pravidla pro zlepšení transparentnosti a předcházení střetu zájmů při vlastnictví médií, dosud se je schválit nepovedlo.
Unijní exekutiva kromě přijetí závazků týkajících se soudního systému a oblasti boje proti korupci (ty mají být přijaty na základě národního plánu obnovy a odolnosti) České republice doporučuje:
- Pokročit v reformě státního zastupitelství a zároveň zachovat původní cíl reformy, kterým je zavedení záruk pro odvolání nejvyššího státního zástupce a dalších vedoucích státních zástupců, s přihlédnutím k evropským standardům nezávislosti a autonomie státního zastupitelství.
- Přijmout opatření ke zkrácení délky řízení, aby byly zajištěny spolehlivé výsledky vyšetřování, stíhání a pravomocné rozsudky v případech korupce na vysoké úrovni.
- Posílit integritu členů Parlamentu, zejména zavedením etických kodexů pro obě komory Parlamentu.
- Dokončit revizi právních předpisů o majetkových přiznáních a střetu zájmů, včetně objasnění definice skutečného vlastnictví, a pokročit v dalších reformách týkajících se transparentnosti informací o vlastnictví médií.
- Posílit pravidla a mechanismy pro nezávislé řízení veřejnoprávních médií s ohledem na evropské standardy pro veřejnoprávní média.
- Přijmout opatření ke zřízení Národní lidskoprávní instituce s ohledem na Pařížské principy OSN.
Zásadní připomínky adresovala Evropská komise stejně jako v minulých letech Polsku a Maďarsku. Budapešť by podle Bruselu měla posílit roli orgánu zajišťujícího nezávislost soudnictví. Maďarsko podle Evropské komise také odložilo zavedení většiny opatření z ohlášené protikorupční strategie. V případě Varšavy se výtky točí zejména okolo justiční reformy, které přes některé slíbené ústupky stále dostatečně nezajišťuje podmínky pro nezávislou práci soudců.
Další informace (v AJ) týkající se hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU naleznete níže:
Zpráva o právním státu 2022 – situace v oblasti právního státu v Evropské unii
Zpráva o právním státu 2022 – doporučení
Zpráva o právním státu 2022 – kapitoly o jednotlivých zemích
Zpráva o právním státu 2022 – shrnutí kapitol o jednotlivých zemích a doporučení
Zpráva o právním státu 2022 – metodika
Zpráva o právním státu 2022 – dotazník
Evropský mechanismus právního státu – informativní přehled
Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled
Zpráva o právním státu 2022 – otázky a odpovědi
Eurobarometr o korupci zachycující vnímání a zkušenosti občanů
Eurobarometr o postojích podniků ke korupci v EU
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
