Ústavní soud (ÚS) musí zvážit, zda povinnost bank vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty není v rozporu s ústavním pořádkem. Návrh na zrušení části zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podala v červnu skupina 17 senátorů. Sporná věta v zákoně říká, že „peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu“. Návrh senátorů je dostupný na webu ÚS.

„Citované ustanovení není opodstatněnou a proporční, rozumnou úpravou,“ napsali senátoři. Návrhem se jako soudce zpravodaj zabývá místopředseda ÚS prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc., rozhodnout ale musí plénum, tedy sbor všech soudců.

Chráněný účet má sloužit lidem v exekuci s obstavenými platebními účty. Lze na něm hospodařit s takzvaným chráněným příjmem.

Sporná věta o bezplatném vedení chráněného účtu se do zákona dostala jako součást pozměňovacích návrhů. Podle senátorů zvýhodňuje lidi v exekuci oproti dalším lidem v tíživé sociální situaci, třeba starobním důchodcům s minimálními penzemi a nezaměstnaným. Navíc nečiní rozdíl mezi dlužníky v různých situacích, například mezi manželkou zadluženého gamblera a lidmi, kteří způsobili zaviněně škody nebo dluží na nákladech trestního řízení.

Zátěž spojená s vedením účtu se přenáší na peněžní ústavy, zákon tak podle senátorů nepřiměřeně zasahuje do jejich práv, což prý vytváří prostor pro další podobné zásahy v budoucnosti.

„Za předpokladu, že by napadené ustanovení bylo shledáno ústavně konformním, byla by otevřena cesta k jakýmkoliv v podstatě svévolným zásahům do práv třetích osob, například tím, že by povinným musel dopravce poskytnout slevu na jízdném, dodavatel energií na ceně elektřiny a plynu, pojišťovna na povinném ručení či pojištění domácnosti, provozovatel soukromé školy na školném, operátor na platbě za internet či mobilní telefon, apod.,“ stojí v senátorském návrhu.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv AD