Koncem září se budou konat volby do zastupitelstev obcí. S pomalu se rozjíždějící volební kampaní se vyrojila i řada otázek týkajících se orgánů obcí. Autor tohoto článku se ve svém příspěvku zabývá třemi problémy – nutností znovu zvolit výbory zastupitelstva obce v případě, že zastupitelstvo zůstane po volbách beze změny, možností zvolit do kontrolního výboru, resp. zastupitelstva obce nezletilou fyzickou osobu a nakonec i tím, zda je možné do orgánu orgánu obce (konkrétně komise rady) zvolit tzv. neobčana obce.

 

První řešený problém

Blíží se komunální volby. Konají se každé čtyři roky, poslední řádné volby do zastupitelstev  obcí (měst, městysů, městských částí a obvodů) se konaly 5. a 6. října 2018, v letošním roce proběhnou v pátek 23. září  a v sobotu 24. září.

V praxi se možno setkat s otázkou zda musí povinně nové zastupitelstvo obce (města), i když bude personálně stejné (nebo skoro stejné) jako zastupitelstvo stávající, volit znovu formálně své výbory nebo je může přebrat od minulého zastupitelstva?

Připomeňme si, že výbory zastupitelstva obce jsou poradní orgány zřízené zastupitelstvem obce.

Kterak jasně stanoví zákon o obcích, obligatorně je pokaždé zřizován finanční výbor a kontrolní výbor. Pozor, pakliže v obci (městě) žije více než deset procent občanů hlásících se k jiné než české národnosti (tedy i k moravské), je obec rovněž povinna zřídit tzv. výbor pro národnostní menšiny.

Nadto pro místní části může obec zřídit místní či osadní výbory, jejichž postavení regulují specifická ustanovení zákona o obcích. Další výbory může obec zřizovat dle vlastního uvážení. Z toho mj. plyne, že počet a typy výborů zastupitelstev obcí jsou v Česku různé.[1] Tudíž každé z 6 250 českých, moravských a slezských zastupitelstev má jinou paletu a počet svých výborů.

I když by se to zejména v menších obcích mohlo jevit zejména z důvodu procesní ekonomie jako „dobrý nápad“, automatické převzetí výborů od minulého zastupitelstva (byť na vlas stejného) není možné ze správně-právního hlediska doporučit.

Je třeba si uvědomit, že výbor zastupitelstva není samostatným orgánem obce, ale jde o „orgán orgánu“. Jako nemůže samostatně existovat orgán těla (např. ruka) bez těla, tak obdobně je nesmyslná úvaha, že by mohl existovat výbor zastupitelstva bez zastupitelstva. Dosavadní výbory zastupitelstva totiž právně zanikly (resp. zaniknou) v den komunálních voleb, kdy ex lege zastupitelstvo obce skončí své trvání.

V jednotě s teleologickým a systémovým výkladem zákona o obcích je nutné konstatovat, že je zapotřebí výbory znovu řádně zvolit. A to podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích. Převzetí starých výborů, včetně jejich členů, nepřichází v úvahu. Naznačený nesprávný postup by vedl mj. k právní nejistotě, jelikož právní kroky takových nesprávně založených výborů zastupitelstva by mohly být napadány se snahou o prohlášení těchto úkonů za neplatné. Nic na tom principiálně nemění ani skutečnost, že výbory jsou „pouze“ poradními orgány zastupitelstva obce (města).

 

Druhá řešená otázka

Nedávno jsem se setkal s praktickou otázkou: „U nás v obci máme šikovného mladého muže, který se velice aktivně (a relativně dlouhodobě ve vztahu k jeho věku) zajímá o dění v naší obci. A rád i přiloží ruku k dílu. Bohužel, je mu teprve 17 let, takže ještě nemůže kandidovat do zastupitelstva obce. Nicméně – může se po komunálních volbách stát alespoň například členem kontrolního výboru zastupitelstva obce? Je to dnes právně možné?“

Kontrolní výbor je zřizován zastupitelstvem obce, jež rovněž volí a odvolává jeho předsedu, místopředsedu a další (řadové) členy výboru. Můžeme ho v souladu se zákonem o obcích definovat jako povinný iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva obce. Kontrolní výbor tedy musí být zastupitelstvem obce zřízen pokaždé, nemůže být rozhodnutím zastupitelstva zrušen, jako například výbor zastupitelstva pro územní plánování nebo výbor pro energetiku.

I když tato informace mnohé čtenáře asi překvapí, de lege lata je skutečně právně možné, aby se i schopná nezletilá fyzická osoba stala členem výboru zastupitelstva obce, včetně zmíněného výboru kontrolního.

Pozitivně-právně vzato – zákon o obcích ani žádný jiný právní předpis nestanoví pro členy zastupitelstev pražádné věkové omezení.[2] Je možné zde jedině obecně vycházet z občanského zákoníku. A to konkrétně z ustanovení § 31 občanského zákoníku. „Každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.“ Charakter činnosti spojený s členstvím ve zmíněném kontrolním výboru nevylučuje, aby tuto funkci vykonávala i nezletilá osoba.

Je nutné si především uvědomit, že i kontrolní výbor je pouze a jen orgánem iniciativním a poradním, jde o „orgán orgánu“, který sám finálně nic nerozhoduje – například nikomu neuděluje pokuty či jiné správní tresty. Navíc jestliže je v kontrolním (či jiném) poradním a iniciačním výboru zastupitelstva zastoupen i příslušník nejmladší generace, tak to lépe a komplexněji zachycuje aktuální nálady, výzvy a podněty z obce.

Samozřejmě je odpovědností zastupitelstva obce, aby při volbě členů řádně posoudilo, nakolik je konkrétní nezletilý kandidát do výboru rozumově a volně vyspělý pro práci v tomto municipálním tělese. V případě nekvalitní práce (či častých absencí na zasedáních výboru) může samozřejmě zastupitelstvo obce člena kdykoliv odvolat, a to se netýká přirozeně jen nezletilých členů výborů.

Dodejme, že žádný zákon taktéž nezakazuje, aby otec/matka byl členem zastupitelstva obce a syn/dcera byl členem některého z výborů zastupitelstva či komise rady obce. Je plně v gesci zastupitelstva (resp. rady) obce, koho si do svých orgánů zodpovědně zvolí. Koneckonců jsou to jejich orgány, nikoliv orgány státu…

 

Třetí řešená otázka

V závěrečné třetí části textu se zamyslíme nad otázkou, zda může být členem komise rady města i občan jiného města? Nebo je zde povinné občanství dané obce (města)?

Na úvod této odpovědi si osvěžme zapomínaný fakt, že komise rady obce nejsou orgány obce, ale pouhými orgány orgánů obce. Ostatně i český zákon o obcích zařadil ustanovení o výborech a komisích orgánů obce do hlavy V, nazvané „Orgány zastupitelstva obce a rady obce“. Předchozí hlava IV se zabývá samotnými orgány obce, tak jak jsou autoritativně vyjmenovány v § 5 zákona o obcích.

I z načrtnutého uspořádání zákona o obcích je patrná snaha našeho bystrého normotvůrce diferencovat mezi „orgány obce“ a „orgány těchto orgánů“.

Připomeňme si, že pomyslná bible komunální politiky, tedy zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravuje orgány orgánů obce, kterými jsou vedle výborů zastupitelstva obce taktéž komise rady obce relativně stručně.

Veřejnoprávní modifikace postavení komisí rady obce jest pojata zejména v ustanovení § 122 zák. o obcích. Jak jsme předeslali výše, komise rady obce všeobecně nemají postavení orgánů obce ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 a 2 zák. o obcích, avšak existuje jedna výjimka, jež je uvedena v ustanovení § 5 odst. 3 zák. o obcích, podle kterého je orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2 zák. o obcích).

Zmíněné komise jsou zřizovány radou obce, jež jako jediná jmenuje a odvolává z funkce předsedy, místopředsedy a členy/členky komisí rady.

K řešené otázce: „Členové komisí (dokonce včetně jejich předsedů a místopředsedů) dnes ze zákona nemusejí být členy zastupitelstva obce, a co je pro naši tématiku klíčové, nemusejí být ani občany příslušné obce.“

Autor tohoto textu takovou právní úpravu pokládá za do značné míry nevhodnou. Zamyslíme-li se nad věcí hlouběji a ve všech vzájemných souvislostech, tak je to ve svých důsledcích vlastně popření principu územní (!!) samosprávy. Někdo možná namítne, že u členů komisí údajně převládá odbornost, proto není nutné, aby byli občany obce. Nicméně, pak bychom se stejnou optikou mohli rezignovat i na požadavek občanství obce i u zastupitelů obce či dokonce i u starosty obce. A analogicky na občanství kraje u krajských zastupitelů a hejtmanů. Což je samozřejmě ze systémového pohledu absurdní. Neobstojí zde ani argument, že jde o pouhý „orgán orgánu“, nikoliv přímo o orgán obce jako takový.

Kdo zná praktické fungování české územní samosprávy, ví, že v komisích se často seje, a v radě (popř. na zastupitelstvu) se pomyslně sklízí. Podceňování komisí rady opravdu není správné a zodpovědné.

Nepochybně nikdo rozumný nemůže namítat nic proti tomu, že pracovníci obecního (městského) úřadu nejsou a nemusejí být ex lege povinně občany obce. Tam je to zcela namístě a zde má opravdu převládat profesionalita a pracovitost nad místní příslušností.

Shrnuto a sečteno – de lege lata skutečně platí, i když je to do značné míry nelogické a až z určitého systémového pohledu nemístné, že členem komise rady obce, a dokonce i jejím předsedou, může být i tzv. neobčan obce.

 

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., autor působí jako vysokoškolský pedagog a publicista
Foto: canva.com

 

---

[1] Z praxe je známo, že malé obce si vystačí zpravidla s výborovým minimem – tedy pouze s finančním a kontrolním výborem.

[2] Samozřejmě spodní ani horní věkovou hranici.