I drobná rada může v právu duševního vlastnictví zamezit velkým problémům

Druhé místo v soutěži Talent roku získal za příspěvek s názvem „Dopady technologického vývoje na povinnosti advokáta na úseku kybernetické

Exkluzivně pro AD

Druhé místo v soutěži Talent roku získal za příspěvek s názvem „Dopady technologického vývoje na povinnosti advokáta na úseku kybernetické bezpečnosti“ Mgr. Jan Brauner, LL.M., advokát v Brně a člen sítě advokátů a patentových zástupců INPARTNERS GROUP. Tento článek byl zveřejněn v Bulletinu advokacie č. 6/2022 a následně také na stránkách Advokátního deníku. Práce Jana Braunera poukazuje na posun v obsahu zákonných i stavovských povinností advokáta, ke kterému dochází v důsledku technologického vývoje. Jednoznačně z ní vyplývá, že advokát – aby nejednal v rozporu s příslušným standardem péče – by měl řídit rizika a zavádět přiměřená bezpečnostní opatření ke zvýšení své informační bezpečnosti.

 

Jaký význam má pro Vás ocenění Talent roku?

Ocenění pro mě představuje velkou čest. Nicméně jsem byl trochu překvapený, že jsem s tématem kybernetické bezpečnosti advokátů uspěl. Pro jednotlivé advokáty není kybernetická bezpečnost prioritou číslo jedna. Nese s sebou totiž náklady, a to finanční i časové, a pak různé technické i organizační problémy. Na druhou stranu zajištění bezpečnosti dat (zejména těch klientských) je jednou z ústředních povinností advokáta. Doufám, že výběr mé práce odbornou porotou alespoň trochu přispěje k otevření tohoto nepochybně důležitého tématu, a tím nepřímo i ke zvýšení úrovně bezpečnosti dat zpracovávaných advokáty.


Co Vás vedlo k výběru tématu, jemuž jste se věnoval ve své vítězné práci?

Právu kybernetické bezpečnosti se věnuji ve své praxi. Bezpečnost pochopitelně řešíme i v kanceláři. Když jsem studoval dostupné materiály, zjistil jsem, že o tomto tématu se v ČR téměř nediskutuje. Současně zákon o advokacii ani stavovské předpisy nereflektují stávající masivní rozsah užívání informačních a komunikačních technologií advokáty. Zajímalo mě, jak to řeší zahraniční advokátní komory. A to byl vlastně první krok v přípravě mé práce.


Jako téma jste si zvolil vysoce aktuální a potřebné téma dopadů technologického vývoje na povinnosti advokáta na úseku kybernetické bezpečnosti. Zajímají se advokáti o toto téma dostatečně?

Nedělal jsem žádný výzkum s definovanou metodologií, ale absolvoval jsem mnoho rozhovorů s kolegy advokáty i odborníky v oboru. Na základě těchto diskusí jsem dospěl k závěru, že situace v ČR se příliš neliší od zahraničí. Dle zahraniční literatury advokátní kanceláře svou informační bezpečnost dlouhodobě podceňují. I u nás jsou advokáti pod konstantním tlakem na rychlost poskytování právních služeb. To vede k využívání technologií zlepšujících efektivitu práce, a naopak k odmítání technologií zvyšujících bezpečnost, neboť tyto jsou inherentně spojeny se snížením uživatelského komfortu. České advokátní kanceláře tak nevěnují tolik pozornosti relevantním hrozbám a zranitelnostem a investují méně do bezpečnostních technologií, procesů a školení svých zaměstnanců než jejich klienti.

 

Myslíte, že i Vy svou prací můžete kolegyním a kolegům toto téma více přiblížit? Napadají Vás i jiné další možnosti?

Byl bych samozřejmě rád, pokud by má práce otevřela širší diskusi. Avšak jsem realista. Samozřejmě to nikomu nepřeji, ale přispět také může nějaký větší veřejně známý bezpečnostní incident v advokacii. O kybernetické bezpečnosti se v českém zdravotnictví začalo více diskutovat teprve až po útocích na české nemocnice na přelomu let 2019 a 2020. Podobně to může být i u advokacie.


Vidíte v tomto směru i nějaké zapojení ČAK?

Advokát je oborníkem v oblasti práva a obvykle to nebude expert na informační bezpečnost. Už jen z tohoto důvodu by se advokáti měli v této oblasti vzdělávat. Navíc i přes jistý zásah do práv advokátů (zejména vlastnického práva) je informační bezpečnost a ochrana klientských dat společným zájmem všech tří zúčastněných stran (advokáta, klienta i ČAK). Myslím si tedy, že dané téma není upozaděno kvůli nezájmu, ale kvůli nedostatku informací. Systematická podpora ze strany ČAK by tedy v této oblasti jistě měla své opodstatnění. Kromě vzdělávání v oblasti informační bezpečnosti by podpora mohla mít podobu doporučených bezpečnostních a organizačních opatření pro zabezpečení klientských dat či doporučených standardů pro technologie a služby ke zpracování, uchovávání a komunikaci klientských dat. Oficiální doporučení ČAK by jistě přispěla ke zvýšení informovanosti, lepšímu pochopení problematiky a v konečném důsledku i vyšší bezpečnosti klientských dat zpracovávaných advokáty.


Vzdělávání je jedna věc, ale jaký je Váš pohled na legislativu v této oblasti?

Ve své práci též poukazuji na to, že zákon o advokacii ani stavovské předpisy nereflektují stávající technologickou realitu. Proto by též bylo vhodné otevřít diskusi o novelizaci zákona o advokacii a přijetí specifických stavovských předpisů pro informační bezpečnost.

 

Chtěl jste být vždy právníkem? Co Vás nasměrovalo k advokacii?

Chtěl jsem být žurnalistou. Začal jsem studovat práva i žurnalistiku současně a v přímém porovnání jednoznačně zvítězila práva. Z právnických profesí mě pak od začátku nejvíce přitahovala advokacie, a to kvůli její dynamice, rozmanitosti a širokým možnostem dělat si věci po svém.


Kde se vidíte v horizontu několika let?

Ve své praxi se věnuji především právu duševnímu vlastnictví, IT právu, nekalé soutěži, a právě kybernetické bezpečnosti. Klientů poptávajících právní služby v těchto oborech neustále přibývá, takže rozšiřuji tým právníků. Zjišťuji, že spolupráce s kolegy, předávání know-how a budování kanceláře mě velmi baví. Takže v horizontu několika dalších let se těším na budování týmu a provozní infrastruktury, abych byl schopen plnit narůstající poptávku klientů.


Už víte, co uděláte s finanční odměnou, která je s cenou spojena?

Určitě budu muset něco koupit manželce, která trpělivě tolerovala těch několik víkendů, které jsem věnovat psaní práce.


Magisterské studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně dokončil Jan Brauner v roce 2015 a další dva roky si doplňoval vzdělání specializačním studiem v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví na Metropolitní univerzitě v Praze. V letech 2017-2021 se na své alma mater dále vzdělával v právu informačních a komunikačních technologií a získal titul LL.M. Už jako advokátní koncipient se zaměřoval na právo duševního vlastnictví, e-commerce a ochranu osobních údajů. Od roku 2018 je advokátem v INPARTNERS GROUP, která je týmem předních česko-slovenských odborníků s dlouholetou praxí v oblasti práv duševního vlastnictví. Jako advokát pomáhá klientům identifikovat, ochránit a zhodnotit výsledky jejich tvůrčí a technické práce. Zvláště se zaměřuje na právní poradenství začínajícím podnikatelům, kteří o rozsahu a významu jejich duševního vlastnictví nemívají dostatek informací.

 

Redakce AD
Foto: ČAK

Go to TOP