Sněmovní Petiční výbor projednal čtvrtletní zprávu ombudsmana
Členové Petičního výboru PS PČR se na své pravidelné schůzi, která se tentokrát konala v Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně, zaměřili na zprávu ombudsmana za 1. čtvrtletí tohoto roku a na případy v ní uvedené. Seznámili se například s problematikou opatrovnictví a podpůrných opatření. Druhou část jednání věnovali tématu možného zřízení instituce dětského ombudsmana, diskutovali i o vhodném nastavení jeho působnosti či možné formální podobě této instituce.
V aktuální čtvrtletní zprávě pro Poslaneckou sněmovnu popsal veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček konkrétní případy týkající se dětí. Kupříkladu případ rodičů tří dětí umístěných do dětského domova, kteří usilovali o jejich převzetí zpět do své péče. Nesouhlasili s tím, že se jejich návštěv účastní na popud OSPOD i sociální pracovník. Zástupkyně ombudsmana ve svém šetření vedení domova upozornila, že asistovaný styk rodičů s dětmi může nařídit pouze soud.
JUDr. Stanislav Křeček na jednání potvrdil, že by uvítal zřízení dětského ombudsmana při Kanceláři veřejného ochránce práv. Už nyní se děti mohou na ombudsmana obracet přímo (viz Výroční zpráva za rok 2021, str. 38–39), velké množství podnětů dospělých se pak dětí týká. Jde například o stížnosti v oblastech rodiny, zdravotnictví či školství. Ombudsman také monitoruje práva lidí s postižením a zabývá se prevencí špatného zacházení s dětmi například v dětských domovech či výchovných ústavech. Z těchto zkušeností by mohl dětský ombudsman při Kanceláři veřejného ochránce práv čerpat.
Na ombudsmanské konferenci pro děti, která proběhla začátkem června, se ukázalo, že už žáci druhých stupňů základních škol přemýšlejí nad svými právy a jejich naplňováním a řeší i aktivní zapojování do veřejného života. Mezi problémy, které je trápí, děti uváděly například přístup úředníků, soudců nebo lékařů – tito dospělí dětem často ani nedají možnost se vyjádřit, a pokud ano, neberou jejich potřeby a názory vážně. Potvrdilo se také, že děti chtějí veřejně prosazovat pro ně důležitá témata – například prostřednictvím školního parlamentu, komunikace s představiteli školy či města nebo dobrovolnictví.
Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: canva.com