Ruský zákon o zahraničních agentech z roku 2012 je v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, rozhodl dne 14. června 2022 Evropský soud pro lidská práva. Mezinárodní soud se sídlem ve Štrasburku uvedl, že zákon porušuje práva dotyčných organizací a nařídil Rusku zaplatit mnohým z nich kompenzace, informovala agentura Reuters. Ruský prezident Putin minulý týden podepsal zákon, podle kterého se v Rusku nebudou rozhodnutí štrasburského soudu plnit.

Kontroverzní zákon, který napadlo u soudu 73 ruských nevládních organizací, klade na tyto subjekty podle ESLP mimořádné požadavky na audit či vykazování zpráv a staví je před hrozbu vysokých pokut. V demokratické společnosti taková opatření podle soudu nejsou nezbytná. Uplatňování zákona tak vedlo k rozpuštění nebo likvidaci mnoha nevládních organizací.

Rusko označuje pojmem „zahraniční agenti“ organizace a jednotlivce, které se podle úřadů pouští do politických aktivit s podporou ze zahraničí. Tyto subjekty musí na základě zákona označovat své publikace, pravidelně hlásit své příjmy a výdaje a podrobovat se finančním auditům.

Ve svém verdiktu soud konstatoval, že zákon pošlapává svobodu shromažďování a sdružování. Používání „politické činnosti“ jako kritéria pro označení „zahraniční agent“ pak podle soudu vede k nesrozumitelným závěrům a vytváří nejistotu mezi nevládními organizacemi, které se chtějí zapojit do aktivit občanské společnosti zejména v oblasti lidských práv, ochrany životního prostředí nebo charity.

Ruská organizace na ochranu lidských práv Agora dnešní rozhodnutí ESLP označila za „velké vítězství“.

Ruský prezident Vladimir Putin však minulý týden podepsal zákon, podle kterého se v Rusku nebudou plnit rozhodnutí Evropského soud pro lidská práva přijatá po 15. březnu. Rada Evropy (RE), která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí a pod kterou štrasburský soud spadá, 16. března oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu Rusko vyloučila.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com