NS: Právní věty schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia

Nejvyšší soud si dovoluje mezi standardně zveřejňovanými právními větami svých zásadních rozhodnutí, u kterých byla při zasedání civilního kolegia ve středu 8. června 2022 schválena jejich publikace ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, přednostně upozornit na právní větu vycházející z nanejvýš důležitého stanoviska sp. zn. Cpjn 202/2022. Nejvyšší soud v něm sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná částka“.

 

Soudce občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k vydání tohoto stanoviska vedla soudní praxe, která doposud nepostupovala jednotně při posuzování otázky, jaké dopady mělo zvýšení částky normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (§ 26a zákona o státní sociální podpoře) na stanovení takzvané nezabavitelné částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.). Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu po zjištění těchto rozporů přijalo proto sjednocující stanovisko s touto právní větou: Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (ust. § 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona).

Jak v souvislosti s vydáním stanoviska sp. zn. Cpjn 202/2022 uvedl místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk: „Je třeba ocenit civilní kolegium Nejvyššího soudu nejen za to, že stanovisko připravilo a schválilo, ale také za to, jak rychle k tomu došlo. Veřejně dostupné zdroje uvádějí, že je aktuálně v oddlužení asi 111.000 osob, celkem v exekuci je až 700.000 občanů. I kdyby jich měla mzdu či plat postižena jen menší část, pořád platí, že předmětné stanovisko civilního kolegia Nejvyššího soudu se bezprostředně dotýká řádově stovek tisíc lidí v našem státě.“

 

Následují další právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 8. června 2022:

 

 

Smlouva, Kontraktace, § 234 předpisu č. 262/2006 Sb. ve znění do 31. 12. 2016, § 1745 o. z. ve znění do 29. 12. 2016, § 234 odst. 4 předpisu č. 262/2006 Sb.

Účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 1745 o. z. může být dohodou stran pracovněprávního vztahu určena k jinému okamžiku než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli smlouvy. Takovým jiným okamžikem může být i okamžik podpisu písemného návrhu smlouvy (podepsaného navrhovatelem) stranou, které je návrh určen. To platí i v případě návrhu smlouvy, pro kterou zákoník práce vyžaduje písemnou formu. K odlišnému ujednání stran o určení okamžiku účinnosti přijetí návrhu na uzavření smlouvy může dojít nejen před předložením nabídky navrhovatelem straně, které je návrh určen; návrh takového ujednání může být obsažen i v samotné nabídce.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3382/2020)

 

Nemajetková újma (o. z.), Dobrá pověst, Právnická osoba, § 135 odst. 2 o. z., § 2894 odst. 2 o. z.

Právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené (samotným) neoprávněným zásahem do své pověsti podle § 135 odst. 2 o. z., není-li výslovně ujednáno jinak.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 327/2021)

 

Pozůstalost (o. z.), Správce pozůstalosti (o. z.), Prostá správa cizího majetku (o. z.) [Správa cizího majetku (o. z.)], Zmírnění křivd (restituce), Náhradní pozemek, § 107 odst. 1 o. s. ř., § 1677 odst. 1 o. z., § 1678 odst. 1 o. z., § 1405 o. z., § 1406 o. z., § 1407 o. z., § 1408 o. z., § 1703 o. z., § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Činnost správce pozůstalosti vedoucí k dovršení přiznaného restitučního nároku je činností naplňující prostou správu podle ustanovení § 1405 o. z. (činit vše, co je nutné k zachování spravovaného majetku), tak, aby nedošlo ke zhoršení stavu přiznaného restitučního nároku zejména tím, že se vlivem času (kdy převod pozemků uplatňují i další restituenti) zmenší výběr vhodných náhradních pozemků ve vlastnictví státu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 08. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2335/2021)

 

Ochrana osobnosti, § 81 odst. 1 o. z., § 82 odst. 2 o. z., § 2956 o. z., § 2951 odst. 2 o. z., § 2910 o. z., § 2914 o. z.

Za neoprávněný zásah do osobnosti člověka způsobený textem (článkem) zveřejněným na internetu nebo v tisku nese občanskoprávní odpovědnost jeho autor, není-li zaměstnancem subjektu, který text publikoval a jehož případná odpovědnost tím není dotčena.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 108/2020)

 

Pohledávka, Příslušenství pohledávky, Úroky, Úroky z prodlení, Smlouva o úvěru, Insolvence, Insolvenční řízení, Rozhodnutí o úpadku, Dlužník, Prodlení dlužníka, § 165 odst. 4 insol. zák. ve znění od 1. 1. 2014, § 170 insol. zák. ve znění od 1. 1. 2013, § 121 odst. 3 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, § 497 obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013, § 3028 odst. 3 o. z. ve znění od 1. 1. 2014

Jestliže podle dohody stran smlouvy o úvěru přirostly smluvené úroky, s jejichž úhradou byl úvěrový dlužník v prodlení, k jistině před rozhodnutím o úpadku úvěrového dlužníka, je částka, kterou úvěrový dlužník uhradil věřiteli podle zvoleného způsobu řešení úpadku v průběhu insolvenčního řízení na úhradu této části pohledávky (přihlášené a zjištěné jako část jistiny vzniklá kapitalizací úroků), úhradou jistiny pohledávky ve smyslu ustanovení § 165 odst. 4 insolvenčního zákona.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 29 Cdo 2454/2019)

 

 

Advokacie, Povinnost mlčenlivosti, Konkurs, Majetková podstata, Splnění dluhu, Náhrada za ztrátu na výdělku, Smlouva o úschově, § 206 odst. 1 písm. i) IZ., § 207 insol. zák., § 229 odst. 3 insol. zák., § 245 insol. zák., § 246 insol. zák., § 249 odst. 2 insol. zák., § 252 insol. zák., § 16 předpisu č. 85/1996 Sb., § 21 předpisu č. 85/1996 Sb., § 56a předpisu č. 85/1996 Sb., § 619 o. z., § 629 o. z., § 1908 odst. 1 o. z.

Plní-li osoba, která má peněžitý závazek (dluh) vůči (insolvenčnímu) dlužníku, tento závazek (dluh) po prohlášení konkursu podle pokynů dlužníka tak, že peněžní prostředky poukáže (na úhradu dlužníkova dluhu) věřiteli dlužníka, pak tím ve smyslu ustanovení § 249 odst. 2 insolvenčního zákona plní (insolvenčnímu) dlužníku.

Advokát, který se jako schovatel ve smlouvě o advokátní úschově peněz zavazuje (má zavázat) složiteli (klientu) k tomu, že se složenou částkou bude nakládat podle pokynů složitele tím, že ji vyplatí složiteli nebo jiné osobě určené složitelem, je povinen si před uzavřením takové smlouvy ověřit, zda je vedeno insolvenční řízení na majetek složitele a zda splnění tohoto závazku nebrání některý z účinků takového řízení. Vyjde-li na základě takového ověření najevo, že je sice vedeno insolvenční řízení na majetek složitele, avšak splnění závazku ze smlouvy o advokátní úschově v době jejího uzavření nebrání žádný z účinků insolvenčního řízení, pak v době, kdy obdrží pokyn složitele k výplatě peněžních prostředků složiteli nebo jiné osobě, jedná svědomitě (§ 16 odst. 2 zákona o advokacii) pouze advokát, který si ověří, že splnění pokynu složitele nebrání aktuální stav insolvenčního řízení vedeného na majetek složitele.

Advokát, který jako schovatel po prohlášení konkursu na majetek složitele vyplatil peněžní prostředky z účtu advokátní úschovy přímo složiteli, se ve smyslu ustanovení § 249 odst. 2 insolvenčního zákona nezprostí svého závazku (dluhu) z advokátní úschovy jen proto, že šlo o peněžní prostředky, jejichž poukázáním po prohlášení konkursu na majetek složitele na účet advokátní úschovy se předtím jiná osoba ve smyslu ustanovení § 249 odst. 2 insolvenčního zákona nezprostila svého závazku nahradit složiteli ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Dokud se příslušné plnění (po zohlednění tzv. nezabavitelné částky) nedostane do majetkové podstaty složitele, může se insolvenční správce složitele domáhat splnění původního závazku (dluhu) jak vůči osobě povinné nahradit složiteli ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tak vůči advokátu (schovateli) coby osobě povinné k vydání předmětu advokátní úschovy složiteli. Plněním kteréhokoli z těchto subjektů do majetkové podstaty zaniká v rozsahu plnění povinnost plnit do majetkové podstaty druhému z nich.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2021, sp. zn. 29 Cdo 2797/2019)

 

 

Bankovní záruka, Započtení pohledávky, § 313 obch. zák., § 316 odst. 1 obch. zák., § 317 obch. zák.

Nevyplývá-li z obsahu bankovní záruky něco jiného, nemůže banka, která vystavila bankovní záruku, započíst proti pohledávce věřitele vůči bance z titulu bankovní záruky svou vzájemnou pohledávku, kterou má vůči věřiteli z jiného právního titulu. Možnost započtení vzájemných pohledávek banky a věřitele by musela vyplývat z obsahu záruční listiny.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 29 Cdo 3267/2019)

 

Incidenční spory (odporové spory), Reorganizace § 5 insol. zák.  ve znění do 31. 5. 2019, § 185 insol. zák.  ve znění do 31. 5. 2019, § 192 odst. 3 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 198 odst. 1 insol. zák.  ve znění do 31. 5. 2019, § 336 insol. zák.  ve znění do 31. 5. 2019, § 363 odst. 5 insol. zák.  ve znění do 31. 5. 2019

Nepodá-li věřitel nevykonatelné pohledávky popřené co do pravosti dlužníkem v reorganizaci proti dlužníku včas žalobu o určení pravosti pohledávky, k jeho pohledávce se po marném uplynutí lhůty k podání takové incidenční žaloby v insolvenčním řízení nadále nepřihlíží (§ 185 insolvenčního zákona) bez zřetele k tomu, že později došlo k přeměně reorganizace v konkurs. Nepodá-li věřitel nevykonatelné pohledávky popřené co do výše dlužníkem v reorganizaci proti dlužníku včas žalobu o určení výše pohledávky, je pohledávka po marném uplynutí lhůty k podání takové incidenční žaloby zjištěna pouze ve výši uvedené při jejím popření, bez zřetele k tomu, že později došlo k přeměně reorganizace v konkurs.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 2021, sen. zn. 29 ICdo 95/2020)

 

Incidenční spory (žaloba odpůrčí), Splnění dluhu, Smlouva kupní § 237 odst. 1 insol. zák., § 240 IZ., § 241 insol. zák., § 1908 o. z., § 1935 o. z.

Osoba, která podle pokynu dlužníka plní svůj dluh vůči němu tak, že dlužnou částku poukáže (na splnění dluhu) věřiteli dlužníka, tím jednak reálně splní svůj dluh (§ 1908 odst. 1 o. z.), jednak (současně) vystupuje jako „jiná osoba“, pomocí které plní dlužník svůj vlastní dluh (§ 1908 odst. 1 a § 1935 o. z.). Tím, kdo mohl mít ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 insolvenčního zákona prospěch z plnění (reálně) poukázaného kupujícím na úhradu obvyklé kupní ceny dle pokynu dlužníka (prodávajícího) jinam, než k rukám nebo na účet dlužníka, byla osoba, jíž se takového plnění dostalo na úhradu její pohledávky za dlužníkem (věřitel dlužníka).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sen. zn. 29 ICdo 118/2020)

 

Opatrovník, Nezletilí, § 100 odst. 1 o. z., § 934 odst. 1 o. z.

Neshledá-li lékař u nezletilého žádnou zdravotní překážku bránící očkování, poručník s očkováním souhlasí a nezletilý starší 14 let se očkování nebrání, nelze ani nepovinné očkování (včetně očkování proti Covidu-19) považovat za jiný než běžný zákrok; souhlas poručníka nezletilého s takovým očkováním proto nepodléhá schválení soudem.

(Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 40 P 42/2009, 82 P a Nc 202/2021)

 

Uznání dluhu, Promlčení, Započtení pohledávky § 6 odst. 1 o. z., § 556 o. z., § 575 o. z., § 639 o. z., § 2053 o. z., § 2054 o. z., § 1982 odst. 1 o. z.

Jednostranné započtení, které pro svou neplatnost nevedlo k zániku vzájemných pohledávek, není samo o sobě uznáním dluhu ve smyslu ustanovení § 2053 nebo § 2054 o. z.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3752/2019)

 

Výklad právních jednání (o. z.) [Právní jednání (o. z.)], Výklad projevu vůle, Smír, Přechodná (intertemporální) ustanovení, Právní úkony § 3028 o. z., § 266 obch. zák., § 99 o. s. ř., § 35 odst. 2 obč. zák.

Při posuzování účinků smíru v oblasti hmotného práva se aplikují ustanovení o právních úkonech (právních jednáních) obsažená v předpisech hmotného práva, včetně ustanovení upravujících výkladová pravidla.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 23 Cdo 1056/2020)

 

 

Zdroj: NS
Foto: NS; Aleš Ležatka

Go to TOP