U kulatého stolu řešili zákonodárci s odborníky novelu trestního zákoníku

Senátní návrh novely trestního zákoníku, mediálně známý jako zákon „Můj dům-můj hrad“, by měla Poslanecká sněmovna PČR projednat na své schůzi již tento měsíc (sněmovní tisk 38). Po tzv. „ústavním právu na obranu se zbraní“, které platí od loňska, by se mělo jednat o další posílení práva na legální obranu před útočníkem. Novela má zabránit nespravedlivému stíhání těch, kteří se brání před útočníkem, například ve svém obydlí či jinde. Protože jde o iniciativu, kterou provází velký zájem odborné i laické veřejností, Ústavně-právní výbor v čele s jeho předsedou Mgr. Radkem Vondráčkem se rozhodl v prostorách Poslanecké sněmovny uspořádat na toto téma kulatý stůl, který se konal 7. června ve Sněmovně.

 

V rámci programu vystoupila se svými odbornými příspěvky „hvězdná sestava“ právníků, iniciátor novely senátor JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D., náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, prezident Soudcovské unie ČR JUDr. Libor Vávra, prezident Unie státních zástupců JUDr. Jan Lata, Ph.D., známý advokát a bývalý ministr vnitra JUDr. Tomáš Sokol, náměstek policejního prezidenta Mgr. Tomáš Kubík, advokát Mgr. Lukáš Trojan. V programu vystoupil i advokát z praxe Mgr. Miloslav Jančík, který mj. nedávno v mediálně sledovaném případu zastupoval majitele legální zbraně, který ve svém drážním domku na Plzeňsku při obraně své rodiny usmrtil ozbrojeného útočníka, propuštěného sadistického vraha.

„S iniciativou Můj dům-můj hrad se plně ztotožňujeme. Je přirozené, že odpradávna pocit bezpečí hraje v našich životech tu nejzásadnější roli vedle zajištění rodiny a živobytí, a to nejen v období válečné či krizové situace. Jak známo, ČR se již léta pohybuje na žebříčku v první desítce nejbezpečnějších zemí světa. To ovšem neznamená, že není co zlepšovat. Abychom udrželi status velmi bezpečné země, je rozumné posilovat právní postavení slušného občana před případným agresivním útočníkem. Jsme velmi rádi, že již od minulého roku lidé u nás mají zaručeno tzv. ústavní právo na obranu, a to na základě široké celospolečenské poptávky s podporou našich petici čítajících přes 200 000 podpisů včetně všech nejvyšších ústavních činitelů. Téměř po roce od schválení lze vidět, že se v žádném případě nenaplnila slova kritiků, že u nás bude „divoký západ“, naopak. Nynější iniciativa „Můj dům-můj hrad“ je logickým pokračováním v úsilí statisíců petentů za spravedlivou legální obranu před útočníkem. Tam, kde již platí zásada „Můj dům, můj hrad“, došlo ke snížení domovní trestné činnosti,“ uvedl Mgr. Pavel Černý, pplk. v. v., prezident organizace LIGA LIBE a iniciátor dvou petic občanů s více než 200 000 podpisy.

Předkladatelé návrhu v čele se senátorem Zdeňkem Hrabou chtějí do trestního zákoníku zavést beztrestnost člověka, který při své obraně vybočí z mezí přiměřené obrany z důvodu strachu, leknutí, zmatku nebo „jiného omluvitelného hnutí mysli“. Zároveň více specifikují odůvodnění případu, kdy o nutnou obranu nejde. „Skutkové podstaty trestných činů zabití a ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky nepokrývají všechny případy. V kritických chvílích, při nichž byla nutná obrana užita, je však třeba posuzovat situaci v tom smyslu, jak se jevila napadenému, a tedy subjektivní hledisko má převažovat nad hlediskem objektivním,“ stojí v odůvodnění.

U posuzování nutné obrany chce zákonodárce zpřesnit i formulaci případu, kdy se nejedná o nutnou obranu. Původní formulaci „Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku“ chce doplnit na „Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená zejména způsobu útoku, jeho místu a času a okolnostem vztahujícím se k osobě útočníka nebo osobě obránce“.

Prezident Unie státních zástupců JUDr. Jan Lata uvedl, že v českém právním řádu je nutná obrana vymezena dost široce a podle jeho slov v praxi nedochází k případům odsouzení osob, které se pouze bránily.

Advokát Mgr. Miloslav Jančík se zase podělil o své zkušenosti, kdy zastupoval klienta, který v rámci vlastní obrany svou zbraní usmrtil ozbrojeného lupiče, propuštěného vraha, který se v noci se sekerou vloupal do jejich drážního domku na Plzeňsku. Několik měsíců byl vyšetřován a nakonec nebyl obviněn. „Ve vazbě na rozdíl od něho strávil 13 měsíců taxikář z Olomouce který jednal v nutné obraně. Stát se mu nakonec „omluvil“ směšnou náhradou za nezákonnou vazbu, ale přišel o dům na hypotéku, auto na leasing i manželku a 3 děti.“

Advokát JUDr. Tomáš Sokol reagoval na předchozí příspěvky, z nichž vyplynulo, že zásadně není třeba měnit úpravu nutné obrany v § 29 trestního zákoníku, ale je třeba stávající úpravu zpřesnit, aby jí rozuměli nejen soudci, státní zástupci a další profesionálové, ale i ostatní lidé v ČR. „Především pochybuji o tom, že tak složitý problém, jako jsou meze nutné obrany, nelze nikdy vyjádřit tak, aby tomu rozuměl kdokoliv,“ namítl JUDr. Sokol a dodal, že pokud jde o nutnou obranu za použití zbraně, měl by si každý, kdo si ji pořizuje, zjistit, za jakých podmínek a v jakém rozsahu ji může použít na svoji obranu tak, aby nešlo o exces.

Redakce AD
Foto: FB Liga Libe

 

 

 

Go to TOP