Soudní dvůr EU zveřejnil dne 1. června na 2022 rozsudek Tribunálu ve věci T-723/20 Prigožin v. Rada, jímž potvrdil omezující opatření přijatá Radou vůči ruskému podnikateli Jevgeniji Viktorovičovi Prigožinovi s ohledem na situaci v Libyi.

V návaznosti na vážné porušování lidských práv v Libyi přijala Rada Evropské unie v říjnu 2020 omezující opatření proti Jevgeniji Viktorovičovi Prigožinovi, ruskému podnikateli udržujícímu úzké vztahy s Wagnerovou skupinou zapojenou do vojenských operací v tomto státě. Platnost rozhodnutí byla prodloužena v červenci 2021. Tato opatření spočívají ve zmrazení finančních prostředků osob, které podporují akty ohrožující mír, stabilitu nebo bezpečnost v Libyi.

J. V. Prigožin se domáhal, aby Tribunál tato rozhodnutí zrušil, a dovolával se zejména porušení povinnosti tato rozhodnutí odůvodnit, nepřípustnosti předložených důkazů, nesprávného posouzení skutkového stavu, zneužití pravomoci a porušení svých základních práv.

Rozsudkem ze dne 1. června 2022 Tribunál návrh zamítl a potvrdil rozhodnutí Rady z let 2020 a 2021.

Tribunál připomněl, že povinnost uvést odůvodnění aktů přijatých unijními orgány a institucemi znamená, že z jejich znění musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, a musí být přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a kontextu, v němž byl přijat.

V projednávaném případě odůvodnění Rady uvádí právní základ přijatých opatření, jakož i obecný kontext těchto opatření. Umožňuje tedy určit zvláštní a konkrétní důvody, na jejichž základě Rada konstatovala, že se na žalobce musí vztahovat předmětná omezující opatření.

Pokud jde o nepřípustnost předložených důkazů, Tribunál konstatoval, že důkazní spis, na jehož základě byla rozhodnutí přijata, obsahuje výňatky ze zprávy generálního tajemníka Spojených národů a z novinových článků pocházejících z různých zdrojů, jako jsou tiskové agentury nebo média, které jsou všechny přístupné veřejnosti. Informace z tisku se navíc v některých případech kromě uvedení zdrojů opírají i o fotografie a svědectví.

Z toho vyplývá, že bez důkazů ve spise, které by mohly zpochybnit spolehlivost zdrojů použitých Radou, je třeba je považovat za smysluplné a věrohodné, a tedy za zdroje mající určitou důkazní hodnotu.

Pokud jde o údajné nesprávné posouzení skutkového stavu, Tribunál konstatoval, že předložené dokumenty umožňují identifikovat Wagnerovu skupinu a obsahují přesné a shodující se informace o činnostech této skupiny, které ohrožují mír, bezpečnost a stabilitu v Libyi.

S ohledem na kontext navíc obsahuje důkazní spis konkrétní, přesné a shodující se informace dokládající úzké a četné vztahy, které Jevgenij Viktorovič Prigožin udržuje s Wagnerovou skupinou.

Expertní zpráva o Libyi¹ kromě toho potvrzuje existenci Wagnerovy skupiny a zóny, v nichž působí a zasahuje, které zahrnují Ukrajinu, Sýrii, Libyi a Středoafrickou republiku. Z této zprávy vyplývá, že Wagnerova skupina byla od října 2018 přítomna v Libyi a zpočátku byla získána za účelem technické podpory při opravě a údržbě obrněných vozidel. Zpráva rovněž uvádí, že ověřitelné volně přístupné informace o organizaci, struktuře a operačních úkolech těchto sil, jakož i o utrpěných ztrátách, jsou omezené.

Co se týče údajného zneužití pravomoci, Tribunál připomněl, že akt je stižen zneužitím pravomoci pouze v případě, že se na základě objektivních, relevantních a shodujících se nepřímých důkazů ukáže, že byl přijat za účelem dosáhnout jiných cílů, než jsou cíle, pro které byla dotčená pravomoc svěřena autorovi aktu, nebo vyhnout se postupu zvláště upravenému Smlouvami pro vyrovnání se s okolnostmi daného případu. V projednávané věci nic nepotvrzuje myšlenku, že řízení, které vedlo k přijetí těchto aktů, bylo zahájeno za účelem dosažení jiných cílů, než pro které byla dotčená pravomoc svěřena.

Pokud jde o údajné porušení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu, Tribunál konstatoval, že rozhodnutí o prvotním zařazení na seznamy osob, na něž se vztahují opatření, jakož i důkazy z důkazního spisu byly předány J. V. Prigožinovi, který poté mohl předložit připomínky zkoumané Radou. Pokud jde o ponechání jeho jména na seznamu, k tomu došlo na základě téhož odůvodnění jako v případě prvotního zařazení na seznam.

Pokud jde o údajné porušení jeho práva vlastnit majetek, jakož i práva na svobodný výkon výdělečné činnosti a svobodu pohybu, Tribunál připomněl, že každé hospodářské nebo finanční omezující opatření obnáší z povahy věci účinky, které mají dopad na právo na vlastnictví a svobodný výkon výdělečné činnosti osoby či subjektu, na které míří, a způsobují jim škodu. Ačkoli je dodržování základních práv podmínkou pro legalitu unijních aktů, musí k nim být přihlíženo ve vztahu k jejich funkci ve společnosti. Výkon těchto práv může být omezen za podmínky, že tato omezení skutečně odpovídají cílům obecného zájmu sledovaným Unií a vzhledem ke sledovanému cíli nepředstavují nepřiměřený a neúnosný zásah do samotné podstaty takto zaručených práv.

Úplné znění rozsudku se zveřejňuje na internetové stránce curia.europa.eu v den vyhlášení.

Obrazový záznam z vyhlášení rozsudku je dostupný na Europe by Satellite.

Zdroj: SD EU
Foto: canva.com

¹ Závěrečná zpráva expertní skupiny o Libyi S/2021/229 ze dne 8. března 2021 předložená v souladu s rezolucí 1973 (2011) předsednictví Rady bezpečnosti Spojených národů.