Návrh zákona o ochraně oznamovatelů předložilo MSp vládě

Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Předložené materiály mají transponovat do českého právního řádu evropskou směrnici.

Ministerstvo spravedlnosti předložilo dne 30. 9. 2020 vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowerů) a související změnový zákon. Česká republika tak učinila jako první ze všech členských států Evropské unie a v procesu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937, ze dne 23. října 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, je tak nejdále.

Předložení vládě předcházelo meziresortní připomínkové řízení a konzultace se zástupci nestátních neziskových organizací i akademické sféry. Ministerstvu spravedlnosti se při vypořádávání připomínek podařilo řadu dotčených subjektů přesvědčit o navrhované podobě návrhu zákona, případně, tam kde to bylo možné, nalézt vhodný kompromis.

Česká advokátní komora se k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů opakovaně vyjadřovala, neboť jde o problematiku, která se bytostně dotýká advokátů a jejich zaměstnanců. Již v rámci prvního připomínkového řízení v roce 2018 Komora upozorňovala na problematičnost celého institutu ochrany oznamovatelů trestné (a jiné nezákonné) činnosti, zvlášť s ohledem na zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti advokátů, trestní odpovědnost právnických osob, potenciální zneužitelnost daného institutu a na celkově morálně-mravní hledisko přijetí předmětného zákona. Vzhledem k tomu, že odmítnutí návrhu zákona jako takového naráží na nezbytnost transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, soustředila se Komora v letošním druhém kole připomínkového řízení zejména na ošetření povinnosti mlčenlivosti, kde upozorňovala na opomenutí výjimky rovněž pro další právnické povolání, kterým jsou daňoví poradci. Zároveň Komora upozornila na celou řadu dílčích legislativních problémů či situací, které nová textace vyvolává, ať již jde o vlastní pojetí pojmu oznámení, rozsah předmětu oznámení, rozsah vyvinění oznamovatele, povaha Agentury ochrany oznamovatelů a jejích pravomocí aj.

Návrhy obou zákonů počítají s ochranou oznamovatelů všech trestných činů, přestupků a jiných protiprávních jednání v zákonem vymezených oblastech, které souvisejí s prací a jinou obdobnou činností. Zákon dále zavádí povinnost určených subjektů vytvořit tzv. vnitřní oznamovací systém pro činění oznámení.

Roli tzv. vnějšího, tedy centrálního oznamovacího orgánu, by měl plnit nově zřízený útvar Ministerstva spravedlnosti, které má jako gestor problematiky boje proti korupci nejlepší předpoklady pro výkon této agendy.

Návrhy zákonů představují také nové kategorie přestupků, jež budou významným prvkem zajištění vymahatelnosti navržené právní úpravy a současně předcházení její zneužitelnosti. Návrhy přicházejí také s významnými nástroji procesní ochrany oznamovatelů, jako je zavedení vyvratitelné domněnky ve prospěch oznamovatele v případě návrhu na uložení předběžného opatření či obrácení důkazního břemene, následkem čehož to bude žalovaný (např. zaměstnavatel), kdo bude muset prokazovat, že proti žalobci (oznamovateli) neučinil odvetné opatření.

Představení komplexní legislativní úpravy ochrany oznamovatelů patří mezi priority boje proti  korupci deklarované v programovém prohlášení vlády. Po projednání Legislativní radou vlády by návrhy měly být do konce roku předloženy k projednání vládě a následně Parlamentu. Zákony by pak měly nabýt účinnosti ke dni uplynutí transpoziční lhůty, tedy 17. prosince 2021.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR
Foto: Pixabay

Go to TOP