Wolters Kluwer ČR, Praha 2021, 892 stran, 2 650 Kč.

V prosinci loňského roku byl v nakladatelství Wolters Kluwer ČR vydán komentář k zákonu č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (dále jen „JŘPS“), který vznikl v kolektivu celkem třinácti autorů. Úvodem se sluší jmenovitě uvést jednotlivé členy autorského kolektivu: Jindřiška Syllová, Petra Bartoš­ková, Jana Francová, Martin Kavěna, Petr Kolář, Daniela Mazancová Dupláková, Jan Němec, Darina Nezkusilová, Josef Palán, Štěpán Pecháček, Michal Pohl, Eva Tetourová a Petr Valenta.

Nejprve je třeba poukázat na to, že JŘPS, kterému dle mého názoru dlouhodobě nebyla věnována přílišná pozornost, patří v současné době mezi vůbec nejdiskutovanější právní předpisy, a to nejen v odborných právnických rozpravách, ale i v mediálních sděleních či laických debatách. Zájem o tento právní předpis, a především o úvahy ohledně jeho výkladu a možností novelizace, se dostal do popředí na počátku letošního roku, kdy schůze dolní komory parlamentu byly poznamenány rozsáhlými a vleklými obstrukcemi ze strany opozičních politických subjektů. Sněmovní obstrukce nepředstavují nic mimořádného (ostatně lze je považovat za zcela legitimní) a v českém prostředí k nim již v minulosti opakovaně docházelo, nicméně až doposud nedosahovaly takové intenzity, která by vedla k faktickému zablokování chodu Poslanecké sněmovny. Několikahodinové výstupy jednotlivých poslanců, které byly předem avizovány jako úmyslné zdržování projednání navržených bodů, se proto staly předmětem zájmu nejen odborné veřejnosti, což vyvolalo diskusi ohledně intepretace či novelizace JŘPS. Resp. přesněji řečeno, uvedené vyvolalo zájem o úvahy de lege lata a de lege ferenda ohledně konkrétních ustanovení v tom směru, aby mohly být opoziční obstrukce určitým způsobem regulovány. Domnívám se, že laická veřejnost, která se s aplikací JŘPS běžně nesetkává, neměla až doposud příliš rozšířené povědomí o existenci tohoto zákona, což se nyní změnilo.

JŘPS je mimořádně důležitým právním předpisem, proto bez ohledu na naznačené aktuální souvislosti považuji vydání komentáře k němu za velmi významný počin. Je třeba podtrhnout, že jde o vůbec první komentář, který byl k tomuto zákonu vydán. Ostatně samotná skutečnost, že po téměř dvaceti sedmi letech od účinnosti JŘPS nebyl až doposud rozpracován v komentářové literatuře, potvrzuje ve srovnání s ostatními právními předpisy výše naznačený nezájem.

Komentář se po předmluvě a obvyklých úvodních ustanoveních (dedikace, seznam použitých zkratek, přehled ustanovení zpracovaných jednotlivými autory) člení shodně jako JŘPS na 21 částí, které jsou rovněž shodně nadepsány jako jednotlivé části tohoto zákona. Dále obsahuje dvě přílohy k JŘPS, a to: 1. Jednací řád vyšetřovací komise, 2. Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny, přičemž jednotlivá ustanovení uvedených příloh jsou taktéž autory komentována.

Považuji za důležité pozastavit se u předmluvy ke komentáři, která je nadepsána jako „Předmluva: Historie, politologie a jednací řád“. JŘPS totiž není typickým jednacím řádem určitého subjektu, který by byl toliko souborem formálních či technických pravidel, ale svým obsahem přesahuje i do jiných oblastí, zejména pak do ústavního, správního a trestního práva či politologie. Právě tyto souvislosti jsou v obecné rovině zmíněny v předmluvě a dále jsou podrobněji rozvedeny u každého jednotlivého komentovaného ustanovení. Každé komentované ustanovení obsahuje tzv. politologický úvod, v němž je nastíněn mezinárodně komparativní a politický kontext, a právě v tomto kontextu je dle mého názoru nutné vykládat konkrétní zákonná ustanovení. Politologické úvody, které byly autory sepsány velmi pečlivě, tak představují důležitý zdroj poznání, který umožňuje nahlížet na jednotlivá ustanovení JŘPS skutečně komplexně, a navíc jsou psány velmi čtivě.

Pokud jde o jednotlivá komentovaná ustanovení, i v tomto případě je text autorů mimořádně zajímavý. JŘPS sice obsahuje závazná procesní pravidla, avšak ta jsou v aplikační praxi (často operativně při probíhající schůzi) vykládána ze strany jednotlivých členů Poslanecké sněmovny, kteří ne vždy disponují právnickým vzděláním, různě, což v některých případech vedlo k takovému výkladu, se kterým by bylo vhodné polemizovat. A právě i tyto výklady a postupy autoři sledují a přenášejí je do svého výkladu. V komentáři tak shromáždili dosavadní zkušenosti s výkladem procesních pravidel, které jsou doloženy citacemi stenoprotokolů a sněmovních tisků. Shrnutí dosavadních zkušeností a praxe považuji za velmi přínosné. Autoři tímto poskytují skutečně komplexní a vyčerpávající výklad.

Podle informací od vydavatele je publikace určena nejen státním zaměstnancům a členům Poslanecké sněmovny, ale také dalším zájemcům o hlubší vhled do fungování sněmovny. Domnívám se, že s ohledem na výše uvedené, kdy JŘPS patří v současné době mezi diskutované právní předpisy a lze očekávat rozpravy zejména o otázce jeho případných změn, by předmětná publikace mohla oslovit i mnohem širší okruh čtenářů. Pokud však úvahy ohledně možností změn JŘPS budou motivovány výhradně tím, aby mohlo být v budoucnu zamezeno případným obstrukcím ze strany opozičních politických subjektů, budou jakékoli změny tohoto typu velmi citlivým tématem a určitě by jim měla předcházet velmi podrobná diskuse, přičemž tento komentář by mohl být velmi přínosným zdrojem pro vedení odborných úvah.

JUDr. Ing. MARTIN ADAMEC, Ph.D., odborný asistent na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy a advokát v Praze