Vyživovací povinnost je jednou z nejčastějších problematik, kterými se zabývají rodinní advokáti. Není tedy divu, že právě alimentační povinnost byla předmětem IV. ročníku konference Rodina v právu a bezpráví, která proběhla ve středu 11. května 2022 v hotelu Grandior Hotel Prague v Praze. Konferenci pořádala Unie rodinných advokátů (URA) ve spolupráci s Českou advokátní komorou a společností epravo.cz.

V tento den zaplnila stovka odborníků jednací sál a dalších 80 účastníků sledovalo vystoupení online. Konferenci moderovala prezidentka URA JUDr. Daniela Kovářová a jako první ji svým vystoupením zahájil ústavní soudce JUDr. Tomáš Lichovník. Informoval přítomné o aktuální judikatuře Ústavního soudu a zejména o čerstvém nálezu svého senátu sp. zn. I. 3065/21. Vyjadřoval se také k potencialitě příjmů povinných rodičů a k povinnému ve vazbě. Část svého vystoupení věnoval povinným v manažerské pozici. Takoví rodiče sice dosahují nadstandardního příjmu, takto se však nedá pracovat dlouho a soud by měl dočasnost dosahování vyššího příjmu při svém rozhodování zohlednit.

Po doktoru Lichovníkovi vystoupil prezident Soudcovské unie a trestní soudce JUDr. Libor Vávra, který své vystoupení věnoval trestnímu právu jakožto nástroji k vymáhání výživného, respektive povzdechu nad tím, že trestní právo používáme k řešení sociálního konfliktu. Ačkoliv v ostatních parametrech společnost dekriminalizujeme, u výživného sledujeme opačný vývoj. Doktor Vávra se také zmínil o zvláštním nástroji – odebrání řidičského průkazu, který v praxi sice jako nátlakový prostředek pro vymáhání dlužného výživného funguje, jde však o nástroj nesystémový, jímž zákonodárce rezignoval na vlastní zásady trestání. Trestní soudce závěrem upozornil na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. 7 Tdo 909/2015, podle něhož lze nahradit výživné placené v penězích naturálním plněním.

Jako třetí vystoupil ředitel ÚMPOD JUDr. Ing. Zdeněk Kapitán, Ph.D., který seznámil posluchače s problematikou vymáhání výživného z ciziny. Doporučil právním zástupcům, aby sledovali formální i materiální náležitosti svých podání a věcnou, místní a časovou působnost mezinárodních smluv, nařízení EU nebo prohlášení o vzájemnosti a rozlišovali různé nástroje pro vymáhání různých druhů výživného.

Následně hovořil soudce Okresního soudu v Mostě JUDr. Martin Beneš o opatrovnických dohodách a o tom, jak snížit svár mezi účastníky. Na něho navázala předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudců Mgr. Jana Provazníková, podle níž je největším aktuálním problémem opatrovnických soudců zjištění výdělkových možností povinných rodičů.

Prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová pak na několika případech vysvětlila, jak složité je jednou stanovené výživné snížit, a to i v případech, kdy povinným otcům zásadně a dlouhodobě poklesne příjem. S ohledem na aktuální rozhodovací praxi soudů doporučila v návrhu na zahájení řízení specifikovat okamžik, v němž došlo ke změně poměrů, a tento okamžik přehledně soudu přednést a prokázat.

Emeritní metodička OSPOD (kraj Vysočina) Mgr. Ivana Matoušková osvětlila, proč jí někdy připadá kontraproduktivní lpět na vysokém výživném. Povzdechla si také nad tím, že preventivní působení opatrovníků a soudů v praxi nefunguje. Ještě před obědovou pauzou hovořila emeritní opatrovnická soudkyně JUDr. Hana Nová, která se zaměřila na správu výživného. Konstatovala, že soudy zatím neukládají oprávněným rodičům povinnost předložit vyúčtování, jak s výživným nezletilých dětí nakládají.

Odpoledne byli účastníci seznámeni s návrhem nových tabulek pro výpočet výživného na nezletilé děti (Mgr. Barbora Brozová Rittichová z Ministerstva spravedlnosti), jejichž oficiální spuštění v doporučené podobě lze očekávat v nejbližší době.

Poté vystoupila daňová poradkyně Ing. Veronika Mindlová s doporučeními, jak pracovat s příjmy rodičů při stanovení vyživovací povinnosti. Použitelné jsou podle ní i následující příjmy: nemocenská či ošetřovné, peněžitý příspěvek v mateřství, starobní či invalidní důchod, podpora v nezaměstnanosti, výhry, realizovaný zisk, dary a dědictví. Upozornila také, že dvě třetiny všech zaměstnanců nedosahují průměrného příjmu a že Úřady práce uvádějí nabídky zaměstnání v hrubé, nikoliv v čisté odměně (mzdě).

Na závěr konference vystoupila proděkanka Právnické fakulty v Olomouci JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., která se  zaměřila na procesní souvislosti, zejména na platbu výživného předem a na odklad vykonatelnosti.

Po příspěvcích jednotlivých vystupujících následovala živá diskuse účastníků a došlo i na odpovědi na dotazy z pléna i z chatu. Po skončení konference proběhla členská schůze Unie rodinných advokátů. Zápis z této schůze lze najít zde.

Redakce AD
Foto: URA