Senát má výhrady k návrhu směrnice EU o násilí vůči ženám

Návrh směrnice EU o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí nebyl podle Senátu dostatečně promyšlen s ohledem na ostatní oblasti trestního práva. Shodl se na tom s vládou. Ambicí návrhu Evropské komise je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách a zajištění silnějšího práva obětem. Cílem je v rámci pravomocí EU dosáhnout cílů istanbulské úmluvy, tedy Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám, jejíž ratifikace je v ČR odkládána.

 

Senát podpořil záměry potírat násilí na ženách a dětech a posílit postavení obětí. Ve shodě s vládou se ale domnívá, že „na úrovni EU by měly být primárně harmonizovány skutkové podstaty příslušných jednání, ale související otázky týkající se trestní odpovědnosti a trestních sankcí by měly být ponechány v rukou členských států“. Pokládá za vhodnější, aby ochrana a podpora obětí byla řešena komplexně v rámci revize směrnice o obětech trestných činů. Kritickou pasáž Senát schválil poměrně těsnou většinou po zhruba dvouhodinové debatě.

Návrh EK má mimo jiné přimět členské státy, aby uzákonily jako trestný čin jakýkoliv akt sexuální povahy na ženě, „k němuž nedala souhlas“. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., zapochyboval o tom, že to povede k omezení případů znásilnění a přísnějšímu odsuzování pachatelů. Poznamenal, že oznamování domácího násilí se stává součástí souboje při rozvodovém řízení a boje svěření dětí do porozvodové péče.

Místopředsedkyně Senátu RNDr. Jitka Seitlová řekla, že podle průzkumů se oběťmi domácího násilí stalo 23 procent českých žen. Nahlášeno je pět až osm procent případů, k čemuž podle senátorky přispívá nesrozumitelnost řešení problematiky v desítce zákonů, zatímco v devíti zemích EU mají jediný zákon týkající se sexuálního a domácího násilí. Podle Seitlové je třeba do českého práva převzít navrhovanou definici násilí na ženách.

Předsedkyně senátního sociálního výboru Mgr. Miloše Horská uvedla, že v české společnosti převládá názor, že za domácí násilí či znásilnění „si ta ženská může sama“. Podle senátorky je třeba více respektu k obětem, přísnějších trestů pro pachatele nebo vzdělávání soudců i soudních znalců.

Předseda senátního evropského výboru David Smoljak se postavil proti vládnímu stanovisku, podle něhož Evropská komise nemá pravomoc nařizovat členským zemím, aby jako trestný čin zavedly kybernetické pronásledování, obtěžování nebo neodsouhlasené sdílení intimního materiálu například na sociálních sítích.

Senátor plk. Ing. Zdeněk Nytra uvedl, že předmětem sporu není samotná směrnice a potřebnost předcházet a potírat násilí na ženách, ale záměr EK zasahovat do pravomoci členských zemí. „Nebylo zdůvodněno, proč jsou opatření jednotlivých států nedostatečná,“ uvedl Nytra.

Evropská komise návrh zdůvodnila mimo jiné tím, že podle odhadů v EU postihuje domácí nebo sexuální násilí každou třetí ženu a každá druhá mladá žena setkala s genderově podmíněným kybernetickým násilím.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP