Německo stáhlo žalobu, kterou na konci dubna podalo na Itálii u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu kvůli rozhodování italských soudů ohledně odškodnění obětem nacistické okupace. ICJ to uvedl v tiskové zprávě. Berlínu se nelíbilo, že italské soudy dávají za pravdu žalobám na odškodnění obětem okupace a jejím pozůstalým, což mohlo vést až k exekuci majetku německého státu v Itálii. Řím ale přijal zákonnou normu, díky které toto riziko pominulo.

Minulý týden ale italská vláda vydala nový dekret, který obavy Německa rozptýlil. „Italská legislativa žádá po soudech, aby zrušily už nařízené exekuce a nepřijímaly žádná nová opatření vedoucí k zabavení německého majetku,“ uvedl Berlín v dopise ICJ.

Haagský soud už v roce 2012 dospěl k závěru, že italské soudy nemají právo rozhodovat o požadavcích na odškodnění italských obětí nacismu vůči Německu. Dal tehdy za pravdu Berlínu, který od počátku sporu tvrdí, že je chráněn takzvanou jurisdikční imunitou státu. Na jejím základě by civilní soudy jedné země neměly vůči jiné zemi vznášet žádné nároky.

Navzdory tomuto verdiktu ale italský ústavní soud v roce 2014 rozhodl, že oběti nacismu a jejich pozůstalí spolkovou republiku zažalovat mohou. Od té doby se v jihoevropské zemi objevilo více než 25 takových případů. Kvůli dvěma z nich přitom podle BBC může v květnu padnout rozhodnutí o nucené dražbě nemovitostí, které v Římě patří Německu. Z jejich prodeje by se pak hradilo odškodnění.

Aby tomu Německo zabránilo, požaduje od Mezinárodního soudního dvora také vydání předběžného opatření, které by prodeji zamezilo. Žádost se týká třeba budov, kde sídlí německá škola, Goethe Institut (na snímku), německý archeologický či historický institut.

Celá kauza má svůj počátek v roce 2008, kdy italské soudy rozhodly, že Německo má zaplatit kolem milionu eur příbuzným devíti lidí, které německé síly spolu s téměř dalšími téměř 200 zabily v Toskánsku v roce 1944. Německo ale už tehdy poukazovalo na svou imunitu i na to, že Itálii, svému spojenci ve 2. světové válce, na základě dohody o reparacích z roku 1961 za nacistické zločiny zaplatilo 40 milionů marek.

Zdroj: ČTK
Foto: Goethe institut Rom