Leges, Praha 2021, 646 stran, 1 190 Kč.

Na konci roku 2021 vyšel v nakladatelství Leges další z řady komentářů JUDr. Radima Chalupy, Ph.D., zaměřený na oblast směnečného práva podle zákona směnečného a šekového a tentokrát i směnečné části zákona o mezinárodním právu soukromém. Tento komentář navazuje na úspěšnou řadu předchozích dvou vydání (1996, 2006) autorova směnečného komentáře u nakladatelství Linde.

Radim Chalupa se dlouhodobě (více než 25 let) specializuje na oblast směnečného práva, jíž se věnuje jak ve své advokátní praxi, tak v publikační činnosti. Autorsky patří mezi stálice a experty v oboru – jeho komentáře doplňují řady komentářů od autorů doc. JUDr. Josefa Kotáska, Ph.D. (Wolters Kluwer), a JUDr. Zdeňka Kovaříka (C. H. Beck). Je autorem i dalších směnečných monografií, výběrově např. Směnka v soudním řízení (Leges, 2017), Zajišťovací směnka (Linde, 2009) nebo Řízení o zaplacení směnečného nároku (specifika a problémové aspekty) (Leges, 2019).

Recenzovaná publikace přináší čtenáři kompletní a dobře strukturovaný komentář, který ocení široká odborná veřejnost. Jedná se o podrobný výklad čl. I a části čl. III zákona směnečného a šekového, tedy těch ustanovení, která se věnují problematice směnek, a ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, jež regulují kolizní oblast směnečných vztahů. V nové verzi komentáře autor rezignoval na komentování šekové části zákona směnečného a šekového, pravděpodobně z důvodu zcela zanedbatelného využívání šeků v české obchodní praxi.

Oproti předchozímu komentáři Radima Chalupy (2006) se jedná o publikaci, která reflektuje změny, jež nastolila nová právní úprava soukromého práva v občanském zákoníku a v zákoně o zvláštních řízeních soudních (zejména ve vztahu k umoření směnky), doplněná o nové závěry rozhodovací praxe českých soudů a doktríny, které hrají v oblasti směnečného práva stěžejní roli. Ve vztahu k původnímu komentáři, z nějž obsahově vychází, se jedná o dílo výrazně přepracované a upravené – jen málokteré komentované ustanovení zůstalo beze změny. Autor také nově do díla začlenil také publikované názory ostatních respektovaných odborníků na směnečné právo.

Autor je známý tím, že se nebojí za­ujmout postoje ke kontroverzním aspektům směnečné doktríny, a to i za cenu, že jeho názory nejsou vždy respektovány. Jedná se např. o ojedinělý názor, že indosament má vedle převodního, záručního a legitimačního účinku i účinek abstrak­ční; apologetika tohoto závěru je obsažena v komentáři k § 17 zákona směnečného a šekového. Autor dále zastává názor, že směnku lze převést tzv. převodním vyplněním blankoindosamentu, což je opět názor ojedinělý (názor a argumentaci v jeho prospěch ale lze nalézt v textu § 14 zákona směnečného a šekového). Ačkoliv lze s autorem v některých prezentovaných názorech polemizovat či nesouhlasit (např. s dovozením nicotnosti směnky v případě absence některé z podstatných náležitostí směnky vyjma nedovoleně uvedeného data splatnosti, kde autor dovozuje neplatnost směnky), v odborné oblasti lze vyvolání diskuse kvitovat.

V jednotlivostech lze poukázat zejména na zajímavý posun v obsahu komentáře k § 10 zákona směnečného a šekového, kde autor zpochybňuje správnost rozhodovací praxe soudů v otázce posuzování zápisů do blankosměnky nebo neúplné směnky, které nemají povahu využití vyplňovacího práva, když předkládá názor, že neoprávněné zápisy do textu blankosměnky nebo neúplné směnky nelze podřídit právnímu režimu vyplnění blankosměnky – doplnění textu listiny na úplnou směnku dělí na vyplnění blankosměnky, bezprávné doplnění blankosměnky a bezprávné doplnění neúplné směnky, když bezprávnému doplnění blankosměnky a bezprávnému doplnění neúplné směnky přiřazuje statut neoprávněných zásahů do neúplné listiny, který osobám podepsaným na směnce poskytuje absolutní obranu proti uplatněnému směnečnému nároku. Na tento text navazuje i nově zpracovaný výklad k § 69 zákona směnečného a šekového o změnách textu směnky.

V § 32 zákona směnečného a šekového autor mj. představuje nově koncipovaný pohled na námitkové postavení avalisty, v němž dovozuje potřebu umožnit směnečnému rukojmímu uplatňovat kauzální námitky, které nevycházejí z jeho vlastního vztahu ke směnečnému věřiteli. Nově zpracované jsou také texty k § 43 (výkon postihu) a § 44 (protestace) zákona směnečného a šekového s tím, že se jedná o reflexi změn v insolvenčním právu. Zajímavě je uchopena také problematika protiplnění při placení směnečného dluhu zpracovaná v textech k ust. § 39, 51 a 62 zákona směnečného a šekového – poukazuji zejména na zpracování problematiky dílčího plnění postihovým dlužníkem, když zpracování tohoto tématu se výrazně odlišuje od pohledu dalších autorů.

Zajímavých témat zpracovaných Radimem Chalupou v předložené publikaci je řada a zaslouží si čtenářovu pozornost. Doporučuji ji rozhodně k přečtení a následnému využití při práci se směnečným a šekovým zákonem, když zcela jistě dobře poslouží jak odborníkům (zejména advokátům praktikujícím směnečné právo), tak laikům. Je psána srozumitelným a čtenářsky komfortním způsobem a zaměřuje se na podstatné otázky trápící teorii i praxi. Čtenáři ocení také přehled judikatury, který je obsažen na konci každého komentovaného ustanovení. Předložená publikace by měla doplnit knihovničku každého, kdo se zajímá o oblast směnečného práva.

doc. JUDr. DANA ONDREJOVÁ, Ph.D., advokátka v Praze, docentka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty MU v Brně